Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády. Já nemohu začít ničím jiným než tím, že česká ekonomika je v útlumu, že se řítíme do recese a že nám klesá stavební výroba. Průmysl nám roste jedině díky tomu, že máme nízkou srovnávací základnu s rokem minulým díky výpadkům v automobilovém průmyslu, osmý měsíc v řadě nám vykazuje náš deficit export vůči importu a že máme zcela zjevné ochlazení na straně výroby. Bohužel nám klesají investice. Toto všechno je v důsledku velkých energetických problémů, se kterými se potýkají naše domácnosti a zejména naše podniky.
A než přijdeme k tomu vlastnímu zákonu, tak je dobré si zrekapitulovat to, co jsme zde řešili už několik měsíců a jak vypadá realita. Od ledna, pane ministře, jsme vás žádali, abyste odpustili platby za obnovitelné zdroje, případně DPH. Jedno z toho. Tvrdili jsme, že to je protiinflačního charakteru. Vysmáli jste se nám. Arogantně jste tvrdili, že nikoliv. Výsledkem je, že jste to nakonec stejně zavedli, akorát s devítiměsíčním zpožděním s tím, že jste sdělili, že to má protiinflační charakter. Samozřejmě, že má.
Od dubna vás žádáme, abyste spustil dočasný krizový rámec. Ještě na konci srpna jste tvrdil, že žádná další podpora pro velké podniky už nebude. Poté jste změnil názor, za což děkujeme, ale dočasný rámec se nepřipravil v gesci toho, jak umožňuje Evropská komise. Vůbec nechápu, proč jsme se nedrželi těch pravidel, protože jdeme přes ztrátu prvotního hospodářského výsledku od února tohoto roku, a jakkoliv to může vypadat jako zdánlivý detail, tak právě v něm je ten ďábel. Celá řada firem díky tomu nedosáhne na podporu. Nechápu, proč jsme se nedrželi toho, co Evropská komise umožňuje, a to je čtyřicetiprocentní pokles provozního hospodářského výsledku před odpisy vůči roku 2020. Dělá to na mě dojem, že cílem bylo, aby těch firem bylo méně, než kolik by si tu podporu zasloužilo.
Od jara tvrdíme, že systém záruk, který připravujete, nepřinese efekt, protože jsou vysoké úrokové sazby. To vám nevyčítám, zavedlo se to, ale výsledek je ten, že zájem o to není prakticky žádný právě z důvodu vysokých úrokových sazeb.
Od července tvrdíme, že jednotný energetický úsporný tarif je už za svým zenitem. On by měl, pane ministře, svůj efekt, kdyby to bylo někdy na jaře, kdyby to bylo možná v březnu v dubnu. Chápu, že se vymýšlely různé nástroje, ale bylo zjevné, že při té eskalaci cen už tento nástroj význam mít nebude. Přesto se zavedl tak, aby se zase po třech měsících ukončil. Ale aspoň budiž pozitivní zpráva, že to mělo protiinflační efekt, efekt pro domácnosti ale naprosto minimální.
Od přechodu jara na léto, ať jsem objektivní, tvrdíme, že je třeba připravit celý systém a režim zastropování. Nikoliv, nic se nedělo. Ještě na konci srpna jste tvrdil, že nic takového možného není, že to jsou populistické návrhy, extremistické návrhy atd. Během několika hodin se všechno změnilo. Výsledek je ten, že zastropování sice jest, nicméně nicméně celý režim zastropování, což nechápu vůbec, nepřipravuje tým na Ministerstvu průmyslu a obchodu, připravuje ho zejména tým pod Úřadem vlády, a to se nebavíme vůbec o tom, že ten režim zastropování, výše těch stropů neodpovídá tomu, za kolik dokážeme elektrickou energii vyrobit. A stejně tak to, pane ministře, dopadne se zastropováním pro velké firmy. Vzpomínám si, když jsme s tím přišli, když jste se nám opět vysmál a tvrdil jste, že ten tzv. německý model, kdy oni si prosadí zastropování pro velké firmy, nebude možno zavést v České republice, že narazí u Evropské komise, tak zjevně zatím nenarazili u Evropské komise. Ano, je pravda, že to je vždycky něčím podmíněno, ať jsem zase objektivní, ale to, že Německo směřuje k tomu, že bude mít plyn pro velké podniky za 70 euro za megawatthodinu a elektřinu za 130 euro za megawatthodinu a že to pravděpodobně s Evropskou komisí dojednají v rámci toho tzv. dočasného rámce, to znamená, vejdou se tam ty firmy, které mají vůči roku 2021 pokles provozního hospodářského výsledku před odpisy 40 %, tak je velmi pravděpodobné. Toto už mělo být připraveno i s námi. Neměli jsme hrát tu hru takovou, že tam to nedopadne a měli jsme naopak těm Němcům pomoct v tom vyjednávání a pokusit se, aby to i pro naše firmy dopadlo, protože jestli to dopadne v tom Německu a nebude to u nás, budeme s tím mít obrovský problém a musíte to stoprocentně vědět. Takže ještě jednou, pane ministře, velká výzva. Řešme stropy pro velké firmy, ať už to budeme říkat podle vzoru Německa, anebo podle toho, co umožní Evropská komise v rámci tzv. dočasného rámce. Ono to pravděpodobně bude stejné.
