Děkuji, dámy a pánové. Já bych tedy vaši pozornost obrátil k zákonu o sbírce zákonů a mezinárodních smluv, který byl v této Sněmovně schválen v roce 2016. Cílem tehdy toho zákona, který tu byl schválen, byla elektronizace a celkově zásadní modernizace celého procesu tvorby a vyhlašování právních předpisů. Takže to je to, co jsme tady přijali v roce 2016.

A ten návrh nyní provádí nezbytné změny jednacího řádu Poslanecké sněmovny, zákona o Ústavním soudu a dalších zákonů a současně ten návrh, který tady máme, stanoví nové datum účinnosti celé právní úpravy elektronického legislativního procesu a také té elektronické Sbírky zákonů. Celý systém tak, jak byl navržen, by byl uveden do ostrého provozu až 1. ledna roku 2022. Já bych rád připomněl, že obdobný návrh byl již v minulém volebním období schválen vládou Poslanecké sněmovny a stal se součástí zadání technického řešení projektu e-sbírka a e-legislativa.

Poslanecká sněmovna schválila návrh ve znění pozměňovacích návrhů, jak si asi vzpomínáte. Především vypustila z toho vládního návrhu zákona novelu jednacího řádu Senátu, což mělo Senátu umožnit přípravu vlastní novely tohoto zákona, která by také zohledňovala tu elektronickou, nebo tu elektronizaci toho legislativního procesu. A samozřejmě Ministerstvo vnitra tady deklarovalo, že je připraveno Senátu poskytnout veškerou potřebnou spolupráci a součinnost.

Dále Poslanecká sněmovna také tady při tom projednávání vypustila novely volebních zákonů. Čili volební zákony také byly vypuštěny, protože ty pouze reflektují ten nový název Sbírky zákonů s tím, že tyto změny lze realizovat v rámci následujících rozsáhlejších novelizací volebních zákonů, z nichž některé jsou předloženy Poslanecké sněmovně.

A další pozměňovací návrhy schválené ve Sněmovně zavádí takzvané jednotné dny právní účinnosti, což znamená, že právní předpisy by měly zásadně nabývat účinnosti pouze buď 1. ledna anebo 1. července každého kalendářního roku. Pokud nepůjde o nějaké výjimečné případy. A tím se také zavádí povinnost předkládat k návrhu právního předpisu, pozměňovacího návrhu a mezinárodní smlouvy informativní přehled veřejnoprávních povinností z nich vyplývajících.

No a teď se dostáváme k tomu, že Senát nám vrátil, tedy Poslanecké sněmovně vrátil, ten návrh s pozměňovacím návrhem a tím návrhem nahrazuje celý text návrhu zákona toliko ustanovením o odložení účinnosti nového zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv z 1. ledna 2020 na 1. leden 2022. A zbývající části změnového zákona mají být vypuštěny.

No a teď stanovisko k tomuto návrhu Senátu. Já tady tlumočím tedy názor Ministerstva vnitra, že nemůžeme souhlasit z několika důvodů. Především je nezbytné schválit změny související se zavedením elektronického legislativního procesu a elektronické Sbírky zákonů, které zpřehlední jak tvorbu, tak i publikaci práva. A přijetí návrhu ve verzi schválené Poslaneckou sněmovnou je nezbytné pro pokračování toho dlouhodobého projektu e-sbírka a e-legislativa.

Senát patrně navrhuje vypustit stěžejní části návrhu proto, že třicetidenní lhůtu pro projednávání návrhu zákona Senátem považuje po zavedení e-legislativy za nedostatečnou, za příliš krátkou. No, já bych teď tady měl zdůraznit, že prodloužení třicetidenní lhůty Senátu na projednání zákonů by mohlo mít pro výslednou kvalitu těch schvalovaných návrhů pozitivní efekt, nicméně přímo s tou e-legislativou nesouvisí. Zavedení elektronického legislativního procesu naopak projednávání návrhů zákonů v Senátu zpřehlední a urychlí. A to zejména proto, že bude neustále k dispozici průběžné aktualizované znění toho návrhu, tedy nikoliv pouze text těch novelizačních bodů.

Takže s ohledem na tyto skutečnosti si vás dovolím žádat o podporu návrhu zákona v tom znění, které jsme tady schválili ve Sněmovně. Je mi líto, že se dostávám do sporu se svým kolegou, přítelem, Jiřím Dienstbierem.