Ze čtvrtka na pátek proběhl v Bruselu dlouho očekávaný klíčový summit EU, který měl přinést evropskou odpověď na současnou krizi. Český premiér na tento historický summit zjevně přijel nepřipraven, bez jasného politického mandátu jak naložit s českým hlasem u společného stolu. Tuto pasivitu české exekutivy pak zakrývá nejasnými postoji ve stylu chytré horákyně. Jde přitom o klíčové otázky stabilizace EU jako jsou jasně definovaná dluhová brzda, tvorba Evropského záchranného mechanismu, silnější koordinace rozpočtových politik zemí EU či přístup Evropské centrální banky k dluhové krizi. To vše mohou ošetřit nejen zásahy do smluvního základu EU, ale i mezistátní smlouvy k otázkám finanční odpovědnosti mezi jednotlivými zeměmi EU, využívající i řešení na národní úrovni.
Je jasné že účinná stabilizace ekonomiky EU je také v zájmu České republiky. EU se ocitla na křižovatce. Nečinnost může problémy ve fungování evropské integrace jen zhoršovat. K nabídce zemí eurozóny připojit se k jejich řešení dluhové krize se česká strana ještě nevyjádřila. Nepochybně je proto urgentní důkladně vyhodnotit závěry které byli na summitu přijaty. Nejde se tvářit, že se nás netýká, to co se nyní v jádru EU má prosazovat. Určitá integrace rozpočtové politiky je objektivní potřebou i pro země, které nejsou členy měnové unie.
Vláda ČR by měla hájit zájmy občanů své země a ne jen zájmy finančního sektoru, který se brání nést svůj podíl na protikrizových opatřeních. KSČM proto bude ještě na této schůzi poslanecké sněmovny požadovat, aby byla do programu schůze zařazena informace vlády o jednání summitu a o dalším postupu vlády ČR. V každém případě by se ČR měla orientovat na jádro EU a netrucovat na periferii. Návrhy přicházející z Burselu nejsou komplexním řešením. Určitá koordinace rozpočtových politik zemí EU ex post, která není zásahem do suverenity země, by však pro vládu rozpočtové odpovědnosti neměl být problém.
