Ing. Jiří Dolejš

  • KSČM
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 0,27. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

08.12.2011 9:31:35

Jasná levicová alternativa krizových plánů je úkol doby

Jasná levicová alternativa krizových plánů je úkol doby

Radostné očekávání svátků tentokrát překrývají signály vracející se krize, nyní především v evropském hávu. Krizi bude třeba čelit a tak se v pátek 9. prosince sejde evropský summit, který by se měl shodnout na urgentním zákroku.

 Také česká vláda bude muset brzy plnit domácí úkoly na toto téma. Že se krizových propad ekonomiky nevyhne ani České republice už totiž nepochybuje dnes nikdo. Zatímco se připravované plány EU na potlačení krize rozebírají na všemožných fórech, s krizovým plánem pro ČR, jehož součástí má být novela dosud neschváleného zákona o státním rozpočtu na rok 2012, dělá naše vláda stále tajnosti. Vymlouvá se na to, že nechce předčasně vyvolávat neklid. Jen sýček Kalousek zvedl varovně prst aby zpacifikoval nespokojence. Mobilizovat politickou reprezentaci k společnému řešení ale nelze tím, že ji postavím před hotovou věc a odmítnu alternativní pohledy.

Je jasné, že nemůžeme pokračovat ve vyjetých kolejích. Rozpočtová ukázněnost není o plošných a necitlivých škrtech, ale o zastavení korupčního plýtvání a větší solidaritě. Zejména solidarita není žádná rozmařilost, ale nutnost. Obvinit obyvatelstvo, že se podílelo na krizi rozmařilou nákupní horečkou jak nedávno učinil Vladimír Dlouhý, je ubohý argument. K alternativám konsolidace veřejných financí patří návrat k daňové progresi či odložení nedomyšlených a drahých reforem. I když má ČR relativně větší manévrovací prostor pro mix hospodářské politiky a různé úpravy státního rozpočtu než jiné země EU, rozhodující ale bude jakou cestou se vydá po pátečním summitu celá Evropa.

Optimistický scénář počítá pouze s ekonomickou stagnací, ten je ale méně pravděpodobný. Většina institucí předpokládá, že současné otřesy v EU a krize důvěry k eurozóně povedou v příštím roce k propadu ekonomiky na – 1 až -2,5%. A to i v případě že stabilizační opatření Bruselu budou účinná. Bohužel nelze vyloučit ani tzv. katastrofický scénář, který by přinesl návrat do hluboké mezinárodní recese jako v roce 2009 a to kolem -5% HDP. Mrazení vyvolávají pak varovné scénáře pro případ systémového kolapsu eurozóny, který by znamenal propad HDP o 10 až 15% (u ukazatelů výroby v odvětví průmyslu či stavebnictví by to mohlo být i o více jak 20-30%).

EU nyní zvažuje přísnější dluhovou brzdu a zřízení stálého Evropského záchranného mechanismu, který nahradí dosavadní euroval. Je to posílení tendence k pevnější fiskální integraci. Otázkou je jak se ke krizi postaví Evropská centrální banka, která je tlačena k uvolnění své měnové politiky a k financování evropské záchranné operace (skupování dluhopisů nemocných států a dodání likvidity bankovnímu sektoru). Motorem hledání shody na záchranné operaci v EU je tandem Francie – Německo. Problémem bude, že dotažení těchto návrhů bude vyžadovat revizi základního dokumentu EU, Lisabonské smlouvy.

Naléhavé je v této situaci ujasnit si jaké návrhy má evropská levice. S iniciativou přicházejí zástupci francouzských komunistů a německé Die Linke. Pro své národní parlamenty připravili návrh usnesení, ve kterém vyzývají své vlády ke konkrétním krokům. Jde o regulaci finančních trhů, o přijetí daně na finanční transakce, na zvýšení majetkových daní pro bohaté ale také o založení Evropského fondu pro rozvoj financovaného Evropskou bankou pro veřejné půjčky. S tímto návrhem a připravenou výzvou vystoupila i KSČM na začátku právě probíhající schůze Poslanecké sněmovny. Koalice se ale odmítla tímto bodem vůbec zabývat, navrhovaný bod do programu neprošel.

Bez ohledu na to se koordinací přístupu levicových stran k eurokrizi bude zabývat porada stranických expertů pozvaných na 16 prosince 2011 z iniciativy Die Linke do Berlína. Je zřejmé, že naše varianta řešení musí být více sociálně citlivá. Důležitá je shoda na perspektivě hospodářské vlády EU. Dnes nejde o další předání suverenity do Bruselu, ale o silnější evropskou rozpočtovou koordinaci. Na restrukturalizaci veřejných dluhů by měl převzít podíl také finanční sektor.

Samostatnou otázkou je vlastnická role státu v bankovním sektoru - v zemích, kde jsou sanovány banky z veřejných peněz lze uvažovat o určitém postátnění.. V neposlední řadě je tu otázka inflačního efektu uvolňování peněz (nebo emise evropských dluhopisů, tzv. eurobondů) Evropskou centrální bankou. To co v pátek rozhodne summit EU může být jen jakási první pomoci, skutečné řešení se ale bude nejspíš vytvářet dlouhodobě. A levice musí být připravena s vlastními pozitivními řešeními.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama