Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové, protože jsme ve druhém čtení, já se dneska nebudu věnovat tak detailně jednotlivým bodům této novely tohoto daňového balíčku, protože jsem to už udělal minule v prvním čtení. Přesto, než představím svých pět pozměňovacích návrhů, tak mi dovolte, abych řekl pár slov obecně k tomuto daňovému balíčku.
Já jsem pečlivě a bedlivě poslouchal paní ministryni financí a její vysvětlení a znovu se ukázalo, že vláda se snaží toto zvýšení daní zakrýt jakousi bohulibou činností, že některé ty daně jdou do škodlivých činností.
Pojďme se podívat ale na samotný název projednávaného zákona, ve kterém je vetknuta ta motivace, jediná motivace, kterou vláda pro tuto novelu má, a tento název zákona je vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů. Tímhle názvem vlastně vláda přiznává tu jedinou motivaci, kterou k předložení má. A je to zvýšení daní. Zvýšení daní, kterým chcete vybrat dalších 20 miliard z kapes daňových poplatníků v následujících letech.
Vláda tím, mimochodem, porušuje i vlastní vládní prohlášení, ve kterém říká, že nebude zvyšovat daňovou zátěž. A aby se to marketingově zakrylo, tak to vláda vykládá jako nějakou bohulibou záležitost, a tak na první pohled zvýšení daní jde do - řekněme - nepopulárních sektorů. Zlé pojišťovny, špatné kouření a alkohol, hazard, výhra v loteriích. A je tam i pár návrhů, ale je tam i pár návrhů týkajících se bydlení. Pokud by skutečně ta motivace byla taková, jakou tady říkáte a jakou tady říkala paní ministryně, tak by vláda předložila daňově neutrální řešení. Což se nestalo.
Proč to vláda navrhuje? Tak hospodaření se státními financemi, jak vidíme, se za poslední dobu vytrvale zhoršuje. Přes ekonomický růst se projídá budoucnost deficitními rozpočty, málo se investuje a zejména rostou provozní výdaje státu. A to i na úkor investování. Celkový objem rozpočtu roste, ale dlouhodobě nám tady vzniká strukturální problém, protože daleko rychleji, než kapitálové výdaje, rostou provozní výdaje státu.
Dokonce podle stanoviska Nejvyššího kontrolního úřadu je rozpočet připraven na případnou recesi hůře, než tomu bylo před deseti lety. Přesto, že jste měli takové štěstí, že jste poslední rozpočet tvořili v ekonomickém růstu. A přesto jsou státní finance připraveny hůře na případnou recesi a ochlazení než to mu bylo před deseti lety. A to mě velmi mrzí, protože je to škoda pro celý náš stát a pro celé naše hospodářství.
Navíc složená daňová kvóta vytrvale roste. Zatímco v roce 2015 byla 32,6 procenta, již dnes překonáváme hranici 36 procent. Znamená to, že se v ekonomice více přerozděluje a bohužel stále vláda nemá dost. Řízení státních financí - k mému smutku - jste bohužel zúžili pouze na otázku, kolik ještě z lidí dokážete vymáčknout peněz. Tak to, bohužel, vypadá. Já bych se rád mýlil, rád bych to i uznal, kdybych se mýlil, kdybyste podpořili naše pozměňovací návrh, které si vám některé z nich dovolím představit. Další představí mí kolegové.
