Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, protože tady už bylo vzneseno několik dotazů a několik podstatných věcí, tak já si dovolím zareagovat. Jednak bych rád ctěnému Senátu poděkoval za podporu. Velice si toho vážím. A možná začnu touto oblastí. Já jsem také slyšel poprvé nějakou tuto informaci o tom, že by někdo tlačil na rektora jedné z vysokých škol, aby nějakým způsobem obcházel standardní postup. Věřím, že se to nestane. Ale vybízí to k jedné otázce nebo snad i k odpovědi, kterou bych tady rád jasně řekl. Já jsem si vědom toho, že řada lidí, stále věřím, že v dobré víře, dělá vše pro to, aby dostala do země nové léky, případně nové vakcíny apod. Já jsem nicméně přišel do úřadu jako lékař, jako lékař z něho také hodlám odejít, až nastane čas. A chci, aby po celou dobu, pokud to bude záležet na mně, abychom se řídili jednak správnou léčebnou praxí a jednak tím, co je zásadní v jakékoli vědecké činnosti. A i kdyby to mělo být v dobré víře, tak se nenechali nikdy odchýlit od toho, co je správné, co je dáno adekvátními normami, předpisy a zejména evidencí, kterou v medicíně máme k daným léčebným postupům.
Bývám v poslední době někdy kritizován za to, že "bráním tomu", aby se do země dostávaly nové léky, nebo že bráním tomu, aby se dostávaly do země takové či jiné vakcíny. Chtěl bych velmi jasně říci, že tomu nebráním, naopak, snažím se, aby se všechno dělo přesně podle toho, jak se to má dít. A abychom nepodléhali planým nadějím, iluzím nebo nesprávně vyvolaným očekáváním, která by se mohla nakonec projevit třeba tím, že by ohrozila bezpečí našich občanů. Proto jsem opakovaně řekl, že dokud budu ministrem zdravotnictví, potom budu na tomto postupu trvat. Umím si třeba i představit, že by mě kvůli tomu chtěl někdo odvolat. Věřím, že se to nestane, ale přesto budu trvat na tom, aby se postupovalo vždy tak, jak to odpovídá medicíně založené na důkazech. A budu za každou cenu trvat na tom, aby ten, kdo rozhoduje o zdravotní politice v této zemi, bylo ministerstvo zdravotnictví. Jsem, a řeknu to úplně na rovinu, nepřítelem rychlých řešení. To, co je rychlé, není nutně dobře. A já chci, aby to, co děláme, bylo děláno správně.
Z tohoto titulu odpovím, pane senátore, i na váš dotaz. V případě, že by někdo chtěl obcházet oficiální instituce, jako je SÚKL, případně ministerstvo zdravotnictví, potom tomu budu aktivně bránit.
Byly zde vzneseny také nějaké konkrétní dotazy, které se týkaly očkování a situace v ČR. Koneckonců je to jeden z exportů ECDC, tzv. VaccineTracker, který je každému k dispozici, kde je vidět, že ČR je s očkováním opravdu dobře v průměru EU. A naopak v poslední době tak často neoprávněně kritizované informace o tom, že někde leží nějaké vakcíny, tento mezinárodní nástroj vyvrací, ukazujíce, že v ČR vyočkováno dlouhodobě nebo za poslední dobu, kterou to sleduje, kolem 85 % dodaných vakcín v průběhu časového intervalu, což je třeba více, než má SRN. Takže si myslím, že v ČR očkování probíhá uspokojivě.
Hovořili jste zde o informační kampani. Ta je připravena. Bude spouštěna na přelomu března a dubna. A je to i jakýsi záměr, protože právě v dosavadní době, během níž bylo vakcín ne tolik, kolik bychom si představovali, tak nějaká intenzivní stimulace dalšího zájmu o očkování apod. by opravdu mohla naopak vést k tomu, že by lidé byli ještě více frustrováni tím, že na vakcínu musí čekat. Ale teď se ta situace mění a je čas na tuto kampaň.
Byl zde vznesen dotaz o tom, jak se zachovat, když člověk prodělal koronavirus, jestli má nebo nemá být očkován. Podle doporučení, která mj. vydala, a je potřeba říci, že se doporučení mění, protože se mění naše znalost o této nemoci, která tady je vlastně teprve rok, tak je logické, že se i ta doporučení mění, tak podle doporučení vakcinologické společnosti v současné době po 90 dní je člověk brán jako někdo, kdo nemusí být dále nějak kontrolován, testován apod. Vakcinace se doporučuje za 3-6 měsíců po prodělání onemocnění, protože u většiny lidí to onemocnění vyvolá protilátky. Nevyvolá je ale u všech. To je jedna věc, která je velmi nepříjemná. A proto lidé, kteří to infekční onemocnění prodělali, tak čistě teoreticky, pokud nebyli vakcinováni, mohou s určitým časovým odstupem, který byl arbitrážně stanoven na 90 dní, teoreticky onemocnění znovu šířit, protože se mohou reinfikovat.
Něco jiného je to u vakcíny, a to je další dotaz pana senátora, ve chvíli, kdy máte ukončeno očkování, jste zhruba dva týdny po druhé dávce, jedná-li se o dvoudávkovou vakcínu, potom v podstatě prakticky není možné, abyste klinicky signifikantně onemocněl s nějakou pravděpodobností, která je velmi malá, protože po první dávce se objevila reinfekce v ČR asi u 1,3 %, po druhé dávce u 0,53 %, vždy se jednalo o velmi mírné onemocnění a nikdo z těchto lidí nepřišel kvůli tomu do nemocnice. A pochopitelně ani nezemřel. Je to stejné nebo lepší než u řady standardních vakcín. Takže se dá pro běžného člověka to pochopit tak, že ten, kdo má ukončenou vakcinaci, tak neonemocní a nikoho dalšího nenakazí.
