„Ministerstvo pro místní rozvoj nám původně chtělo Pražské stavební předpisy zrušit úplně, nicméně vybojovali jsme jejich zachování, a naopak spolu s ostatními městy usilujeme o to, aby i Ostrava, Brno, Liberec nebo další statutární města mohla mít své městské stavební předpisy, které odpovídají jejich požadavkům na výstavbu a rozvoj,“ říká Petr Hlaváček, náměstek primátora pro územní rozvoj. „Novelizací reagujeme především na probíhající klimatickou změnu, lepší podmínky pro výsadbu stromořadí v ulicích a hospodaření s dešťovou vodou. Cílem je, aby nám ve městě jednoduše bylo příjemně,“ dodává.
Pražské stavební předpisy z dílny Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) v Praze platí od roku 2016 a umožňují vznik kvalitních urbanistických celků a příjemného prostředí ve městě. Zavedly v Praze pojmy jako uliční nebo stavební čára, dbají na výšku budov, ale věnují se například i parkování ve městě. Aby pražské stavební předpisy i nadále byly moderním a progresivním předpisem, je třeba je průběžně novelizovat.
„V době, kdy adaptační opatření na změnu klimatu jsou ve velkých městech nutností, novelizaci PSP velmi vítám. V oblasti posílení role stromů a usnadnění jejich výsadby v ulicích města vedle úspornějšího uspořádání technické infrastruktury jsou předpisy důležitým krokem vpřed. Další zásadní oblastí, kterou PSP posilují je zadržování a hospodaření s dešťovou vodou ve městě. Navazujeme tak na Standardy hospodaření s dešťovou vodou a na Standard pro výsadbu a péči o uliční stromořadí, které město již schválilo. Vítám také podporu pro zřizování zelených střech ve městě. Tato podpora ale neomezuje možnost dalšího využití, například pro umístění fotovoltaických panelů. Dnes se obě tato využití dají navíc úspěšně kombinovat,“ uvádí Jana Plamínková, náměstkyně primátora pro životní prostředí.
„Na jaře jsme uspořádali sérii odborných seminářů, na kterých jsme novelizaci Pražských stavebních předpisů diskutovali po tématech. Rezonovala zejména témata jako parkování, reklama ve městě, zelené plochy nebo kvalita veřejných prostranství,“ říká ředitel IPR Ondřej Boháč a pokračuje: „Návrh Pražských stavebních předpisů jde nyní do připomínkového řízení, kde se můžou vyjádřit jak městské části, tak veřejnost.”
Nově bude například v Praze platit povinnost pro vznik vegetační vrstvy na střechách s menším sklonem, tj. do 20°, předpis dále odstraňuje překážky, které v součtu omezují nebo zabraňují výsadbě nebo obnově stromořadí. Předpisy se ale také věnují detailům staveb, například požadavkům na umístění WC uvnitř bytu nebo v restauracích. Po vzoru některých evropských zemí již nově nebude nutné mít oddělené WC pro muže a ženy. V navrhované novelizaci se také nově navrhuje, aby se zjednodušila pravidla pro umístění WC v bytě, s tím, že nejde o veřejný zájem státu, který by měl být vyžadován v soukromém prostoru, jakým je byt.
Rada hl. m. Prahy rovněž schválila vydání další aktualizace Pražských stavebních předpisů týkající se elektromobility. „Hlavním cílem je podpora rozvoje elektromobility. Jedná se o požadavky na vybavení staveb se stanovenou parkovací plochou dobíjecími stanicemi. Na bytové domy se pak v tomto ohledu kladou nižší nároky a není povinnost mít zde umístěnou dobíjecí stanici. Ustanovení se však vztahuje nejen na nové stavby, ale i na změny dokončených staveb,” dodává náměstek primátora Hlaváček.
Co jsou Pražské stavební předpisy?
Donedávna v Česku platily stejné požadavky na vznik staveb pro všechny. Zdejší města a obce jsou přitom odlišné a mají různé potřeby při výstavbě. Proto vznikly Pražské stavební předpisy, které po desetiletích opět umožňují v Praze stavět blokovou zástavbu, kterou známe z Dejvic nebo Holešovic. Do té doby tomu bránila řada dílčích jednostranně zaměřených předpisů. Pražské stavební předpisy nově vnímají město jako celistvý organismus a kladou důraz na kvalitu vystavěného prostředí, nejen na technické požadavky na jednotlivé budovy. Tím přibližují standard stavební regulace v Praze vyspělým evropským městům. Těžiště nového předpisu se tak přesunulo k řešení aktuálních problému° města jako celku změnou požadavků, které dříve vedly k rozpadu městské struktury, a s tím souvisejícím ekonomickým, environmentálním a sociálním dopadům.
Více informací najdete ZDE.
