Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Já nebudu v tuto chvíli mluvit k těm právním náležitostem, určitě o tom ještě v průběhu odpoledne bude živá diskuse, těch názorů je na to více, ale dovolte, abych vám v tuto chvíli sdělil důvody, které mě vedly k tomu, že jsem přijal kandidaturu na pozici předsedy Sněmovny a současně vás seznámil s tím, co je ode mne možné očekávat za předpokladu, že bych byl zvolen.
Úplně nejdříve bych chtěl zdůraznit, že nominaci od klubu ANO beru s velkou pokorou a respektem vůči všem členům Poslanecké sněmovny. Současně jsem si velmi dobře vědom toho, že pouze klub ANO nedisponuje potřebnými mandáty, ale přesto jsem tuto výzvu přijal. Dovolím si sdělit důvody:
- protože jsem nominován 72 poslanci, což je více jak třetina všech poslanců Poslanecké sněmovny
- protože mě nominoval nejsilnější klub ve Sněmovně, který čítá více hlasů než je součet druhého a třetího nejsilnějšího klubu
- protože jsme jako samostatná strana, nebo v našem případě hnutí, dostali od voličů nejvíce hlasů, a to 1,46 milionu
- a protože od nás tito voliči očekávají, že budeme nejen prosazovat jejich zájmy, ale budeme mít i odpovídající slovo
- protože jsem názoru, že Sněmovna by měla důsledně kontrolovat vládu, a právě proto by měly pozice ve Sněmovně odpovídat síle jednotlivých stran nebo hnutí
- a konečně protože slušnost nebereme jako slabost, a i proto od počátku deklarujeme, že nebudeme bránit vzniku nové vlády, nic cíleně neprodlužujeme, neklademe si žádné mimořádné požadavky a od prvního dne jsme - sice možná někdy tvrdou, ale konstruktivní opozicí. A nečiníme tak proto, že nemůžeme jinak, ale protože jsme objektivní a protože chceme.
Můžete se nám vysmát a věcně argumentovat tím, že jste nám nabídli dva místopředsedy, případně pár výborů, a to zase my můžeme reagovat, že s místopředsedy jste především mysleli na podělení všech stran vznikající pětikoalice, a že v nabídce výboru není ani náznak dělení opozice, koalice ve smyslu např. rozpočtový, hospodářský, sociální, zdravotní, životní prostředí, zemědělský. Můžeme si argumentovat dvacet let dozadu, každý si nepochybně najdeme potvrzení svého postupu. A stejně tak můžeme nebo můžete reagovat, že na to nemáme žádné zákonné právo a my budeme opakovat, že má-li Sněmovna důsledně kontrolovat vládu, musí k tomu mít odpovídající nástroje v poměru klubu nebo v logickém poměru klubu s nejvíce mandáty atd.
Samozřejmě, že víme, že na to nemáme žádné zákonné právo. Stejně tak velmi dobře rozumíme volební matematice, a je nám jasné, že vznikne v nejbližší době vláda, pravděpodobně pětikoalice, a i když se nám to všem nemuselo líbit, tak je zcela patrné, že předvolební taktika koalic vyšla. Někomu sice více, někomu méně, ale jako celek pětikoalice zvítězila a k tomu je třeba férově pogratulovat. I proto nebudeme nic prodlužovat.
Tím spíše, že novou vládu čeká mimořádné náročná práce. Celosvětová krize v dodávkách surovin, různých dalších komponent do průmyslu, celosvětová krize v oblasti energetiky, x-tá vlna covidu. To vše bude znamenat to, že vláda bude muset přijímat rozhodnutí, která budou nesmírně obtížná, budou nepopulární. Členové vlády budou - podobně jako jsme byli my - pod mimořádným tlakem, včetně tlaku zájmových skupin apod. A o to více bude potřeba parlamentní kontrola.
Jsem toho názoru, že zodpovědná vláda by o ni měla sama stát. Pokud si ale bude sama velet, sama se kontrolovat, sama se hodnotit, a to dokonce z vedení obou komor parlamentu, potom je to buď vyjádření obavy z určitého zvýšeného dohledu, nebo cílená koncentrace moci, nebo užívání si vyplývajících benefitů, a to vše je možné. Nic není nezákonné, je to demokratické, ale to ještě neznamená, že to je správné.
Krátce ke mně. Nebojte, nebudu zde číst svůj životopis. Chci to vzít možná z trošku jiného úhlu pohledu. Nepochybně může zaznít pochybnost, jestli jsem dostatečně zkušený, politický či parlamentní harcovník. Nejsem. Stejně tak ale nejsem názoru, že funkce v parlamentu se musí vysedět, nebo si jí musí dotyčný nebo dotyčná politicky či jinak zasloužit. Každý z členů Sněmovny má jiné životní a profesní zkušenosti a má důvěru veřejnosti. Také proto byl zvolen. Nedovolil bych si polemizovat, jestli má větší předpoklady pro řízení Sněmovny starosta, lékař, podnikatel, učitel, ministr, nebo třeba ten, kdo většinu času strávil v politice či přímo v některé z komor parlamentu. Jsem toho názoru, že nejspravedlivější je volit mezi kandidáty, které navrhl poslanecký klub.
A pro mě je velkou ctí, že jsem byl navržen klubem největším. I proto jsem nominaci přijal. A i proto nijak nebudu kritizovat kandidaturu protikandidátky. Respektuji, že je navržena pěti stranami, které mají v součtu dostatek mandátů. Matematika je jasná a uvědomuji si také, jaké jsou i moje šance. Přesto si troufám tvrdit, že fakt dlouhodobé, takřka třicetileté zkušenosti s řízením průmyslu a zahraničního obchodu, univerzitní sféry, zaměstnavatelského prostředí, a v posledních třech letech i s vedením ministerstev, může být pro Sněmovnu přínosem. Za víc jak třicet let jsem zažil mnoho úspěchu, logicky i neúspěchu. Byl jsem náročný ke svým spolupracovníkům, ale především jsem byl mimořádně náročný vůči sám sobě. Svoje protivníky jsem občas porážel, občas jsem byl poražen, ale nikdy jsem nikoho neurážel a úspěch jsem se nikdy nesnažil stavět na neúspěchu někoho jiného.
Dokázal jsem snad, věřím, i objektivně uznat kvality protivníka a porážku. Není to možná úplně nic objevného, ale přesto jsem názoru, že slušnost, respekt a pokora v kombinaci se zdravým sebevědomím jsou vlastnosti, na kterých se dá stavět i ve vysokých funkcích. Takže vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, bude mi ctí, pokud budu zvolen. Stejně tak upřímně pogratuluji druhému kandidátovi. Děkuji. (Potlesk v sále.)
