Problémem novely se jeví zejména navrhovaná kompetence úřadů měnit nebo rušit platná oprávnění k využívání vody občany a právnickými osobami. Rušení nebo změna povolení k využívání vod je v návrhu definována velmi neurčitě. „V boji o rozdělení práva na vodu při jejím nedostatku tak hrozí korupce a prosazení práva silnějšího,“ říká místopředseda KDU-ČSL a první náměstek brněnské primátorky Petr Hladík.
V nově navrhovaných tzv. plánech pro sucho by úřady krajů a ministerstev měly stanovit systém opatření při vyhlášení nedostatku vody. Významnost užití vody jednotlivými odběrateli mají stanovovat úředníci, novela totiž nepočítá s projednáním plánu s obcemi. Jenže jejich občanů a jejich zájmů se bude omezení s nejvyšší citlivostí týkat. Podle Petra Hladíka má být stát řízen od spodu – tedy od obcí, ne naopak.
Navrhovaná povinnost zachycování a vsakování vody na nových nebo rekonstruovaných stavbách je platná už z předcházejících období a před suchem nás nezachrání. Naopak jednu z nejvážnějších příčin zcela zbytečného zrychleného odtoku srážkové a podpovrchové vody, za socialismu vybudovanými melioracemi na tisících hektarech, návrh novely neřeší. „Je tu naprosto zřejmé nedořešení meliorací, vlastník má povinnost ji na svém pozemku strpět pod sankcí, i když má obrovské půdní sucho. Novela vůbec nereaguje na současný klimatický stav,“ vysvětluje senátorka za KDU-ČSL Jitka Seitlová.
Navíc v tzv. suché novele chybí potřebná retence vody v krajině. Správnou cestou je právě zadržení vody v krajině přirozeným způsobem, což se ale vodním zákonem nařídit nedá. Stát k takovým postupům musí motivovat jinými způsoby. KDU-ČSL proto žádá, aby zákon stanovil provedení revize účelnosti meliorací a vytvořil legislativní podmínky - umožňující jejich likvidaci a obnovu přirozeného zadržení a oběhu vody v půdě. K zadržení rychle odtékající vody z naší krajiny jsou nezbytné změny zemědělského využívání, rozčlenění erozí postižených lánů, budování rybníků, drobných nádrží a poldrů.
„Za posledních 30 let se provedly komplexní pozemkové úpravy jen na 20 procentech potřebného území. Tímto tempem by potřebné úpravy trvaly dalších 120 let. Pro realizaci opatření k řešení meliorací a komplexních pozemkových úprav navrhujeme, aby ve vodním zákoně byly stanoveny pevné a závazné termíny v horizontu dokončení maximálně 20 let,“ uvádí Jitka Seitlová. KDU-ČSL navrhuje navýšit finance na pozemkové úpravy. Lidovci dále prosazují posílení ochrany vody jako ohroženého a nenahraditelného zdroje.
Kvalita podzemních vod se zhoršuje, úprava pitné vody z povrchových zdrojů si vyžaduje stále vyšší náklady. „Předložíme pozměňovací návrhy, aby v ochranných pásmech vodních zdrojů nebylo možné budovat průmyslové zóny a neprobíhala těžba nerostných surovin, zejména s odkrýváním hladiny podzemní vody a bylo důsledně kontrolováno používání závadných látek,“ doplňuje senátorka za KDU-ČSL Anna Hubáčková. „Vodu musíme chránit, nemáme jinou volbu. Myslíme to vážně, nestačí jenom tlachat nebo zřizovat komise. To nás před suchem nezachrání,“ dodává na závěr Hladík.