Teď pojďme tedy k tomu energetickému zákonu a odvodu z nadměrných příjmů. Totální zmatek, co se tady děje, zejména ve spojení s windfall tax. Samo o sobě, ať jsem zase objektivní, kdybyste, pane ministře, přišel jenom s tímhle řešením bez vazby na windfall tax, tak až na určité drobnosti bychom asi mohli říct, že to odpovídá tomu, co se připravovalo v rámci Evropské unie, a toho, jak bychom asi měli reagovat. Dokonce ani nebudu ten, kdo zde bude úplně fatálně kritizovat ten legislativní zmatek. Za prvé, nejsem k tomu příslušný, neumím to přesně posoudit a objektivně říkám, že i my jsme posuzovali v rámci covidu nebo schvalovali celou řadu opatření a zákonů pod tlakem a ve zrychleném režimu. To nechť posoudí potom legislativci. Ale tím, jak se to všechno s prominutím smatlalo dohromady společně s windfall tax, tak nám z toho vzniká neskutečný zmatek, který logicky naráží na celou řadu právních bariér, a já jsem jenom zvědav, kdo si vezme odpovědnost za to, když to nakonec nedopadne. Víte, že jsme se o tom bavili na hospodářském výboru. Tam jste do značné míry říkal, mě se na to tolik netažte, protože to je vše pod Legislativní radou vlády, ta mi na to dala štempl, já to můžu takhle pustit, tím pádem já to pouštím ze zřetele. Ano, ale jste vláda a jednáte v rámci celku a já logicky budu chtít slyšet odpovědi i od pana ministra Šalomouna.
Takže, pane ministře Šalomoune, prosím o vysvětlení toho, jakým způsobem se vypořádáme s tím, že se jedná o zjevný rozpor s nařízením Evropské unie. Podotýkám, že za předsednictví naší vlády. Vy jste tomu dali volný průběh v rámci Legislativní rady vlády, řekli jste, že to je bez problémů, alespoň takto tedy nám to bylo sděleno na hospodářském výboru panem ministrem, ačkoliv nařízení Evropské unie jasně říká, že to nařízení stanovuje dvě různá opatření, a předpokládá se, že se bude uplatňovat na různé subjekty. A právě v kombinaci s windfall tax. Jinými slovy, windfall tax může zahrnovat odvětví surové ropy, zemního plynu a rafinace. V pořádku. A odvod z nadměrných příjmů, čili to, co řešíme teď, výrobce elektřiny. A já tedy se ptám představitele Legislativní rady vlády, jestli to, že to je všechno zahrnuto i pod windfall tax, je v pořádku, a proč tedy Legislativní rada vlády s tím nemá žádný problém. Pokud je to v pořádku, ano, prosím, přesvědčte nás o tom.
