Děkuji. Dovolte, abych se vyjádřil ke dvěma věcem. Já se ještě vrátím v té první části k tomu, co tady říkal na úvod dnešního jednání pan premiér Babiš, protože měl pravdu v jedné věci, že my Evropské komisi nic vracet nebudeme, protože v okamžiku, kdy Evropská komise udělá závěr a vyčíslí částku, kterou považuje za neoprávněně čerpanou, tak si tyto finanční prostředky stáhne automaticky v první nejbližší tranši, kterou vyplácí České republice v rámci financování evropských fondů. To je naprosto obvyklá praxe. V minulosti se to naprosto takhle standardně dělo. Až následně poté má Česká republika prostor dvěma opravnými prostředky principiálně vést spor s Evropskou komisí, vyargumentovat to. Pokud to neuspěje, tak potom je šance u Evropského soudního dvora. Takže takový proces je, opravdu Česká republika nic vracet nebude, Evropská komise si to automaticky strhne v první platbě, která bude následovat poté, co uzavře tento případ.
A teď mi dovolte věcně k návrhu státního rozpočtu. Fakticky já jsem předložil dva pozměňující návrhy, ale považuji je za hodně důležité pozměňující návrhy. I dnes tady předseda vlády ve svém úvodním slově mluvil o tom, že je pro tuto vládu důležitá otázka změny klimatu, důležitá otázka zadržení vody v krajině, boj s erozí atd. Jeden můj pozměňující návrh jde tady těmto cílům v ústrety, protože se snažím navýšit financování pozemkových úprav jakožto nástroje, který výrazným způsobem pomáhá obcím a městům v krajině, v extravilánu obcí, udělat taková opatření, aby se ta příroda vrátila co nejblíže přirozeným ideálním přírodním poměrům, tzn. tam, kde je to potřebné, tak vytvořit remízky, vytvořit přerušovací pásy alejí, realizovat také polní cesty, vytvořit rybníky, mokřady, zároveň také zpřístupnit majitelům pozemků přístup k těmto pozemkům. A bohužel to současné tempo pozemkových úprav, které se za poslední dva roky zpomaluje, ukazuje, že s tímto tempem ani za sto let nebudeme mít pozemkové úpravy v České republice hotovy. Takže já si dovoluji navrhnout posílení rozpočtu Ministerstva zemědělství kapitoly 329 o pozemkové úpravě částkou 500 mil. korun tak, aby v příštím roce tyto finanční prostředky mohly být na tyto záměry využity.
A pak je tady druhé téma, a to je opravdu vážná situace, která je komplikovaná především pro vlastníky lesů, kteří dnes bojují s kalamitní situací, a především nejtěžší ekonomickou situaci prožívají ti nejmenší vlastníci lesů, je tím hodně postižena oblast Vysočiny, tak jak ta kalamita průběžně jde tou republikou s ohledem na to, jaký je vývoj sucha a následný vývoj kůrovce v daném roce, protože čím je více teplo, čím je více sucho, tak tím víc se kůrovec množí, takže budou tím postihovány v příštím roce další a další regiony. Bohužel takový stav tady je, nedá se to nějakým jednoduchým způsobem zastavit, jsme tady opravdu plně závislí na průběhu počasí. Ale co je klíčové, tak proto, aby vlastníci těchto lesů mohli efektivně bojovat s tou kalamitní situací, tak musí také vědět, že když budou těžit, budou vytvářet náklady, tak ta prodejní cena dřeva jim dneska nepokryje ani ty náklady a je nutná podpora ze strany státu, aby jim dokompenzoval stát ten rozdíl, který při té ztrátě vzniká. Na příští rok Ministerstvo zemědělství nemá ve svém rozpočtu alokaci, která by počítala s těmito finančními prostředky na odškodnění těchto ztrát, které vznikají drobným vlastníkům lesa. Proto si dovoluji navrhnout posílení této oblasti rozpočtu o 4 mld. korun, což je minimální částka, kterou odhadli vlastníci lesů, odborné organizace sdružující vlastníky lesů, aby se na příští rok jasně řeklo - vláda s tím počítá, rozpočet s tím počítá, Sněmovna to takhle schvaluje, tak vy, kteří budete zasahovat a likvidovat kalamitní situaci v lesích, tak víte, že nezůstanete na holičkách.
Takže bych chtěl poprosit o podporu těchto dvou pozměňujících návrhů, byť jsem si vědom, že asi vůle ze strany koaliční většiny tady k tomu nebude. Děkuji.
