Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předtím než přednesu návrh na zařazení jednoho konkrétního bodu, dovolte, abych jenom v rychlosti ještě reagoval na pana premiéra a na návrh usnesení, které v zásadě je v pořádku, leč je to trošku po cimrmanovsku, je to pozdě a později než bylo třeba, protože v tuto chvíli, zdá se, a je to možná jeden z největších úspěchů České republiky za posledních několik let, tak to, že 22. 12. s největší pravděpodobností ta taxonomie bude uznána, tak jak jsme jí navrhovali, tak jak jsme jí prosazovali, zejména s Francií v těch posledních měsících, tak to fakticky odšpuntovává jeden z největších problémů, se kterým bychom se potýkali v následujících letech takřka po dobu jedné generace, a to je budování zdrojů, stabilních zdrojů, které jsou hlavním nástrojem k tomu, abychom se nedostali do situace, do které se Evropa dostala v těch posledních měsících, protože nepochybně jedním z důvodů té energetické krize je to, že se budují zdroje nové, aniž by se odstavovaly zdroje stávající v rozumném časovém harmonogramu a nahrazovaly zdroj stabilními novými.
K tomu nám bude sloužit jádro, nicméně to jádro bude trvat 20 let, možná o něco méně, 15, 17, ale v mezidobí je nezbytně nutné budovat zdroje plynové. V těch posledních týdnech jsme opravdu byli mimořádně aktivní a možná jste zaregistrovali to, že Česká republika a Francie ziniciovaly obrovskou mediální kampaň napříč celou Evropou a upozorňovali jsme na to, že pokud nebude taxonomie v rámci tzv. druhého delegovaného aktu přijata podle požadavků, ze kterých jsme neuhnuli, a to takových, aby udržitelným zdrojem bylo jak jádro, tak tranzitně plyn za určitých podmínek, tak že nastane vážný problém jak ve smyslu energetické soběstačnosti, tak ve smyslu cen. Dlouhodobý cíl tedy udržet zde stabilní zdroje díky tomuto může být naplněn. A pokud skutečně toho 22. dopadne, opakuji, je to možná jeden z největších úspěchů i naší vlády.
Nicméně teď dovolte, abych navázal na paní vicepremiérku Schillerovou a uvedl bod, který bych rád navrhl jako bod číslo devět, a to je Dopady rozpočtového provizoria na podporu podnikání a na zahajování investic do dopravní infrastruktury. Je mojí povinností, abych upozornil na to, co nám může hrozit - a v tuto chvíli už si řekněme rovnou, co reálně hrozí, pokud se budeme pohybovat v rozpočtovém provizoriu.
V tuto chvíli je třeba si uvědomit to, že máme připraveny covidové programy. Ty covidové programy navazují na to, co jsme zde za poslední dva roky připravovali, a ve finále i co jsme vyplatili, pro konkrétní podnikatelské subjekty. Pouze bych zrekapituloval to, že podpora podnikatelů v době covidu činila 190 miliard v rámci přímé podpory a 170 miliard v rámci podpory nepřímé. Je to 360 miliard korun, které jsme poskytli podnikatelským subjektům.
Ano, souhlasím s tím, že zejména ze začátku jsme možná nebyli dostatečně rychlí, ze začátku jsme vše dělali za pochodu, připravovali jsme na to informační systémy, se zaměstnavatelskými svazy jsme ladili optimální formu. Ale faktem je to, že tato podpora byla vyplacena a faktem je to, že díky této podpoře jsme zachránili desítky tisíc podnikatelských subjektů. Bez nejmenší diskuze. Tyto programy byly v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva financí, Ministerstva pro místní rozvoj. Podílela se na tom doprava, zemědělství a některé další instituce, například Českomoravská záruční a rozvojová banka nebo některé další organizace pod konkrétními rezorty.
Nicméně tak, jak probíhaly jednotlivé vlny, jak se aktivovaly jednotlivé podnikatelské programy, tak jsme samozřejmě s podnikatelskými svazy dolaďovali optimální režim těchto programů a to vyvrcholilo poslední vlnou, kterou si ještě v tuto chvíli procházíme a která opětovně oslabila celou řadu podnikatelských subjektů. Ať už z důvodu určitých režimových opatření, které jsme prostě museli udělat - byly na přání zdravotníků, epidemiologů a popravdě řečeno, dělaly se ve většině evropských zemí - anebo čistě proto, že lidé stále měli měli obavu navštěvovat některé služby, některé volnočasové aktivity. To samozřejmě dopadalo na jejich provozovatele, na podnikatelské subjekty.
