Vážený pane předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, děkuji za podněty, které byly.
Uznávám jednu věc, že ten zákon není obvyklý. Není, ona ani ta doba není obvyklá, je to doba, kterou jsme tady nikdy nezažili, a ta podstata, kolem které se točí celá diskuse, ať už tomu budeme říkat pešek, nebo dominový efekt, nebo cokoliv jiného, je jednoduchá. Tu musíme vidět z nadhledu, a to je ta role té vlády. Do 30. 6. plus minus, pokud nenastane nic mimořádného, bude chybět v hotovosti v České republice 600 až 700 mld. korun. Pokud bychom šli tím způsobem, jako například někteří navrhují, to znamená pojďme to vykompenzovat nájemníkům tak, ať to tedy koná vláda, tak jednoduše říkáme, že kdybychom takhle šli krok za krokem, tak ten schodek nebude 200, nebude 300, možná bude 400, a to podotýkám, že jsme na začátku.
V kategorii toho zdraví jsme naštěstí zřejmě všechno zvládli, uvidíme, jak se to bude vyvíjet, ale jsme na začátku ekonomických problémů. To znamená, ta role toho státu je jediná a zásadní - rozložit mezi všechny aktéry té ekonomiky ten závazek, který nám tady vznikne, a každý si ho na sebe musí částečně vzít, počínaje tím státem, o tom není nejmenší diskuse. Proto kurzarbeit, proto ti živnostníci. A můžeme se bavit, co se udělalo lépe, co se udělalo hůře, a můžeme se bavit o tom, co tam ještě doplnit. To je naprosto v pořádku a to je zcela relevantní diskuse, ale nemůže ten stát vzít na sebe všechno, na to prostě a jednoduše mít nebude. Jinými slovy je třeba, aby stát určitými opatřeními toho fiskálního charakteru udělal to, že na sebe převezme tu základní tíhu, což činí mimo jiné i tím schodkem rozpočtu, ad 1, a ad 2 se pokusil určitými nástroji rozložit to břímě mezi všechny aktéry. Zjednodušeně řečeno tak, aby od toho stolu odešli všichni možná trošku naštvaní, ale nikoliv tak, že někoho úplně zabije, a někdo v tom zůstane jako vítěz. Ano, není to vždycky spravedlivé, s tím souhlasím, ani to není jednoduché. Proto do toho zapojujeme banky a snažíme se prostě ten odklad udělat.
Mimo jiné tím reaguji i na to, že nemůže nastat tím pádem ta situace, že by ten pronajímatel neměl na hypotéku, protože jsme to udělali pouze a jedině tehdy, když to šlo paralelně s tím zákonem, který odkládá splátky těm bankám. Současně to částečně převádíme pochopitelně i na ty podnikatelské subjekty, které pochopitelně to něco stát bude, a na další aktéry, zejména zásadní dodavatele služeb, např. pronajímatele. Padlo zde celkem správně, řešme jejich fixní náklady. Co je hlavním fixním nákladem pro toho nájemce? Jsou to dva hlavní fixní náklady. První jsou mzdy a ty řešíme, ten stát je řeší tím, že dostávají všichni tito zaměstnanci resp. firmy, které tam mají zaměstnance, 80 % ze superhrubé mzdy, čili včetně zdravotního a sociálního. Ten klíčový náklad je vyřešen částečně, ale z velké části právě prostřednictvím státu. Ten další fixní náklad je jasný a to je nájemné. To znamená, v tuto chvíli se snažíme nikoliv někoho o něco obrat, tady ani jednou nepadlo přece to, že někdo o něco přijde, kdo je ten chudák. Tady je to o tom, že pouze v té době ochranné, kterou jsme odhadli úplně stejně jako v tom Německu, my jsme de facto opsali produktově ten německý zákon, ten je v podstatě shodný, do 30. 6. že nemůže dostat výpověď. Ta otázka kdo ano, a kdo ne, je jednoduchá. Ten, kdo byl zavřen, tzn. ten, kdo nemůže provozovat. Nikdo jiný o to nemůže požádat. Pokud se jakkoli dohodnou jinak, je to zcela v pořádku, je to bez větších problémů. Ale ta ochrana není v tom, že v tu danou chvíli z někoho děláme chudáky, a z někoho boháče. Ta je jedině v tom, že po nezbytně nutnou dobu, která si myslím, že je férově do 30. 6., nemůže dostat výpověď. Znovu říkám, je to úplně stejné jako v tom Německu.
Celá řada těch připomínek, které zde byly, byly věcné, byly správné a my k nim určitě přihlédneme. Služby ano, budeme reflektovat, aby v tom služby nebyly. To DPH se zde točí stále dokola. Ano, může být názor, diskutujme, jak to bude s DPH, ale než to v tuto chvíli narychlo řešit lex DPH kvůli nájemníkům proto, abychom vyřešili problém, jestli DPH ze zaplacených, nebo nezaplacených faktur, tak to je daleko elegantnější a rychlejší řešení učinit to tak, že ti, kteří se do toho problému dostanou, zažádají a bude jim v tomhle tom vyhověno, je to rychlejší, není na to zákonná cesta. A někdy v budoucnu se můžou řešit další systémové věci. Ale neudělejme systém z něčeho, co se dělá v nesystémovém prostředí, to by nedávalo smysl.
Co se týká té daně z příjmu, tady to nebylo úplně správně tak řečeno. Ta daň z příjmu nebude teď, ta daň z příjmu bude až k 30. 6. 2021 za rok 2020, což v té době už by mělo být vyřešeno. To znamená, v dané chvíli nehrozí to, že by nikdo neměl daň z příjmu z nezaplacené pohledávky. (Ministryně financí mimo mikrofon doplňuje.) Samozřejmě jedná se ještě o zálohy atd. Takže to jenom k dani z přidané hodnoty a k dani z příjmu.
Jinak považuji za rozumný návrh, který zde padl a byl od paní poslankyně Válkové. Obecně všechny ty pozměňovací návrhy, které z její strany byly, budou z naší strany akceptované, včetně tady toho kompromisního návrhu, a to je, že ta ochranná lhůta bude do 30. 6. 2021. Čili nepřenášíme na nikoho důsledky, stát pouze se snaží v dané chvíli ochránit po dobu několika týdnů skupinu několika desítek tisíc subjektů, které mají vážný problém a kterým pomáhá tím, že jim zaplatí ty zaměstnance, ale současně se podělí s pronajímatelem pouze po dobu několika týdnů o to, že se jim to odloží a následně se pochopitelně všechno zaplatí.
