Ale chci být věcný a upozornit na to, že vyjádření jak některých politiků, tak některých představitelů armády jsou minimálně zavádějící, nejsou-li přímo falešná. Jsem rád, že nedávno zástupci ministerstva obrany potvrdili, že stále probíhá předakviziční přípravná fáze. To znamená, že nebylo dosud rozhodnuto ani o způsobu zadání zakázky. Tedy dokud nebylo-li rozhodnuto o způsobu zadání zakázky, nemohl být ani vybrán vítěz. Nejen zákon, ale i samotná logika vyžadují, aby posloupnost jednotlivých kroků byla právě taková. Zatím tedy platí, že MO vypíše otevřenou soutěž nebo použitím paragrafu 29 zákona o zadávání veřejných zakázek osloví více dodavatelů, to také doporučoval projektový tým a snad i právní odbor ministerstva. Proto dnes nikdo nemůže vědět, jak ten výběr dopadne, dokud nebude proveden a vyhodnocen. Ti, co nyní bez skrupulí, někteří i na oficiálních stránkách prohlašují, že výběr byl proveden, prostě lžou, případně, chcete-li tzv. korektní vyjádření, neříkají pravdu. Zároveň někteří spouští bezprecedentní kampaň. Osobně nepamatuji, že by kdy dělali takovou kampaň na jakoukoliv vybranou techniku. Protože od svého prvního článku k této věci jsem příjemcem mnoha informací, vím, že italští dodavatelé včera oslovili v zásadě všechny poslance z výborů pro bezpečnost a pro obranu, přílohou oslovení byl i koncept oficiálních námitek připravených jejich právníky. Italská strana vyjadřuje znepokojení z toho, jak (ne)výběr probíhá, jak se mluví o jejich vrtulnících a nabídce a …nežádají podporu pro svůj vrtulník, žádají podporu spravedlivého, transparentního procesu. Ve férové soutěži ať vyhraje ten lepší. Dalším krokem bude podání námitek na ÚOHS. Důvodem, který zazněl v otázce vyloučení Italů ze soutěže, je prověřenost v boji. Co to ale znamená? Kdyby postupovali zákonně a férově, tak to musí přesně specifikovat a případně snést i námitku diskriminace. V kolika konfliktech měl ten vrtulník být zapojen? Jaký druh konfliktu to měl podle nich být? Čím musel ten vrtulník projít, musel být (ne)sestřelen nebo co? AW139 je nejprodávanější vrtulník v této kategorii, slouží v řadě ozbrojených složek, takže třeba prověřený v nějakém boji je. Nebo třeba ne tolik jako Venom, tak by dostal v tomto kritériu méně bodů … ale stále by mohl vyhrát.

A možná je takovýto požadavek diskriminační, protože:

·      brání rozvoji či nebyl uveden v RFI, a to zřejmě proto, že to, co je schováno pod „ověřený v boji“, může být dostatečně prokázáno objektivními kritérii, které v tom zadání vyčerpávajícím způsobem jsou; všechny parametry, které ovlivňují odolnost i efektivitu (zbraně, manévrovatelnost, rychlost, dolet…) jsou tam uvedeny.

Dříve bylo zmíněno i to, že AW139M byl původně navržen jako civilní. To je sice pravda, ale to nečiní tento vrtulník v nabízené verzi méně vhodným. Jednak jsou civilní normy přísnější a jednak je ten vrtulník prostě generačně modernější a má lepší parametry než Venom bez ohledu na to, co bylo na začátku jeho vývoje. Má lepší výkony (poměr výkon/váha, dolet, dostup….), může střílet z kanónu i se zavřenými dveřmi, konstrukčně dává mnohem více prostoru (stará koncepce Venomu má reduktor v kabině, čímž ji zmenšuje a omezuje využitelnost vnitřního prostoru), je z moderních materiálů (kompozity, titan), má balistickou ochranu, má zdvojené systémy řízení, mazání a rozvodu paliva (zásah není fatální), má kompletní systém odmrazování…

Leonardo je jedna z největších firem v oboru na světě a vyrábí mnoho druhů vrtulníků (i letadel). Má veškeré zdroje, know-how, technologie i bohaté zkušenosti k tomu, aby provedla integraci všech požadovaných zbraní. Je připravena se smluvně zavázat k dodání vrtulníku plně odpovídajícího požadavkům. Mimochodem ten Venom také bude předmětem úprav (vznosně nazývaných „prorůstový program“), aby vyhověl požadavkům AČR (které by AW139M splnil při dodání), a tedy ani ten nebyl prověřen v boji v té podobě, jakou armáda požaduje…

 Zkrátka AW139M je přinejmenším srovnatelný, spíše, jak potvrdil bývalý člen projektového týmu v reportáži pana Klímy, i lépe vyhovuje zadání a navíc je o polovinu levnější. Chápu, že ať už ministr či premiér či strana můžou mít politické preference (jak sami řekli - Američanům dlouho nic nedali a vrtulníky jsou jediné, co je aktuálně na stole), ale to v právním státě nemůže být důvod pro výběr. To bychom vůbec nemuseli mít zákony pro zakázky a jakákoliv státní složka by prostě nakupovala podle politických preferencí.

JUDr. Vojtěch Filip, 1. místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a předseda ÚV KSČM