V rámci přípravy usnesení k asijským velkým kočkovitým šelmám Česká republika navrhla smluvním stranám úmluvy CITES, aby posílaly do ČR vzorky ze živých tygrů, včetně zabavených exemplářů či produktů s podezřením na obsah tygří DNA. Mezinárodní dohoda na tomto postupu znamená pro ČR významný úspěch, podporu dosavadních i budoucích aktivit a především možnost rozvoje projektu a spolupráce s dalšími zeměmi.
Vzorky budou využity pro genetický projekt TigrisID, jehož cílem je vyvinout nové moderní forensní přístupy umožňující účinnější boj proti nelegálnímu obchodu s tygry a produkty z nich. Jedná se např. o metodu zjišťování DNA v silně zpracovaných produktech, jako jsou tygří vývary a bujóny zachycené v ČR při loňské Operaci Trophy, možnost přiřazení DNA k jednotlivým exemplářům či vývoj databáze o dědičné informaci jednotlivých tygrů. „Tento výzkumný projekt běží již několik let, je realizován laboratoří Forenzní DNA servis ve spolupráci s ČIŽP a financován v rámci bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra. Do projektu jsou zapojeny české zoologické zahrady, které poskytly vzorky svých chovaných zvířat, evropské zoologické zahrady, spolupracuje rovněž Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA),“ řekl Erik Geuss, ředitel ČIŽP.
„Zasílání a zpracování vzorků z dalších zemí, především z areálových států a zemí s významným nelegálním obchodem s tygry, bude důležitým krokem k posunu projektu TigrisID na mezinárodní úroveň a umožní sdílet nejnovější poznatky v oblasti forensních metod dokazování,“ komentoval úspěch české delegace Richard Brabec, ministr životního prostředí.
AOPK ČR vítá rozšiřování databáze o genetické informaci tygrů, která významně pomůže monitorovat nelegální obchod s touto ohroženou kočkovitou šelmou. „Jako vědecký orgán CITES pozorně sledujeme obchod s ohroženými druhy včetně tygra, vyhodnocujeme jej a vydáváme obecná doporučení k jeho rozumné regulaci pro MŽP,“ uvedl vedoucí oddělení mezinárodní spolupráce Jan Plesník.
Návrh doporučení byl českou delegací představen nejprve členským státům EU a v rámci koordinačního zasedání EU byla získána podpora ostatních států. Poté byl diskutován se sekretariátem CITES a delegací USA a Indie. Po zapracování připomínek a mnoha úpravách Finsko, které tento půlrok předsedá Radě EU, návrh předneslo na jednání příslušného výboru. Po dlouhém jednání byl nakonec přijat konsensem a schválen na plenárním zasedání konference.
