Ovšem jde o novou věc, když dosud státní pohřby byly vyhrazeny jen některým prezidentům - T. G. Masaryk 1937, E. Beneš 1948, K. Gottwald 1953, A. Zápotocký 1957, L. Svoboda 1979, V. Havel 2011. Ve vztahu k mimořádné osobnosti jsou mimořádné činy důvodné. Pohřbem Karla Gotta vznikne nová forma pohřbu se státními poctami. Státní pohřeb může mít různé podoby. Dosud u nás byla jen jedna. Ale i za monarchie se dvorské (státní) pohřby dělily do různých tříd dle zemřelé osoby.

V prezidentském státním pohřbu je mnoho vojenských prvků, protože prezident je vrchní velitel ozbrojených sil. V případě pohřbu umělce tento důvod odpadá a tak lze vojenské prvky omezit na čestné stráže a nesení rakve. Pohřbem Karla Gotta vznikne nová forma pohřbu se státními poctami. Též církevní prvky se mohou měnit podle náboženství zemřelého a přání rodiny.

Bývalý šéf protokolu Pražského hradu Jindřich Forejt kritizoval státní formu pohřbu i stažení státních vlajek na půl žerdi na Pražském hradě. Forejt se drží dosavadních zvyklostí. Ovšem nové situace vedou ke vzniku nových zvyklostí. I v konzervativní Británii vznikl spor při pohřbu princezny Diany 1997, zda má být vlajka v londýnském sídle královny, Buckinghamském paláci, spuštěna na půl žerdi. Podle dřívější tradice vlála nad palácem jen královská, nikoliv britská vlajka, a jen byla-li královna v paláci. Královská vlajka se na půl žerdi nespouštěla. V době smrti Diany byla královna ve Skotsku a tedy zde nebyla žádná vlajka. Díky pohnuté atmosféře vznikla nová zvyklost, kdy byla královská vlajka v době pohřbu nahrazena britskou a ta spuštěna na půl žerdi. Nyní, když není královna přítomna, se místo královské vlajky nad palácem vyvěsí vlajka britská.

U nás není zákon o státním pohřbu. Prezident a vláda tak mají možnost založit novou tradici pohřbu se státními poctami. Je však správné s nimi šetřit jako s šafránem. Jde o mimořádné opatření pro mimořádné osobnosti.