V koutě s Viktorem...
Zahájili to někteří politici ČSSD, připojila se velká část ostatních, a dílo dokonal Andrej Babiš. Mluvím o anti migrační hysterii (v zemi, která ročně přijímá tisíce zahraničních dělníků z ciziny, bez kterých naše firmy nejsou sto fungovat) a totální toxicitu pojmu "kvóta", které údajně (leč nepravdivě) Andrej Babiš zrušil (kvóty) přestaly platit samy o sobě, neb platily jen omezenou dobu).
Další mystifikací bylo to, že v našem postoji máme jiné spojence, než část Visegrádu (reps. Viktora Orbána). Třeba ministr Salviny chce něco zcela jiného, než slibuje pan Babiš a jak se zdá, proti nám je i ministr Seehofer, kterého také občas leckdo považoval za našeho spojence. A pokud měli slovenští politici rozhodnout, zda živit tuto hysterii a riskovat pozici v pro ně klíčové Unii, začali postoje viditelně korigovat...
Migrační krize již de facto skončila (pokud se bavíme o vysokém počtu neregulárních migrantů), neskončila ale potřeba nalezení "dobrého a férového" unijního aranžmá, které doufejme nebude v praxi třeba, ale třeba je kvůli pocitu připravenosti a férovosti.
Takže, na stole je stejný problém, který naši vládu pronásleduje již léta a pan ministr Petříček, jeden z nemnoha docela rozumných lidí ve vládě, ho připomenul. A s ním je na stole i to, že by se nám "český přístup" mohl zle vymstít...
Nikdo neříká, že jediná forma solidarity a pomoci jsou kvóty (ty povinné jsou vskutku nešťastné), ale je potřeba, abychom řekli, jaký je náš díl na pomoci ostatním (vlastně nejen v této věci, neb představu o tom, jak nám mají pomáhat ostatní máme jasnou) skutečně bude. A musí být takový, že jej ostatní za podíl na řešení problému budou považovat...