Se stejným podtextem je i nedávný rozhovor pro TV Seznam s ex – prezidentovým bratrem Ivanem ve kterém nám mimo jiné sdělil, že Václav Havel by dnes nebyl šťastný. Při porovnání reality dnešních dní s lákavými
populistickými velesliby bývalého prezidenta v jeho památném prosincovém projevu 1989, předčící i Jakešův sestříhaný projev z Červeného Hrádku se není čemu divit.
Ponechme stranou kdo skutečně a v jaké euforii vytvářel zmíněný fanatizující projev. Podstatné je, co se z něj naplnilo. V podstatě téměř nic.
Republika se změnila v království sloužící nadnárodním korporacím odsávající z něj ročně stamiliardové zisky. Zničené dříve soběstačné zemědělství v kontrastu s obchodními potravinářskými řetězci nabízející sortiment druhé kategorie po kterých by do roku 1989 ani pes neštěkl. Platy pro mnohé občany stačící k zaplacení bydlení a základních životních nákladů, které se ani o píď nepřiblížily těm německým. Armáda bezvýhradně sloužící nikoliv v zájmu našich občanů, ale světově expandujícímu NATO. Vyjadřovat se ke školství? Snad jen přání, aby neprošla pirátská změna maturit a zkáza i tohoto resortu nebyla dokončena úplně.
Stručně shrnuto. Z projevů filosofa, snílka a muže mnoha přívlastků Václava Havla se naplnila jen památná věta z jeho prvního novoročního projevu „Naše země nevzkvétá“. Pro mnohé občany zůstala navíc jen blbá nálada, jejíž počátek je s érou vládnutí Václava Havla spojen.
Současný prezident Miloš Zeman již veřejnosti oznámil, že se nezúčastní letošních oficiálních oslav 17. listopadu. Důvody jeho sdělení spousta občanů chápe a současně přemýšlí, zda by se stejně dnes zachoval i Václav Havel.
Humanista, idealista, člověk toužící po občanské, svorné společnosti, která se mu vymkla z rukou dříve, než si představoval. Sprcha vajíček při oslavách státního svátku dne 28. října 1991 v Bratislavě mířící v té době na ještě federálního prezidenta Václava Havla je jedním z příkladů.
Politik, po kterém, kromě laviček s jeho jménem toho moc nezůstalo.