Právě proto jsme už od polovičky října začali s podnikatelskými subjekty, ale zejména s jejich zástupci, svazy, připravovat konkrétní programy, které navázaly na ty, které byly nejúspěšnější. Konkrétně se jednalo o kompenzační bonus. Tady bych chtěl poděkovat jak Ministerstvu financí, tak i všem poslancům a poslankyním za to, že byl schválen v rámci Sněmovny.
Současně jsme připravili Antivirus, jeho další verzi. I když do značné míry odpovídá tomu, co již bylo poskytnuto, ale muselo se to prodloužit. Což je podpora nejenom firem, ale i zaměstnanců. A - a k tomu se chci dostat - dva klíčové programy Ministerstva průmyslu a obchodu, které byly vyzkoušeny už na jaře tohoto roku, které fungují velmi dobře, na které si podnikatelé zvykli a podnikatelské svazy je s námi domodelovaly do současné podoby.
Jedná se o program Covid - 2020, 21 a Covid - Nepokryté náklady. Zcela zásadní podnikatelské programy, které pokud podnikatelé nedostanou v nejbližších dnech - a když říkám dnech, tak nejdříve je mohou dostat po skončení účetního období, co je od 1. ledna, to znamená ideálně od začátku ledna, aby je měli možnost čerpat - tak dostaneme desítky tisíc podnikatelských subjektů do nemalých problémů.
Jsou to podnikatelé, kteří byli omezeni režimem CN, to znamená bez možnosti vstupu těch, kteří jsou pouze testováni. Jsou to podnikatelé, kteří jsou omezeni otevírací dobou. Jsou to podnikatelé, kteří museli omezit aktivity, protože je nenavštěvují zákazníci, například v oblasti kultury, například v oblasti sportu a logicky organizací, které organizují sportovní aktivity, nebo kteří jsou provozovateli zařízení pro sport a podobně. Jsou to samozřejmě hotely, restaurace, jsou to fitness centra.
Ale jsou to i například autobusoví dopravci, zájezdoví autobusoví dopravci, kteří na první pohled sice mohou fungovat. Na druhou stranu, jestliže jsou omezeny školy, jestliže jsou omezeny sportovní a volnočasové aktivity, jestliže je zásadním způsobem omezeno cestování a cestovní ruch, tak logická otázka je, koho by vozili. A když tak samozřejmě ve velmi malé míře. Takže i pro ně je tento program. A musím říct, že to je jeden z nepostiženějších sektorů.
Ale těch sektorů je více. Jsou to samozřejmě i drobní řemeslníci, jsou to drobní obchodníci, kteří byli postiženi tím, že nebudou vánoční nebo adventní trhy. Pro tyto všechny jsme připravili dva programy, které podle našeho názoru velmi rozumným způsobem mohou pokrýt jejich náklady, pro značnou část z nich i jejich ušlé tržby.
Program Covid - 2020, 21, reflektuje to, že má-li někdo zaměstnance, může získat 300 korun na hlavu, nebo 500 korun na hlavu, na každého zaměstnance za jeden den. To za předpokladu, že je pokles tržeb buď 30 % nebo 50 % a více. Čili je to program, který je modifikován vůči tomu jarnímu a je v tomto vstřícnější.
Asi ten nejvíce sledovaný a nejdůležitější je Covid - Nepokryté náklady, který jsme skutečně pojali v tuto chvíli velmi vstřícně zejména vůči těm, kteří byli od června, respektive úplně přesně od července, 2021 zásadním způsobem postiženi. Pro každého, kdo má pokles tržeb o více, jak 30 %, je to úhrada nákladů ve výši 40 %. Pro každého, kdo má pokles tržeb o 50 % a více, je to 70% úhrada nákladů.
To nejzásadnější, pro ty nejmenší, pro mikropodniky, jsme po dohodě s Evropskou komisí mohli využít ten maximalistický program. Když někdo prokáže, že má prokazatelný propad tržeb o 80 % a více - podotýkám ale, že je to pro ty do deseti zaměstnanců - tak může být kompenzován ve smyslu svých nákladů, a to až na úroveň 90 %. Ale abych byl přesný, není to až na úroveň 90 %, jak mě někdo chytil za slovo, je to 90 %. Čili není to 70, 80, nebo cokoliv jiného. Prostě má nárok na 90% náhradu nákladů a to od července 2021 do prosince 2021.
Zjednodušeně řečeno, pokud byl třeba někdo, kdo byl aktivní na vánočních trzích a nemůže provozovat, nemůže tam prodávat svoje výrobky a předtím si je vyráběl, například vánoční ozdoby nebo něco podobného, tak vlastně náklady spojené s tou přípravou je možné si takto vynárokovat. Toto bylo několik týdnů domlouváno se všemi podnikatelskými svazy, které jsou v této oblasti aktivní. A musím říct, že jsme se shodli - i když to byla náročná jednání - že to je vybalancováno tak, že by to mělo být skutečně jako záchranné lano pro všechny, kteří jsou postiženi, ale i pro ty, kteří jsou postiženi méně.
