Úkolem českých stíhačů bude držet ostrou hotovost v rámci systému NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence System – Integrovaný systém protivzdušné a protiraketové obrany NATO) pomocí letounů JAS-39C Gripen. Budeme se tak podílet na zachování integrity a bezpečnosti aliančního vzdušného prostoru.
„Střežení vzdušného prostoru pobaltských států je plněním našeho spojeneckého závazku a důkazem, že jsme platným a aktivním členem Severoatlantické aliance,“ uvedl k misi ministr obrany České republiky Lubomír Metnar.
Při plnění úkolů mohou piloti nadzvukových gripenů zasahovat proti letounům, které nedodržují stanovená pravidla mezinárodního leteckého provozu. Na tomto úkolu bude v Pobaltí český kontingent spolupracovat s dánským a belgickým letectvem. Zmíněné státy budou působit s letouny F-16 z litevské základny Šiauliai.
„Jde již o šestou misi našich stíhačů, vzdušný prostor v Pobaltí jsme v minulosti již dvakrát střežili. Do společné ochrany vzdušného prostoru Aliance jsme se zapojili současně se vstupem do NATO. Dvacet let již nepřetržitě střežíme vzdušný prostor České republiky. Jsem přesvědčen, že opětovně zvládneme ostré nasazení jak doma, tak v zahraničí,“ konstatoval velitel Vzdušných sil Armády ČR generálmajor Petr Hromek.
Vzdušný prostor spojenců střežíme již pošesté
Čáslavské gripeny již střežily vzdušný prostor Lotyšska, Litvy a Estonska dvakrát, v letech 2009 a 2012, kdy operovaly z letecké základny Šiauliai. V letech 2014, 2015 a 2016 pak čeští stíhači střežili vzdušný prostor Islandu.
Na základě mandátu Parlamentu ČR bude do Estonska vysláno pět letounů Gripen a maximálně 95 vojáků převážně z čáslavské základny. Dne 1. září 2019 je plánováno převzetí operačního úkolu stanoveného velením Společného mnohonárodního operačního střediska NATO od příslušníků Královského letectva (RAF) britských ozbrojených sil. S plněním úkolu se počítá až do 31. prosince 2019, kdy budou Češi vystřídáni dalším členem Aliance. Návrat kontingentu je plánován bezprostředně po ukončení plnění úkolu, tedy v prvním až druhém týdnu v lednu 2020. V průběhu mise se vystřídají na estonské letecké základně dvě rotace, kdy určitá část personálu bude v polovině mise vystřídána.
Velením úkolového uskupení byl pověřen zkušený stíhací pilot z čáslavské základny 42letý podplukovník Pavel Pavlík, který má v současné době nalétáno na letounu JAS-39 Gripen cca 1000 letových hodin a v minulosti se již podílel na ochraně vzdušného prostoru v zahraniční operaci.
Letouny budou vybaveny standardní výzbrojí, jakou používají v rámci vzdušné hotovosti v České republice. Jsou jimi řízené střely, vestavěný kanón a klamné cíle infračerveného spektra, tzv. fléry. Novinkou v současném zahraničním nasazení bude použití zaměřovacích a průzkumných kontejnerů Litening 4i. Ačkoliv se primárně jedná o nástroj pro umožnění přesného provádění úderů na pozemní cíle, v rámci tzv. QRA (Quick Reaction Alert) hotovosti bude použit pro zlepšení schopnosti vzdáleného vizuálního pozorování letounů ve dne a v noci.
Stejně jako v případě nasazení na Islandu budou piloti gripenů používat speciální vybavení, jako např. neoprenový oděv pro případ nutného opuštění letounu a pádu do studené vody.
