Já bych chtěl prostřednictvím vaším vzkázat panu kolegu Romanu Sklenákovi. Pokud tady citoval jednu část paragrafu navrhované novely tohoto zákona a říkal, že je to legislativně nedokonalé, tak já mu to docituji celé, aby to tady zaznělo. § 67b říká: "Procentní výměra starobního důchodu se zvyšuje o 500 korun měsíčně. Za a) za každé vychované dítě, jeli pojištěncem žena. Nebo za b) za každé vychované dítě ve výlučné péči muže."
A já jsem tady na úvod v tom svém zdůvodnění těch parametrických úprav zmiňoval, že jsme se vypořádávali s otázkou rovnosti mužů a žen. A dovolte mi, pane poslanče, abych vám ocitoval: " Nejedná se tedy o diskriminaci a to rovněž v souladu s mezinárodní úmluvou o odstranění všech forem diskriminace žen, článek 4, odst. 2, dle které zvláštní opatření zaměřená na ochranu mateřství, nebudou považována za diskriminaci."
Ani jeden z nás tady nemůžeme říkat, že bychom byli ústavními právníky odborníky. Ale myslím si, že tady můžeme evidentně říct, že už dnes náš právní řád zná opatření, kdy můžeme říkat, že některé věci nejsou stoprocentně rovnocenné mezi muži a ženami, protože je tady nějaký důvod ochrany mateřství. A myslím si, že my jsme tady tuto oblast postavili právě na tom, abychom některé specifické věci tady takto upravili.
A když budu pokračovat v tom § 67b, tak je tam odst. 2, který říká: "Podmínka výchovy dítěte podle předchozího odstavce je splněna, jestliže pojištěnec osobně pečuje nebo pečoval o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu deseti roků. Pokud se však pojištěnec ujal výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, je podmínka výchova dítěte splněna, jestliže pojištěnec osobně pečuje nebo pečoval o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu pěti roků. To však neplatí, pokud pojištěnec před dosažením zletilosti dítěte přestal o dítě pečovat."
Je tedy tady jasně zřejmé, že se tady bavíme o tom, jestli je to muž nebo žena zcela rovnoprávně. Takže tolik bych chtěl vyvrátit jednu konkrétní věc, která tady byla zmíněna z hlediska nedokonalosti. A já jsem si vědom, že opoziční strany to mají vždycky horší, náročnější, z hlediska přípravy legislativních komplexních návrhů, jako je například přímo novela zákona, ještě novela zákona o důchodovém pojištění.
Ale i ze své zkušenosti jako bývalého rezortního ministra chci říct, že když tam přišel opoziční poslanec - a teď si vezmu konkrétní příklad třeba bývalého kolegy, dnešního senátora, Herberta Pavery - přišel a řekl - mám tady návrh. Tak jsem mu ve druhém čtení vyšel vstříc a řekl jsem na svém rezortu legislativně právnímu odboru - běžte a pomozte tenhle návrh cizelovat tak, aby to bylo legislativně právně v pořádku. A takovýto návrh opozičního poslance tady byl přijat. A já si říkám, co je to za problém, aby se tady ukázala dobrá vůle, pokud chceme opravdu řešit problémy. Pokud tady neplatí heslo - kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.
A já, když se podívám na programové prohlášení této vlády, otevřu si první stránku na straně 1, jaké jsou hlavní strategické směry. Chceme důchodovou reformu, chceme konkrétní kroky bez zdlouhavých a neplodných diskuzí. Jsme za polovinou funkčního období této Sněmovny. Prosím pěkně, kdy to chceme udělat? Budeme o tom pořád mluvit? My jsem si vědomi, že mnoho parametrů tady je finančně náročných. Já jsem připraven o nich diskutovat. Námi navrhovaná procentní výměra u vdov a vdovců nemusí být 80 %, může být 60 %.
Ale bude to nějaké zlepšení stavu. Můžeme diskutovat, jestli odměnění maminky za jedno dítě má být 500 korun měsíčně, může to být klidně kompromis 250 , ale bude to posun. Jsou tady návrhy, které nemají bezprostředně pro příští desetiletí dopady na státní rozpočet. Ale opravdu chceme vyslat jasný vzkaz mladým lidem, že doba studia nebude započítávána jako doba náhradní pro výpočet budoucího důchodu? V takovéto společnosti chceme žít? Přijde nám to fér? Přijde nám fér podívat se vdovám, vdovcům do očí a říci: máte jeden rok a 50 % a více nás nezajímá. Přijde vám fér maminkám, které vychovaly děti, a ty, které mají nárok na starobní důchod, musely pracovat, to nejsou lidé, kteří by měli děti pro to, aby pobírali sociální dávky, přijde vám fér těmto lidem říci: to, že máte zhruba o 2 tis. korun měsíčně nižší důchod, je v pořádku. Uvádím tady konkrétní příklady, ať se zkusíme zamyslet nad tím, že je tady prostor, můžeme prodloužit dobu a lhůtu na projednání do druhého čtení na výborech a můžeme se bavit o tom, že tady ten zákon můžeme parametricky přepsat. Můžeme z těchto dvanácti návrhů, konkrétních bodů, příkladů upravit parametry tohoto zákona, říci, že uděláme jenom tři nebo čtyři, ale že něco uděláme. A já mám obavu, že takhle neuděláme v tomto volebním období vůbec nic.
Děkuji za pozornost.
