Senát - poslední pojistka demokracie

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

Senát je naše pojistka demokracie,  Může nahradit někdy poslaneckou sněmovnu, jak se to již jednou stalo. Taktéž  vetuje zákony, které dle jejich názoru jsou chybné, nekvalitní, špatně udělané apod. Kontroluje totiž  zákony pod jinou stranickou optikou.

Když je rozpuštěna Poslanecká sněmovna Senát funguje, že vydává Zákonné opatření Senátu, které nahrazuje zákony schválené v Poslanecké sněmovně.

Volba do Senátu je taková, že každé dva roky se obměňuje 1/3 senátorů. V Senátu zasedají lidé nad 40 let s minimálně 25 letými životními zkušenostmi, počítám-li od 15 let. Tento způsob obměny  senátu má taky za následek, že názory ve společnosti nejdou od jedné zdi ke druhé, tak jak některé média masírují voliče. Senát má jinou amplitudu nálad, než je okamžité mínění ve společnosti založené na okamžité skutečnosti.

Opět se zvednou hlasy o nepotřebnosti Senátu a řada lidí jim uvěří, a při tom chránili většinu společnosti. Senát je nepopulární,  jako příklad se uvádí, kolik stojí, ale je to Váš názor a legitimně ho můžete prosazovat, jenom připomenu  - na obranu se mají dávat 2 % HDP, na demokracii a parlamentní instituce je to asi 0,1 % HDP, je to moc nebo málo? Když nejsme přímo ohrožení, tak všichni říkají, že jsou to vyhozené peníze. Armáda se buduje desetiletí a v případě ohrožení už je pozdě s tím začít. Není technika, nejsou lidi, protože výchova vojáků a jejich velitelů trvá min deset let. To samé je i u demokratických institucí, když je porušena nějaké pravidla demokracie, je pozdě budovat tyto záchranné instituce.

Zeman by nechal vyhladovět (snížit rozpočet) Senát, protože by si nejraději vládnul sám. Proto je Senát nutný, aby jedinci neovládli společnost. Proto se tomu taky říká pojistka demokracie. Jednoho dne bychom se mohli taky probudit a mít tady druhého Kim Čong-una. Nezní to nijak strašidelně, ale takřka nikdo si neumí představit, co to opravdu znamená, a jaký je skutečný život v úplné totalitě.