Úplně stejné je to s opatřením, které má být, myslím tím teď ten odvod z nadměrných zisků, platný do poloviny roku 2023. Úplně jasně to vyplývá z té Evropské unie. Proč je to u nás až do konce roku 2023? A co se tedy bude dít, když subjekty od 30. 6., respektive od 1. 7. 2023 přestanou platit? Dále by mě zajímalo, pane ministře Šalomoune, jestli Komise může zahájit v tomhle případě řízení proti České republice. Abychom si rozuměli, to není nic proti tomu, že nechceme ty peníze od těch firem dostat. Já se jenom ptám, co nastane, když někdo ten právní spor, který podle mého názoru může dost pravděpodobně dopadnout v jeho prospěch, co nastane, když budeme mít nasbírány desítky miliard korun? Budou se vracet ty peníze? Nebudou se vracet? Takže opět dotaz na pana ministra Šalomouna. Pan ministr průmyslu to nebyl schopen nám vysvětlit, respektive hodil to na vás. (Reakce ministra Síkely.) Pane ministře, pane ministře, uklidněte se, prosím. Budete mít dostatek prostoru na to, abyste vystoupil. (Potlesk poslanců ANO 2011.)
Dále zde máme hrozbu dvojího zatížení. Někdo tomu říká dvojí zdanění, já se spíše držím terminologie dvojí zatížení, které může být v rozporu s ústavním pořádkem. A opět je to dotaz na pana ministra Šalomouna. Vy jste v rámci připomínkového řízení, toho prvního, se proti tomu vymezili. Řekli jste, že zde může dojít podle určité judikatury atd., nebudu teď chodit do detailu, k tzv. rdousícím efektu.
Podle tvrzení pana ministra průmyslu je to vysvětleno, vy jste odsouhlasili to, anebo vysvětlili jste to, že nedojde ke rdousícímu efektu. Poprosil bych o tedy vysvětlení, co vás k tomu vedlo. A současně jestli tento odvod, tak jak ho nazýváme, je rovněž daňové povahy. My se domníváme, že může být daňové povahy, a pokud by to tak nastalo, no tak zcela zjevně tam dochází k tomu, že máme zde - a dobře počítejme, 60% zatížení toho takzvaného windfall taxu, které je o více jak 27 % nad tím, co stanovuje v minimální hranici Evropská komise, ta říká 33 %, my jdeme na 60 %, k tomu logicky 19 %, takže jsme na 79 %, k tomu pochopitelně ty nové odvody z nadměrných zisků, takže se dostáváme téměř na 90 %. Takže já chci jenom odpověď na to, jestli se nedomníváme, že těchto plus, minus 90 % nemůže být považováno jakožto dvojí zatížení.
Prosím pěkně argument, který jde z Ministerstva financí, který na první pohled nevypadá nelogicky, který říká, že tím, že to je daňově uznatelná položka, tak se z toho vyhákneme, no ten nemůžu vzít, protože to je pouze z toho daňového úhlu pohledu, ve smyslu té jedné položky. Ale zcela zjevně dochází ke dvojímu zatížení toho subjektu. Zjednodušeně řečeno ten subjekt musí zaplatit jak tu windfall tax, tak musí zaplatit ty odvody z nadměrných příjmů, akorát, že ty odvody z nadměrných příjmů si může zahrnout do daňového základu. Tomu rozumím, ale to nijak nejde proti tomu, že to nakonec bude 90 %. Takže to bych poprosil pana ministra Šalomouna, kdyby mi na toto věcně odpověděl.
Další věc je ta, že to je celé širé horkou jehlou. A zase. Možná bych i vzal ty dva nebo tři dny, které zde byly vůči tomu pátku a pondělku. Dělalo se to narychlo. Ale to, že nám přijde pozměňovací návrh dvě, tři hodiny před zahájením schůze, pozměňovací návrh zcela zjevně vládní, akorát, že ho předpokládá pan poslanec Adamec, to opravdu nechápu, protože nevím teď, jak se v tom máme všichni zorientovat, jak to máme vyhodnotit, ale věřím, že nám tady, pane ministře Síkelo, tohleto dobře vysvětlíte, protože ten pozměňovací návrh může mít různé konotace, různé konsekvence.
