Dobré dopoledne, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, nedá mi, abych nereagoval na některá slova pana ctěného kolegy Stanjury. On tady vede vždycky takovou svatou válku proti dani z nabytí věcí nemovitých. Pan kolega Řehounek to tady myslím řekl jasně. Ta daň byla založena již v roce 1992, a tak jste, kolegové, měli možnost tehdy - proč jste ji vůbec, za prvé, prosazovali, a za druhé, proč jste ji nezrušili během svých vlád? A zvýšili ji, ano, mi napovídá paní ministryně, ze tří na čtyři procenta, jestli se nemýlím. Já tu daň nepovažuji za nemravnou. Já za nemravné považuji to, že ji platí ten nabyvatel, ten, kdo si kupuje, protože to zvyšuje i náklady na bydlení a zvyšuje to cenu té nemovitosti.
Druhá věc. Chtěl bych ujistit pana kolegu Stanjuru prostřednictvím předsedajícího, že se opravdu mýlí, když mě spojuje s pozměňovacím návrhem, který by měl selektovat, kdo bude podléhat dani z výher. To jsem opravdu nepodával. Já obecně jsem proti tomu, aby se zdaňovaly výhry.
A třetí věc. Mluvil jsem tady o ní už také několikrát, neustále pan Stanjura tady říká a tvrdí, a tvrdí to i kolegové z pravé strany, že Účtenkovka je vlastně státem podporovaný nebo státem provozovaný hazard. Je to naprostý nesmysl! Já neznám nikoho, kdo by si kupoval, nakupoval zboží jenom kvůli tomu, aby měl stvrzenky a mohl se účastnit hry v Účtenkovce. Je to nesmysl, přátelé! A možná trošku se zlobím i na Ministerstvo financí, že to dávalo do zákona, do toho daňového balíčku jako zdanění Účtenkovky, protože Účtenkovka tam určitě nepatří podle mě. Není to žádný státem podporovaný, natož provozovaný hazard. Neznám takového blázna, který by opravdu nakupoval jenom kvůli tomu.