Proč to říkám? Je nezbytně nutné, aby se to od ledna začalo čerpat. Bohužel rozpočtové provizorium je charakteru takového, že to neumožňuje - a já si nedovedu přestavit to, že by podnikatelé po dobu ledna, února nebo dokonce března neměli možnost programy, které se zodpovědně připravily, které jsou sepsány, které už jsou ve formě avízo výzvy, ale samozřejmě nemůžeme je v tuto chvíli vypsat jakožto výzvu, protože na to není rozpočtové krytí, tak si nedovedu představit, že by podnikatelé je nemohli čerpat.
Variant jak to udělat, je více. Je to samozřejmě na příští vládě. Ale mojí povinností je na toto upozornit a požádat, aby se toto akutně řešilo tak, jako my jsme museli řešit v průběhu posledních dvou let co čtvrt roku podobný požadavek. Ano, i my jsme na to nebyli připraveni rozpočtově, i my jsme to museli dělat na poslední chvíli, i my jsme museli zařazovat nové a nové programy. Byli jsme navíc pod tlakem opozice - a objektivně řečeno opodstatněným tlakem opozice - která chtěla, abychom byli ještě rychlejší. A dokonce, vzpomeňte si, říkali jste nám, abychom dávali ještě více zdrojů podnikatelům. V tuto chvíli je vše připraveno a já věřím, že tak, jako jsme byli opozicí kritizováni, tak v tuto chvíli nová vládnoucí koalice vezme v úvahu to, že podnikatelé tyto zdroje potřebují a že se nebude nic prodlužovat.
Druhá oblast, která je rovněž dotčena rozpočtovým provizoriem v oblasti hospodářství, jsou projekty v dopravní infrastruktuře. Ono to není jenom v dopravní infrastruktuře. Je to ve veřejné infrastruktuře a ve veřejných stavbách, ve veřejných investicích. Co se týká dopravy, tak tam je to nejviditelnější. Protože Státní fond dopravní infrastruktury bude disponovat v příštím roce, pokud se nic zásadního nezmění... A já věřím v to, že budoucí koalice splní to, co slíbila v předvolebních diskuzích a že se bude pokračovat v tom enormním tempu dopravních investic, které jsme v těch posledních letech zrealizovali, zejména v posledních dvou letech - jenom podotýkám, že jsme zvedli o 50 % -a že ta částka 130,5 miliard bude dodržena.
K tomu, aby byla dodržena, je nicméně třeba, aby se projekty zahajovaly, protože se jedná o stovky a stovky projektů, a některé z nich dobíhají, tam by to neměl být problém ani v rozpočtovém provizoriu, na druhou stranu některé z nich se musí zahajovat a musí se zahajovat už od ledna, v únoru a samozřejmě v březnu atd. Pokud budeme mít pauzu v tomto, hrozí to, že se ten plán nesplní. A nejenže se nesplní ten plán, to je ta číselná záležitost, věc druhá je, že se nedokončí stavby tak, jak se plánovaly, protože nabrat několikaměsíční zpoždění je ve stavebních investicích problém tím spíše, že se právě v únoru a v březnu už poměrně čile podepisují kontrakty tak, aby se od března mohlo začít stavět. Toto by byl velký problém, protože je nesmírně dobře, že se nám podařilo rozhýbat výdaje do dopravní infrastruktury, částka 131 mld., zaokrouhluji to, je více jak dvojnásobná než jak byla před deseti lety, pouze podotýkám, že rozpočet v roce 2011 byl 61 mld., zatímco rozpočet v roce 2021 byl 128 mld. a abychom to posunuli ještě o rok, tak v roce 2012 to bylo 66 mld. a na rok 2022, přesně deset let poté, je 131,5 nebo 132 mld., zaokrouhleně.
Díky tomu jsme mohli zahájit celou řadu klíčových staveb, na které se zde čekalo roky. Mezi lety 2011 až 2014 se zahájilo 200 m dálnic ročně v důsledku toho, že do roku 2011 se stavby nepřipravovaly. My jsme stavby připravovali už od roku 2013, 2014 zejména, a díky tomu jsme mohli nabrat ten růst někdy od roku 2017, 2018, a ten vyvrcholil v roce 2021, kdy zahájíme 70 km nových dálnic a kdy jsme dokončili 90 km dálnic ať už úplně nových, nebo tady je v tom i ta modernizovaná D1. To zde nikdy historicky nebylo. A pokud se na to má navázat, je třeba, aby se začalo stavět, resp. zahajovaly se stavby už od začátku příštího roku.