Nejsem tolik kritický, jako někteří mí kolegové, k těm různě nastaveným cenovým stropům. Já si tady vcelku uvědomuji to, že to není možné úplně zprůměrovat a hodit na těch 180 euro, protože jsou zdroje, které mají nižší výrobní náklady, jsou zdroje, které mají vyšší výrobní náklady. Pochopitelně nezbavíme se už nikdy toho, že budou považovat někteří výrobci toto za cenově diskriminační. Je celá řada těch stropů, které já bych asi řešil trochu jinak, nezdají se mi být úplně spravedlivé. Na druhou stranu toto je odpovědností ministerstva, pokud jste je takto nastavili, pokud jste to dobře projednali, musíte si to obhájit. Ale jednoznačně to na mě dělá dojem takový, že jste to hodně podsekli u ČEZu, protože víte, že ten ČEZ do značné míry ovládáte a že tam nehrozí ten největší problém, proto jste tam nasadili těch 70 euro, i když chápu, že samozřejmě to jádro má velmi nízké cenové náklady, myslím tím výrobní náklady. Ale nevyvarujete se určitě toho, že narazíte u minoritních akcionářů, se kterými jste tedy mimo jiné vyběhli neuvěřitelných způsobem. Kdyby se s nimi možná jednalo, tak to nedopadlo, tak jak to dopadá a obávám se, že od nich lze očekávat velké útoky.
Co vůbec nechápu, jsou ty zmatky ohledně těch předpokládaných výnosů, které z těchto dvou nástrojů budeme mít. Tak pane ministře, ještě před týdnem jste tvrdili, že z windfall tax bude 85 miliard korun a 15 miliard korun bude z těchto odvodů z nadměrných příjmů. To zde říkal i pan ministr financí. Během jednoho týdne je veletoč a tvrdíte, že z windfall tax zdaleka tolik nebude, odhadujete polovinu, čili počítám v rychlosti někde kolem 40 až 45 miliard, ale naopak, z výnosu z nadměrných zisků nebo z odvodu z nadměrných zisků budete mít 80 miliard korun. Netvrdím, že to tak nebude, já to nevím. Jenom mě trochu překvapuje, že během několika dnů, v řádu desítek miliard korun otočíte a vše je najednou jinak.
Když to celé zrekapituluji, tak na to jdete neskutečně komplikovaným způsobem. Kdybyste zavčasu se pokusili - i když vím, že to není jednoduché, určit ceny u výrobců, neumožnili byste jim ty velké výdělky, neumožnili byste jim prodat na rok 2023, ale nyní už i na rok 2024 drtivou část energie, tak se nám nestalo to, že výrobci budou mít takto vysoké zisky, vy je budete nesmírně komplikovaným způsobem danit, notabene na hraně zákona, na hraně evropského práva, budete vystaveni velkým soudním sporům a může zcela objektivně hrozit to, že to bude zastaveno a opakovaně se tedy ptám, co se bude dít poté, pokud se toto neuzná, pokud se případně prohraje. Budou se vracet ty desítky miliard korun? Opravdu netuším, jakým způsobem se to bude dělat. Když už tedy... já se k tomu ještě dostanu.
Další věci. Jakým způsobem se zajistí, že se ty vybrané prostředky vůbec použijí na financování energetické podpory? Což je mimo jiné zcela jasně definováno v rámci Evropské unie. To znamená to, co se vybere, musí jít přesně na energetickou podporu. Chci věřit tomu, že to tak dopadne, ale explicitně to nikde stanoveno není. Můžou se za to použít ty zdroje na cokoliv, cokoliv jiného. Ale to bych asi viděl jako ten menší problém. Co mně vadí hodně, že to nedělá tým na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Pane ministře, já bych nikdy nedopustil toho, že by mi tuhletu agendu sebrali, nechápu z jakého důvodu, že se přesune pod Úřad vlády, nic proti panu Zajíčkovi, který to manažersky vede z mého pohledu dobře, ale proč to dělají poradenské instituce? Proč to nedělá 90, 100 lidí, kteří na Ministerstvu průmyslu a obchodu jsou kompetentní, kteří jsou za to zodpovědní? Proč si k tomu nevezmeme třeba ještě lidi z ČEPSu? Proč jste si tohleto nechal vzít? To vám nevadí, že poradenské firmy vám dneska určují politiku na Ministerstvu průmyslu, energetickou politiku? A že celou řadu věcí píší oni, a vy jste pouze statisté? Přece to musíte vědět, když se na nás dívají kolegové z Ministerstva průmyslu a obchodu. Nechápu, že se za ně nepostavíte a že si tohleto nevydobudete.
