Podle Klause „spiklenci“ v Bruselu záměrně čekali na migrační krizi a neřešili ji, aby nám mohli naordinovat „více Evropy“. Klaus řekl, že Německo poptávalo migranty, čímž pro méně pozorného posluchače zaměnil následek za příčinu a našel vítaného viníka. Takže migrační krize nezačala v roce 2011 vypuknutím syrsko-iráckého konfliktu?
Ale ani pan Robejšek nezaostal: (1) jediné, co na EU dává smysl, je volný obchod, vše ostatní je nesmysl; (2) na nic kromě volného obchodu nemá EU demokratický nárok; (3) členským státům se nyní vede hůře = migrační krize přehlušila ostatní výhody evropské integrace; (4) nezvládáním migrační krize je EU dysfunkční. Záměrně odhlédl od politické podstaty unijního projektu, díky které se na území členských států přes šedesát let neválčí – to je něco, co nemá v předchozí historii našeho kontinentu obdoby. Tento prostor míru, právního státu a demokracie nemá zjevně pro Robejška hodnotu. Mír je zřejmě v jeho kruzích úplně nanic a můžeme se bez něj obejít.
Robejšek by neměl popírat to, co se učí v základních kurzech o jakékoliv ekonomické integraci: ty čtyři svobody jednotného trhu jsou balík: volný obchod bez cel a bariér je dosažitelný jen tehdy, když výrobní specializace států, která vede k odumírání méně konkurenceschopných odvětví v daných státech, je prokrvována pohybem pracovní síly a pohybem firem. Jedna svoboda bez druhé nedává ekonomický smysl.
Na otázku, zda může Robejšek dokázat, že se nám všem vede nyní hůře, odpověděl, že je to otázka demagogická. Od doc. Robejška bych alespoň očekával znalost, že jakákoliv evropská politika je předmětem neustálých studií o nákladech Ne-Evropy (costs of non-Europe). Takže všechny členské státy jsou nesnesitelně hloupé a účastní se zcela nevýhodného projektu, zato někteří spasitelští myslitelé …
Milí pánové, aby bylo jasno: EU funguje na principu svěřených pravomocí, dělá jen to, k čemu jí členské státy daly pravomoci. EU dostala pravomoci především k vybudování jednotného vnitřního trhu a zde je dost úspěšná. V oblasti azylu a migrace ale EU nedostala v podstatě pravomoci žádné: po celých dvacet let, kdy
se v Amsterodamské smlouvě objevila požadavek kooperovat, tvrdily členské státy, že podstatné otázky migrace, azylu apod. musejí zůstat v pravomoci členských států. A hlavně – to píši jak panu Robejškovi, tak Klausovi – dnešní nezvládnutá migrační krize je tudíž důsledkem stavu, kdy je migrace v pravomoci a odpovědnosti členských států, ne EU. Jsou-li tedy dysfunkční členské státy, jak to, že nediskutujeme o jejich zrušení, ale o zrušení EU? Nemohu oba pány podezírat z nedostatku informací a intelektu. Schválně nám lžou. Proč?
Publikováno v Lidových novinách 4.1.2016
Zdroj: pavelsvoboda.com
