Od 1. ledna 2015 nabyl v Německu účinnosti nový zákon o minimální mzdě. Ten plošně zavádí minimální mzdu ve výši 8,5 eur/hod., pro všechna odvětví hospodářství (doposud ji upravovaly jen kolektivní smlouvy). Nová legislativa se vztahuje na výkon práce na území Německa bez ohledu na sídlo podniku.
Tento předpis bude mít zásadní dopady na české podnikatele operující na území Německa - zvednou se jejich mzdové náklady (stavební dělníci, ošetřovatelky, brigády a pod).
Největší obavy panují v sektoru dopravy
Německý zákon se bude aplikovat i na práci vykonanou na základě smlouvy o poskytnutí dopravních služeb mezi německým subjektem a dopravcem z jiného státu EU (pouze pro onu část přepravy na německém území), v případě kabotáže (poskytování služeb přepravy uvnitř státu EU dopravcem z jiného státu ), ale co je zřejmě nejproblematičtější, i pro tranzit přes Německo, kde není žádný obchodní vztah s německým zákazníkem a tranzitující dopravce není v přímé konkurenci domácím (německým) dopravcům.
Kromě vyplácení minimální mzdy ukládá zákon zahraničním zaměstnavatelům zasílat v předstihu celním úřadům plán vysílání v německém jazyce s odhadovaným začátkem práce v Německu a dobou trvání práce. V pracovních výkazech řidiče musí být navíc odděleně evidována pracovní doba v Německu. Podle informací úředníků celních úřadů budou kontroly prováděny namátkově. Za nedodržení povinností pak bude hrozit udělení vysokých pokut, při nedodržení povinnosti evidence pracovní doby až 30 tisíc eur a při nevyplácení stanovené minimální mzdy až 500 tisíc eur, což může být pro české dopravce likvidační. V současnosti už někteří němečtí zákazníci vyžadují od českých dopravců potvrzení o tom, že svým řidičům německou minimální mzdu vyplácejí.
„Domnívám se, že se brzy domůžeme nápravy, podle mého názoru jde o porušení unijního práva. Finální slovo může mít nakonec až Soudní dvůr EU, který se již k podobnému švédskému pokusu vyslovil ,“ říká Pavel Svoboda, který považuje nový německý zákon za ohrožení konkurenceschopnosti českých dopravců: „Podle mého názoru není německé opatření v souladu s pravidly pro vnitřní trh a svobodou poskytování služeb. Je pojato příliš široce – tak, aby zasáhlo i autodopravu v případě tranzitu. To je neudržitelné.“
Na úrovni EU vyvíjejí iniciativu další členské státy EU. Polská ministryně dopravy Maria Wasiak adresovala v prosinci 2014 dopis komisařkám pro dopravu (Violeta Bulc), vnitřní trh (Elżbieta Bieńkowska) a zaměstnanost (Marianne Thyssen), v němž je informuje o extenzivním výkladu zákona o minimální mzdě ze strany Německa. Polsko požádalo Evropskou komisi o důkladnou analýzu tohoto zákona. V podobném duchu zaslal dopis komisařkám Bulc a Thyssen i maďarský zástupce státního tajemníka pro dopravu. Slovensko zaslalo dopis německé ministryni práce a sociálních věcí, ve kterém vyslovuje obavy, že aplikace zákona na tranzit je v rozporu s evropským právem.
Evropská komise připravuje vyšetřování německého zákona a posuzuje jeho soulad s právem EU (EU Pilot), přičemž tento proces může v konečném důsledku vést až k zahájení procesu tzv. infringementu.
Pavel Svoboda navrhuje, aby obdobně jako to učinilo Polsko a Maďarsko, adresovala i vláda ČR dopis Evropské komisi, vyjadřující pochybnosti o slučitelnosti německého zákona s právem EU a apelovala na zahájení procedury porušení Smluv o EU Německem.
Pavel Svoboda se ze své pozice bude zasazovat o to, aby se pravidla vnitřního trhu a volného poskytování služeb uplatňovala vůči všem stejně, tedy i vůči českým dopravcům.