První pozměňovací návrh, který je pod číslem 3374, je vaše oblíbené a naše oblíbené zrušení daně z nabytí nemovitosti. Včera se o tom tady hodně diskutovalo, ale já prostě vnímám, že není fér, aby ten, kdo vydělává, platí daně, aby navíc musel platit státu výpalné ve výši 4 procenta za to, že se chce odpovědně postarat o své bydlení a pořídit si vlastní byt. Tato daň je prostě absurdní a nesmyslná. Pořízení bydlení se stává problémem pro střední třídu a zrušením této daně jim alespoň částečně dokážeme ulevit. Pro běžného občana, pro mladé lidi je tato daň ve výši 4 procenta několik měsíců práce navíc. Místo, aby mladí lidé investovali do svého bydlení, budou muset platit na půjčení cizí nemovitosti, protože jejich potřeba bydlet se nijak nesníží, a pokud nebudou mít na dneska tak drahé nemovitosti, nebudou mít na daň, nebudou mít na spoluúčast hypotéky, tak prostě budou muset být, i když by nechtěli třeba, v nájemním bydlení, které také roste. A tím si budou zužovat prostor i pro vlastní úspory, které pak mohou používat na spoluúčast a daň.
Pojďme jako první problém k řešení krize bydlení tuto daň zrušit. Ty desetitisíce korun, které musí lidé platit státu de facto za nic, mohou sami využít daleko efektivněji, než je rozpustit v bezedném státním rozpočtu. Já a náš klub to předkládáme proto, že jsem optimistou, protože věřím, že nakonec vy z hnutí ANO, sociální demokracie a KSČM nahlédnete laskavě na to, že je skutečně nesmyslné od kupujících vybírat 4 procenta, 4 procenta navíc a nakonec ten návrh podpoříte.
Další pozměňovací návrh, který jsem nahrál do systému pod označením 3372, je návrh na zvýšení limitu pro povinnou registraci DPH na 2 miliony korun. Registrace k DPH je takovým výrazným skokem pro podnikatele, co se týká jejich administrativních povinností, ať se to týká vedení daňové evidence nebo podávání kontrolního hlášení. Od vstupu do Evropské unie od 1. května 2004 se hranice pro DPH nezvedla a mezi těmito roky, díky inflaci, ekonomickému růstu posledních let, se navýšil počet povinně registrovaných subjektů z důvodu překročení stávajícího limitu 1 milion ze 43 tisíc osob na skoro 116 tisíc registrovaných subjektů.
Pokud skutečně chcete zmenšit administrativní zátěž pro ty nejmenší podnikatele, posuňme společně hranici, kdy vzniká nejvíce administrativních povinností spojených s placením daní.
Souhlasem s tímto naším návrhem naplníte vlastní programové prohlášení vlády, ve kterém slibujete, že vláda podnikne další kroky směřující k maximálnímu snižování administrativní zátěže pro podnikatele. Já čekám, že mi paní ministryně - (Poslanec se na chvilku odmlčel.) - řekne, že není možné posunout tuto hranici kvůli směrnici Rady Evropy. Ale tím, že budeme říkat, že to nejde, se dostaneme do takového začarovaného kruhu, že se to nikdy nestane. Ono je někdy jednodušší říkat, že to nejde, ale kdo chce, hledá způsoby a nehledá důvody. My hledáme způsoby, a proto jsme si vyhledali například příklad Slovinska z roku 2013, které úspěšně na evropské úrovni projednalo zvýšení DPH z 25 tis. na 50 tis. eur. Mimochodem v rozhodnutí Rady Evropy je uvedeno, že komise ve svém návrhu plánuje stanovit pravou hodnotu pro osvobození DPH do výše 100 tis. eur, a proto Rada se žádostí Slovinska souhlasila. Dokonce v článku 395 stávající směrnice se říká: "Rada může na návrh Komise jednomyslně povolit kterémukoliv členskému státu, aby zavedl zvláštní opatření odchylující se od této směrnice, jejichž cílem je zjednodušit postup výběru daně, nebo zabránit určitým druhům daňových úniků, nebo vyhýbání se daňovým povinnostem." A já nevidím důvod, když si to dokázalo vyjednat Slovinsko, proč by se to nemělo povést České republice. Z mého pohledu je to jenom otázka vůle, chuti a vyjednávacích schopností našich reprezentantů. Mám k tomu připraveno i doprovodné usnesení, které přečtu v podrobné rozpravě.
