Šarochova chytrost spočívá v tom, že se o odpovědnost podělil. Jeho postup byl původně jen návrhem, který poslal ke schválení vedoucímu městskému státnímu zástupci Martinu Erazímovi. Tím, že jej městský stání zástupce odsouhlasil, získal potvrzení správnosti rozhodnutí přímým nadřízeným.
Pokud Erazím Šarochovo rozhodnutí podpořil a trestní stíhání je zastaveno, má ze zákona tři měsíce na přezkum rozhodnutí nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Erazím a Šaroch tak převalili odpovědnost na Pavla Zemana, jenž bude muset přezkoumatelně rozhodnout. Pokud nezruší zastavení trestního stíhání, rozkmotří si Milion chvilek, jejichž politická podpora se mu může hodit k udržení funkce. Pokud dá pokyn k obžalobě, bude každý vědět, že za její neúspěch odpovídá Pavel Zeman. Po svržení vlády Petra Nečase v roce 2013 v kauze Nagyová rozpoutané Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci by se nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman stal odpovědný za další útok na vládu, která se spoustě lidí nelíbí, ale vzešla ze svobodné volby občanů.
Kauza ukázala rozdíl mezi státními zástupci a soudci. Soudce je nezávislý a neptá se předsedy soudu, jak má rozhodnout. Státní zastupitelství je součástí hierarchicky uspořádané moci výkonné, kdy státní zástupce podléhá dohledu svého vedoucího i dohledu nadřízeného státního zastupitelství a je vázán jejich pokyny.
Jsou trestní případy, které mají dopad do politiky. Trestní řízení však nemá být pokračování politického boje jinými prostředky. Své právo na právo má i premiér. Dospěje-li státní zástupce k názoru, že obžaloba je nedůvodná, nemá ji podat, byť si někoho rozkmotří. Ne vždy je právní postup oceněn, což ví bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, když její úřad zasáhl proti nezákonnostem v trestním stíhání bývalého místopředsedy vlády Jiřího Čunka.
