Vážený pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Já nebudu mluvit o celkovém obrazu státního rozpočtu, toho jsme si dneska užili poměrně dost. Ale obrátil bych vaši pozornost na některé záležitosti v jednotlivých kapitolách.
Začal bych Ministerstvem práce a sociálních věcí. Když jsem studoval kapitolu Ministerstva práce a sociálních věcí, zarazilo mě plánování některých finančních prostředků. Jde zejména o takzvanou aktivní politiku zaměstnanosti, kterou navrhuje Ministerstvo práce a sociálních věcí a myslím, že zřejmě i Ministerstvo financí, zvýšit oproti loňskému roku o 1,4 mld. korun na politiku aktivní zaměstnanosti. To znamená, řeknu, hledání, podpory hledání pracovních míst.
Já si nemyslím, že v tuto chvíli je to natolik aktuální, neboť Česká republika se těší situaci, která z pohledu situace na trhu práce je nebývalá, máme nebývale nízké procento nezaměstnaných. Ale naopak náš sociální výbor absolvuje několikaměsíční debatu s ministryní práce a sociálních věcí, potažmo vlastně i s Ministerstvem financí, neboť paní ministryně financí i paní ministryně práce a sociálních věcí slibovaly krajům finanční prostředky, které vyvolala legislativa státu v oblasti poskytování sociálních služeb.
Ta shoda na začátku letošního roku byla na tom, že je potřeba dokrýt zhruba dvě mld. korun na to, aby se sociální péče na úrovni krajů nezhoršovala. Ministerstvo financí nalezlo částku půl mld., Ministerstvo práce a sociálních věcí také půl mld., ale pokud vy dobře počítáte, zjistíte, že vám ta jedna mld. chybí.
Myslím si, že by stálo za to - a trošku bych apeloval na pozornost poslanců, kteří jsou zároveň hejtmany, aby zbystřili pozornost, neboť mi nepřijde logické, že zvyšujeme o 1,4 mld. finanční, řeknu, příspěvek státu na aktivní politiku zaměstnanosti v okamžiku, kdy nám chybí, a zcela prokazatelně chybí, finanční prostředky na zajištění sociálních služeb na úrovni krajů. Prosil bych paní ministryni o reakci na tuto skutečnost, protože mi to tedy logiku nedává.
Druhá věc, u které bych poprosil o vysvětlení. My jsme několikrát interpelovali ministra průmyslu a obchodu pana ministra Havlíčka ve věci, kterou schválila vláda v roce 2017 a to je vyčlenění částky zhruba 250 mil. korun na řešení staré důlní ekologické zátěže pod Kladnem. Možná, že někteří víte, možná že někteří ne. Pod Kladnem se nachází jezero o objemu zhruba 170 mil. kubíků vody, kterou je možné čerpat a kterou je možné využít a to v době sucha, v době, kdy Českou republiku postihuje situace nedostatku vody a vodních zdrojů.
Byla by hrozná chyba, kdyby se stalo to, co bylo avizováno v médiích, že Ministerstvo průmyslu a obchodu se od této aktivity využití těchto finančních zdrojů, které vláda schválila v roce 2017, distancuje a že v tom dále pokračovat nebude. Ministr průmyslu a obchodu při odpovědích na interpelace říkal, že ale finanční prostředky alokovány zůstanou a že bude dohoda mezi jednotlivými ministerstvy, ať už je to Ministerstvo zemědělství, které by ty finanční prostředky převzalo, či Ministerstvo životního prostředí.
Já jsem je v žádné kapitole nenašel a tak moje otázka zní - a to už je jedno, kdo odpoví, jestli ministryně financí, ministr průmyslu a obchodu, který tady není přítomen - koukám, že teď je tady chudák jenom paní ministryně financí - jo, pan ministr kultury tady teď je, ale ten mě neposlouchá. Přesto bych prostě rád odpověď. (Reaguje ministr obrany.) No, spolu jsme ještě neměli čest, pane ministře obrany. Tak se vám omlouvám. Pokud budete schopen odpovědět na tuhle otázku, budu vám vděčný - zdali těch 250 mil. je s nimi počítáno i nadále, neboť nelze vyloučit, že dojde k ekologickým škodám pod Kladnem, neboť ta voda tam za prvé stoupá a mohla by nasát ekologické škody v bývalém areálu Poldovky.
A naopak ty finanční prostředky by zcela jistě přispěly k tomu, abychom mohli vodu čerpat a využít ji v systému vodních řadů tak, jak existují projekty na úrovni města Kladna, o kterých bylo s Ministerstvem průmyslu a obchodu komunikováno. Proto jednoduchá otázka, kde je ta čtvrt miliarda, neboť jsem ji nenašel.
A teď bych si dovolil o něco více poznámek ke kapitole Ministerstva zemědělství, jehož rozpočet je - nebo celkové příjmy jsou vlastně nižší, než bývaly v minulých letech a ten rozpočet se ztenčuje. A já jsem se soustředil na priority, které jsme tady často společně deklarovali, že mají být v oblasti priorit státu.
Začnu výdaji na lesy, neboť všichni víte, jaké škody páchají škůdci, zejména kůrovec, na lesním porostu a jak moc by se nám hodily finanční prostředky, které v minulosti za některými z vás nenáviděných vlád občanských demokratů byly vygenerovány.