Dalším návrhem, který předkládám za klub ODS, je prodloužení lhůty pro podání kontrolního hlášení z pěti na patnáct dnů. Poslední dobou vidíme, že stát se k podnikatelům chová mnohdy macešsky a některé lhůty, které pro ně chystá, jsou opravdu šibeniční. A právě lhůta pěti dnů pro podání opravného kontrolního hlášení je takovou šibeniční lhůtou zejména pro ty nejmenší. (V sále je velký hluk!)
Lhůta pěti dnů je opravdu krátká lhůta a může v běžných situacích, jako je třeba dovolená podnikatele nebo nečekané onemocnění jeho či jeho účetní, vést ke komplikacím, kdy se takový podnikatel snadno dostane do rozporu se zákonem. Zejména u živnostníků a malých podniků, které mají omezenou pracovní kapacitu a naplnění všech uložených administrativních úkonů, nemají zastupitelnost, mají třeba jenom jednu účetní, je stávající lhůta pěti dnů naprosto nepřiměřená. Proto navrhuji zvýšení této lhůty z pěti na patnáct dnů. Cílem kontrolního hlášení by totiž nemělo být trestání za administrativní pochybení nedodržením kratičkých lhůt. Nadměrný restriktivní přístup státu k daňovým subjektům, jejichž hlavní činností není výkon administrativních činností pro stát, ale vytváření zejména přidané hodnoty v rámci národního hospodářství, vede ke snižování kvality a úrovně podnikatelského prostředí. A mým cílem je aspoň toto nerovné postavení podnikatele a státu v této lhůtě narovnat.
Další návrh pod označením 3343 je návrh, který mění podání přiznání daně z nemovitosti. Dodnes máme povinnost, nebo občané mají povinnost, při změně vlastnictví nejen státu hlásit změnu vlastnictví do katastru nemovitostí, nejen dávat přiznání daně z nabytí nemovitosti, ale musí podávat nové přiznání k dani z nemovitosti. (Poslanec se odmlčel kvůli hluku v sále.)
Děkuji. Přesto, že stát má dostatek informací ve svých registrech, přesto nutí občana, aby toto daňové přiznání podával i pod hrozbou pokut. Ve většině případů by ale stát dokázal vyměřit daň bez toho, aby musel občan dávat toto další daňové přiznání. Já proto pozměňovacím návrhem navrhuji model, který povede k významné redukci této povinnosti, a tedy ke snížení administrativní náročnosti na straně daňového subjektu a občanů. Fungovalo by to na dobrovolném principu, že ten, kdo chce mít jistotu, by si přiznání podal sám, kdo by nechtěl a neměl například žádnou výjimečnou situaci, tak by mu daň vyměřil stát z údajů, které má k dispozici. V tomhle případě chci poděkovat paní ministryni financí a Ministerstvu financí, že mně na základě mé iniciativy poskytly právní podporu a pomáhaly legislativně připravit tento návrh, aby byl věcně správně. Já tedy nevím, jaké bude nakonec konečné stanovisko ministryně financí, ale věřím, že toto můžeme společně prosadit, abychom snížili daňovou byrokracii pro běžné občany.
Další návrh, poslední, který mám, který je pod označením 3344, je zrušení části daňového balíčku, který navyšuje správní poplatky typu návrhu na vklad na dvojnásobek. Protože původním návrhem se opět prodražuje pořízení vlastního bydlení a jedná se de facto o skryté zdanění a navíc vláda argumentuje pouze inflací při předložení tohoto návrhu, ale my jsme v podkladech ani nedostali vyčíslení skutečných nákladů na tyto úkony, tak bez toho je to jen další zdražování, bez toho, aniž bychom se třeba shodli na prvním návrhu na zrušení daně z nabytí nemovitostí. Proto navrhuji toto zrušení.
Tyto všechny mé návrhy, které jsem zde přečetl, vedou a jsou motivovány cílem snížit daňovou zátěž občanů a snížit byrokratickou a administrativní zátěž občanů a daňových subjektů. Věřím, že je podpoříte. Děkuji za pozornost.
