Obstojí švédský sociální model v ekonomické krizi?

Ing. Miroslav Jeník

Obstojí švédský sociální model v ekonomické krizi?

Švédský úspěch po dlouhou dobu nedával spát celé Evropě. Švédsko dosahovalo značného ekonomického růstu, vykazovalo nízkou míru nezaměstnanosti a zdravotní a vzdělávací systém země byl široce obdivován. Nedostatky švédského modelu jsou ale stále patr

Švédsko dokazovalo dlouho nemožné - spojit štědrou sociální politiku a udržet si konkurenceschopnost. Švédský sociální model za podpory státní fiskální politiky zvládl zajistit vysokou životní úroveň všech obyvatel, plnou zaměstnanost a zároveň si zachovat ekonomický růst a efektivnost. I dnes se tato země řadí mezi úspěšné evropské země s řadou významných společností, které táhnou její export, jako například Volvo či Ericsson. Jde o zemi podporující výzkum a vývoj, o zemi s velmi vzdělaným obyvatelstvem. Přesto jsou stále patrnější i nedostatky švédského sociálního systému.

Na začátku byl hospodářský růst

Počátky švédského sociálního modelu byly ovlivněny velkou hospodářskou krizí, kdy bylo hlavním cílem dosáhnout plné zaměstnanosti. Jasné kontury ale dostal v období po druhé světové válce, které přineslo značný ekonomický růst. Ve světle společenských změn, urbanizace a modernizace, které se udály na přelomu 60. a 70. let, došlo následně k jeho strukturálním změnám. S jejich následky se Švédové potýkají dodnes, neboť transformace systému si vyžádala značný růst veřejných výdajů a daní.

A právě vysoká míra zdanění je smrtelná pro malé a střední podniky. V rámci zemí OECD se dnes Švédsko řadí mezi země s nejnižším počtem osob samostatně výdělečně činných. Naopak až 30 % zaměstnanců pracuje ve veřejném sektoru. Pro srovnání je to až dvakrát tolik než například v Německu. Švédsko se tak potýká se zbytečně silným veřejným sektorem a vysokou mírou nezaměstnanosti zejména mezi mladými lidmi a imigranty.

Ekonomická krize švédský systém prověří

Nejlepší roky švédského ekonomického růstu jsou dnes minulostí. Současný ekonomický vývoj spíše zpochybňuje univerzálnost a úspěšnost švédského modelu – byl sice úspěšný v době ekonomické prosperity, ale teprve čas ukáže, zda se umí přizpůsobit i novým podmínkám. I když má stále mnoho obdivovatelů, jen těžko ho lze bez výhrad následovat a aplikovat v jiných zemí. To platí i pro Českou republiku. Přesto se z něj můžeme poučit a konfrontovat s ním změny, kterými v současnosti prochází náš vlastní sociální systém.