Ta částka, kterou vyprodukovaly Lesy České republiky v období vlád ODS, byla částkou zhruba 34 mld. korun, které jste postupně rozpustili ve státním rozpočtu a teď jsme v situaci, že Ministerstvo zemědělství složitě hledá finance na to, aby tu škodu nebo pohromu, kterou spáchal kůrovec, řešilo, neboť se dostáváme do opravdu oblasti výdajů, které jsou neuvěřitelné.
Jedna miliarda korun, kterou na lesní hospodářství ministerstvo vydává, je možná v tuhle chvíli umění možného, přesto bych rád apeloval na Ministerstvo zemědělství, aby počítalo s tím, že ta situace se může zhoršit, neboť nejenom kůrovec, ale i bekyně velkohlavá, o které jsme tady mluvili, která možná nemusí nikomu z vás nic říkat, se chystá napáchat další škody. A pokud tomu nenapomůže Ministerstvo životního prostředí, abychom bekyni velkohlavou zlikvidovali, dokud ještě tolik neškodí, tak ty výdaje v oblasti revitalizace lesů budou mnohonásobně vyšší.
Výdaje na vodu. Já jsem v minulosti - a je to možné doložit - zejména v roce 2016 a 2017 kritizoval fakt, že Ministerstvo zemědělství, potažmo stát se přestává věnovat tématu vody. Když se podíváte do rozpočtu na rok 2016 a na rok 2017, docházelo tam k výrazným stamilionovým restrikcím a "šetření" na nepravém místě, kde se ve výdajích na vodu objevovala částka zhruba půl miliardy korun. To byl rok 2017. Musím pochválit v tuhle chvíli Ministerstvo zemědělství, že plánuje na oblast vodního hospodářství investice v oblasti kategorie zhruba 1,8 mld. korun. Přestože to je částka ne zcela dostačující, tak je tam zjevný trend, že se Ministerstvo zemědělství oblasti vody chce věnovat a objektivně říkám, že za to zaslouží pochvalu nebo poděkování.
Ještě možná k některým pozitivům návrhu kapitoly Ministerstva zemědělství. Považuji za správné a dobré, že většinu dotačních titulů, které spravovalo doteď Ministerstvo zemědělství, má do budoucna organizovat a kontrolovat platební agentura, kterou je Státní zemědělský a intervenční fond, neboť je tam ten dohled větší a myslím si, že zkušenosti s poskytováním dotací do zemědělství má Státní zemědělský a intervenční fond mnohonásobně lepší. Co ještě bych možná pochválil, tak jsou výdaje na tzv. pozemkové úpravy, které se zvedají z těch průběžně lety využívaných zhruba 850 až 900 mil. korun, je to zvýšení na částku 1,35 mld. korun.
Na co bych ale upozornil a co si myslím, že do budoucna by správné nebylo - jde mi o PGRLF. Myslím si, že by tento garanční fond měl do budoucna poskytovat finanční prostředky ne jako standardní banka, ale měl by pomáhat zemědělcům v oblasti snižování úrokové zátěže u jednotlivých úvěrů. Ale neměl by být standardní bankou. Měl by do budoucna pomáhat v krizových situacích, situacích, kdy banka z titulu například zaviněného počasím apod. odmítá financovat a půjčovat zemědělcům, neboť počasí je nejisté. A tam by měla právě být role toho Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, aby poskytoval finanční prostředky.
Co považuji za velmi důležité, na welfare a na oblast zajišťování pohody zvířat se tady navrhuje částka vyšší než 1 mld. korun. Podíváme-li se zpátky několik let finanční prostředky začaly být tímto směrem alokovány někdy v roce 2009, tuším ještě za ministra zemědělství Gandaloviče, který s tím novým titulem přišel, kde stát dospěl k rozhodnutí, že je třeba se welfare zvířat věnovat. Od té doby, od roku 2009 do letošního roku, se budeme pohybovat někde v řádech přibližně 10 mld. korun, které stát investuje do oblasti welfare. Přesto se neustále potkáváme se situacemi, kdy pohoda zvířat není pohodou, ale naopak se dá říct, že ty situace, které vídáme zprostředkovaně z médií, jsou poměrně katastrofální. Oblast týrání zvířat je skoro denním mediálním tématem. A jestliže Česká republika vydává miliardu korun ročně na welfare zvířat, pak by asi bylo dobře, abychom se podívali na detaily a efektivitu takto vynakládaných finančních prostředků, zdali něco neděláme špatně. Anebo, jestli ten, kdo čerpá v oblasti welfare finanční prostředky, jestli náhodou zároveň nečerpá a zároveň se ke zvířatům nechová tak, jak by si zasloužila.
Na co bych chtěl upozornit a chtěl bych požádat a vyzvat ministra zemědělství, aby udělal analýzu projektu tzv., jmenuje se to Mléko Q, a to je podpora produkce mléka a rozdělování této finanční podpory. Myslím si, že tam jsou věci, o kterých je třeba debatovat. Možná ne teď v tuhle chvíli na téma státní rozpočet, ale rozhodně si kdekdo šeptá o tom, jak tento projekt funguje a já mám pocit, že by Ministerstvo zemědělství výdaje tímto směrem mělo více hlídat a měl by tento projekt být pod větší kontrolou.
Děkuji vám za pozornost a prosím o odpovědi případně reakce na otázky, které jsem položil. Děkuji.
