Podle údajů Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) vzniká v Evropské unii 42 % HDP v odvětvích, která aktivně využívají ochranu duševního vlastnictví, tedy patenty, průmyslové vzory, ochranné známky a práva autorská.
„Evropa potřebuje robustní patentový systém, protože 38 % pracovních míst, 42 % HDP a 90 % externího obchodu představují obory využívající ochrany duševního vlastnictví. Patentový systém pomáhá budovat silné technologické portfolio a urychlovat ekonomický růst,“ říká António Campinos, prezident Evropského patentového úřadu (EPO). „Roste poptávka po patentové ochraně, investoři a firmy považují Evropu za atraktivní a hodnotný technologický trh, na kterém chtějí inovovat a investovat,“
Česká republika zatím nedosahuje aktivit vyspělých států zejména v přihlašování do zahraničí s využitím Smlouvy o patentové spolupráci (Patent Coopeartion Treaty, PCT). Příznivější vývoj lze spatřit v počtech technických řešení, která čeští původci chrání evropským patentem či v USA. V České republice je patenty chráněno zhruba 45 tisíc technických řešení.
„Existuje přímý vztah mezi právy duševního vlastnictví a rychlým růstem firem, patenty, ochranné známky a další nástroje zde hrají důležitou roli,“ říká Christian Archambeau, ředitel Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO). „Například malé a střední podniky, které registrovaly alespoň jednu ochrannou známku, mají o 13 % větší pravděpodobnost, že v budoucnosti rychle porostou.“
Na ekonomický rozvoj mají inovace přímý vliv. „Víme, že státy, pro něž jsou inovace prioritou, rychle postupují kupředu,“ říká Francis Gurry, generální ředitel Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO).
„Abychom se mohli začít srovnávat s vyspělými inovativními státy, musíme se naučit využívat systém ochrany průmyslových práv, zejména patentů, ve svůj prospěch. S chytrou patentovou strategií se Česká republika může během 10 let dostat mezi evropské inovativní premianty,“ říká Josef Kratochvíl, předseda Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV).
Miliony inovací jsou zdarma a volně dostupné v patentových databázích jako je například Espacenet. ÚPV se přitom stále setkává s případy, kdy vynálezci podávají přihlášky již známých řešení.
„Český průmysl, výzkum a vývoj se musí prostřednictvím patentových informací seznamovat se špičkou v oboru, nevynalézat vynalezené a vynalezené řádně chránit,“ doplňuje Josef Kratochvíl. „Existující systém patentové ochrany nabízí nepřeberné množství inspirace a pro skutečné inovátory je extrémně silným nástrojem, jak nápady ochránit a hlavně zpeněžit. Zisky z výroby zboží chráněného patenty nebo z patentových licencí jsou silným motorem dalšího rozvoje.“
Vláda ČR přijala Inovační strategii České republiky na léta 2019-2030. Vzniká Koncepce ochrany duševního vlastnictví, která zdůrazní především nutnost poučeného využívání existujících nápadů zahraniční konkurence, dobrou patentovou ochranu a zavedení výuky základů ochrany duševního vlastnictví ve školách.
„Patentová ochrana je přitom naprosto klíčová v souvislosti s vědou, výzkumem a vývojem, tedy v kontextu se zaváděním nových nápadů do praxe. Proto je velmi důležitá osvěta, spolupráce i mezinárodní kontext. Máme zájem co nejlépe ochránit chytré české hlavy a pomoci jim uspět po celém světě,“ říká Karel Havlíček, vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a dodává: „Vláda si je plně vědoma důležitosti ochrany duševního vlastnictví. Proto je v Inovační strategii jeden pilíř, který se této oblasti věnuje. Díky moderním informačním a komunikačním technologiím mohou dnes firmy i jednotlivci jednodušeji vyhledat nejvhodnější patentovaná řešení a v budoucnu by to mělo být ještě lepší, například díky umělé inteligenci.“