A zdaleka se nejedná jen o investice do silničních staveb, jedná se pochopitelně o investice do železnic, do vodních staveb a podobně. U těch železnic je těch staveb ještě více a je třeba si uvědomit, že to nejsou investice jenom spojené s železniční infrastrukturou, s nádražími, kterých se vybudovalo za poslední rok přibližně 117, myslím tím samozřejmě vybudovalo jakožto zrekonstruovalo, což je přibližně opět dvojnásobek než jak tomu bylo v minulých letech, anebo zabezpečování přejezdů, což je klíčová věc pro zvýšení bezpečnosti na silnicích a na železnici, kde umírá ročně 30 až 50 lidí a kdy jsme to zvedli až na 200 přejezdů ročně. Jenom podotýkám, že pětistovka jich původně měla být do roku 2027, my jsme to stáhli a bude to na konci roku 2022.
Takže investuje se nebývalým způsobem do železniční infrastruktury, do nádraží, do bezpečnosti na železnici, investuje se do silniční infrastruktury a poskytují se zdroje, a to je důležité říct a já věřím, že zástupci krajů v tuto chvíli to takto vnímají, poskytují se zdroje na dvojky a na trojky. Každoročně dáváme 4 mld. korun od roku 2015, a to beru pouze z národního rozpočtu, k tomu se ještě přidávají další zdroje z evropských rozpočtů, z evropských zdrojů.
My jsme jak v minulém roce tak v tomto roce dali už ty 4 mld. do rozpočtu, což je nesmírně důležité pro kraje, které ty peníze potřebují a já věřím, že jejich tlak bude stejný jako byl na naši vládu a já jsem tomu rozuměl, protože samozřejmě v těch krajích se stavět musí a oni se bez těch peněz neobejdou, jsou pro ně strategicky důležité, a byli jsme pod obrovským tlakem, abychom ty zdroje poskytovali s předstihem ve smyslu toho, že je dáme do rozpočtu a ne že se o nich bude diskutovat až v průběhu toho kalendářního roku, aby ty kraje se v létě dozvěděly, že tedy si mohou dejme tomu 3, 4, 5 mld. získat. Byly to v průměru ty 4. Proto jsme to dali už minulý rok do rozpočtu a kraje věděly, že s těmi penězi mohou nakládat a už si začaly připravovat projekty, začaly logicky podepisovat a realizovat. Stejně tak jsme to dali do rozpočtu už na rok 2022, takže v tom námi navrženém rozpočtu jsou 4 mld. zafixovány pro kraje. A je zřejmé, že pokud půjdeme do rozpočtového provizoria, tak kraje samozřejmě ty projekty zahájit nemohou. Byla by to škoda a doufám, že kraje v tomto budou stejně důsledné.
Takže to je k silnicím a k železnicím a další části dopravní infrastruktury.
Ještě jednou bych chtěl tímto opravdu velmi apelovat na to, abychom nehazardovali s těmito výdaji, které jsou nesmírně důležité ať už proto, abychom zde udrželi podnikatele, kteří jsou vlivem covidu v určitých problémech, protože podnikatelům je jedno, která vláda jim to navrhla a která jim to dává. Samozřejmě, každý z nich má nějaké své preference ve smyslu toho, kdo chce, aby tam byl, ale věc druhá je ta, že pokud oni se domluví s jednou vládou na tom, že to tak bude, tak očekávají, že ta další vláda na to naváže. Věc jiná by byla, kdyby nová vláda přišla s tím, že nechce podnikatelům nic vyplácet. Já nevěřím, že tomu tak bude a i to, že se zde schválil ten kompenzační bonus, dokonce v lepším provedení pro podnikatele, protože se to zkombinovalo a je možné kompenzační bonus využívat jak pro živnostníky, tak mohou živnostníci k tomu kompenzačnímu bonusu ještě využívat ty programy ostatní, čili dříve nebylo možné to kombinovat, tak věřím, že stejná vstřícnost bude i v těch programech Covid 2021, Covid nepokryté náklady, ale pak je to čistě o tom, že se to musí rychle zadministrovat. Vše je připraveno, stačí jenom podat výzvu.
A co se týká dopravních staveb a dopravní infrastruktury, pokud bychom v tomto zaspali a pokud bychom nezvládli v příštím roce proinvestovat 131 mld. korun, ale nejde jen o to číslo, jde o to, aby to byly ty stavby, které jsou naplánovány a ty, u kterých se ty projekty musí začít, tak si myslím, že by to bylo nesmírně nešťastné vykročení jakékoliv nové vlády, protože v tomto případě by se nám to všem vrátilo a v době, kdy potřebujeme, aby se investovalo, v době, kdy nám Česká národní banka zdražuje úvěry, v době, kdy potřebujeme udržet zdravou míru investic, bychom udělali přesně pravý opak, že bychom to naopak utlumili. Věřím, že k tomu nedojde a děkuji všem za pozornost.