Nevím, jestli jste komunikovali s firmami, jak na to nahlíží ony. Ano, bavím se se Svazem průmyslu, Hospodářskou komorou a tak dále. Drží si hlavu v dlaních, ale čas od času i něco odkývají. Ale nevím, do jaké míry máte dopočítáno fakticky to, co nastane po vás. Nemyslím teď ty po vás, pane ministře, nevím, kde skončíte, ale co nastane i po této vládě. Tak v roce 2023 zaplatíme zálohy za rok 2022. Ano. A asi nebudou špatné. Ať už v rámci windfall tax, ale i v rámci tedy těchto odvodů z nadměrných příjmů. A co se bude dít dále? Rok 2023 ty společnosti nepochybně zoptimalizují. Udělají to jak banky, tak ty, kterých se to týká. To znamená v roce 2024 se nemalá část tohohle bude vracet. A kde je tedy ten efekt? To je pouze o tom, že se zazálohuje jakýsi příjem, který půjde do státního rozpočtu, takže rok 2023 tato vláda ještě přežije. To si troufám tvrdit, že i ano. A co bude v roce 2024, v roce 2025, až se to bude muset vracet? To přece musíme vidět. Vždyť sám jste z prostředí bankovního a musíte vědět, že toto ty firmy udělají. Notabene udělají to samozřejmě ty banky. Když to říkají mně, tak to musí říkat i vám, ty banky.
No a jak to bude s těmi odvody z nadměrných příjmů? Garantuji vám, že celá řada těch výrobců udělá to, že si zafixuje dodávky na dva, na tři roky, na tu cenu, která je na té úrovni, dejme tomu těch 230 nebo 180 nebo já nevím, kolika euro, tak aby nemuseli nic odvést a vyhnou se tomu, že toto budou činit. Navíc někteří výrobci - to je docela zajímavé, kteří sice vydělají slušné zdroje, ale ty zdroje mají alokovány dneska na burze, tak fakticky nemají tu hotovost. A jsem zvědavý docela, z čeho budou v roce 2023 splácet ty zálohy, protože jsou ti výrobci, kterým dnes nepůjčí vůbec nikdo. Nikoliv proto, že by měli špatné výsledky, ale proto, že mají takzvané špinavé zdroje. Tak i to jsem zvědav, jak s nimi budete ve finále řešit.
No a to, že přestanou někteří z těch, kterých se to dotkne, investovat, že vyvedou aktivity do zahraničí, tak to je zcela zjevné, konečně to už se děje. V každém případě já nechci být jenom ten, kdo dokáže kritizovat, ono je to jednoduché, ta situace není jednoduchá, a já i chápu, že nemáte situaci takovou, jakou jsem měl já ve smyslu komunikace s ostatními členy vlády, a tu podporu, kterou třeba měla Ministerstvo průmyslu a obchodu za mě, což vám nezávidím. Ale kdybyste určili zavčasu ceny u výrobců, myslím tím energie, mohli jsme se tomu vyhnout. A když už jste nešli touto cestou, tak jednodušší cesta byla - a prosím, dopočítejme si to, jít přímo přes společnost ČEZ. Nakonec zjistíte, že drtivou část těch zdrojů, které vyberete, nebude od těch aktérů, kteří jsou mimo společnost ČEZ, ale bude to právě z ČEZu. Ti ostatní si to - garantuji vám, v určité formě zoptimalizují.
Takže nakonec z toho ČEZu získáte 13, 140, 150 miliard korun. Není jednodušší si to stáhnout přes dividendu. Není jednodušší si to stáhnout částečně přes nerozdělený zisk z minulých let, než to dělat tímhletím komplikovaných způsobem? Ano, můžete mi namítnout, co s bankami, ale to už přesahuje tenhleten zákon, protože to je o windfall tax, i s těmi bankami se to podle mého názoru dalo dělat jinak. Mohlo se to dělat cestou přes fondy a nemuseli jste dostat do situace, že zde budou optimalizovat výsledky. Ale jak říkám, to už je k windfall tax. Já děkuji. (Potlesk z lavic hnutí ANO.)