O té vědecké skupině jsme se už bavili. Včera bylo lehce, také věřím, že v dobré víře, dezinterpretováno mé sdělení o fondech českých zdravotních pojišťoven. Já bych chtěl jenom říct to, co jsem řekl na zdravotním výboru PS. Dá se to shrnout tak, že můžeme konstatovat, že náklady na zdravotní služby překročí v letošním roce objem definovaný pojistnými plány pojišťoven o více než 20 mld. Kč. Dojde tedy k rychlejšímu vyčerpání rezerv základních fondů jednotlivých zdravotních pojišťoven a v roce 2022 bude potřeba aktivovat zdroje ostatních fondů tak, aby byla zajištěna vyrovnaná bilance jejich hospodaření. Chtěl bych jasně říci, že to neznamená, že by byly vyčerpány finance tak, že by zdravotní pojišťovny nebyly schopny plnit své závazky, ale dojde k vyčerpání rezerv. A to je to, co jsem řekl ve zdravotním výboru, o kterých jsme se domnívali, že budou pojišťován k dispozici po daleko delší dobu.
Bylo zde vzneseno několik dotazů na sekvenaci. Já zde zcela otevřeně řeknu, že do doby, než jsem nastoupil na ministerstvo, tak nebyl v ČR k dispozici tzv. Surveillance System, tzn. systém jakéhosi včasného varování, který by nám umožnil vědět o tom, že se třeba šíří nová varianta, případně její mutace. Zpětně, když se na to mám teď podívat, tak když jsme v lednu následně zjistili zpětným dovyšetřováním, pro od doby, co jsem nastoupil, tak byly postupně prováděny i určité změny v laboratorní skupině i určité změny v systému její práce včetně tlačení na sekvenaci, o které jste se tady bavili, tak jsme zpětně zjistili, že první dohledatelná přítomnost britské mutace v ČR byla 7. 12. 2020. Tzn. před Vánocemi. Kdybychom toto věděli, pravděpodobně by se dalo předpokládat, že naše chování a doporučení před Vánocemi by byla jiná, než tomu bylo. Z tohoto důvodu byla během tohoto týdne dokončena formálně strategie surveillance systému pro ČR, který vypracovali zástupci laboratorní skupiny ministerstva zdravotnictví, která počítá s tím, že bude 15 takových "sentinel labs" po ČR, které budou shromažďovat reprezentativní vzorky podezřelé z nových mutací, protože podezření můžeme určit už na bázi standardního PCR vyšetření. A tyto vzorky reprezentativně sesbírané z celého území ČR budou následně zasílány do laboratoří, které sekvenují. A bude zasíláno každou laboratoří zhruba 70 vzorků týdně, což je oněch 1000 za týden. Je to asi 20násobné navýšení proti tomu, co bylo minulé léto a vlastně ještě na podzim. A do této sekvenace jsou už částečně a nadále budou zapojeny jak laboratoře některých nemocnic, protože velké fakultní nemocnice jsou schopny sekvenovat, tak akademická centra, tak soukromé subjekty. Počet sekvenací tak, jak je plánován, je v ČR proveditelný. A není zase až tak nákladný. Jedná se o tisícikoruny za vyšetření. Tzn. nejedná se o nic, co bychom si nemohli dovolit. A dostaneme se na čísla, která jsou doporučena v té strategii, neboť při počtu 10 000 nově diagnostikovaných osob denně, při průměrné pravděpodobnosti záchytu 20-40 % se bavíme o 2000-4000 pozitivních vzorků denně, za týden tedy 14-28 000 vzorků, které jsou pozitivní. A ve chvíli, kdy chceme sekvenovat kolem 1000 vzorků týdně, potom se bavíme o 3,5-7 % sekvenovaných vzorků. To je přesně v doporučení, které hovoří dostat se v nějakém časovém horizontu na 5-10 %.
Já jsem i na jednáních EPSCO, ostatních ministrů zdravotnictví EU, v mandátu, který byl připraven, vždy se jedná jen o velmi krátké vystoupení, takže je jasné, že nelze jít do detailů, ale opakovaně apeloval na to, co je koneckonců i meritem zdravotní unie, že musíme mít standardizovaný systém sběru a interpretace dat. A že bych si velmi považoval toho, kdyby byl celoevropský surveillance systém, který by umožnil sledovat změny přes hranice, které by tím pádem měly být otevřeny.
Pokud se týká covid pasu, tak to, co pravděpodobně bude obsahem covid pasu nebo Green Pass, je nastaveno s největší mírou určitosti i v našem digitálním certifikátu. A byli jsme jednou z prvních zemí, která s ním přišla. Mám zde jen drobný nesoulad s tím, co říkala paní senátorka. Já jsem, že je třeba od sebe odlišit osoby, které jsou vakcinované a nejsou vakcinované, protože to je princip té vakcinace.
Nicméně vždy je potřeba mít alternativu pro ty, kteří se z nějakého důvodu třeba nemohou očkovat, protože pochopitelně jednak k tomu může být řada indikací medicínských, a jednak je potřeba vědět, že očkování je dobrovolné. Takže vždy bude nějaká alternativa, ale na druhou stranu je potřeba říct, že člověk, který je očkován, je zkrátka chráněn více a tím pádem je i méně rizikovým pro své okolí než člověk, který očkován není.
Poslední věc, ke které bych se rád vrátil, je prodleva mezi první a druhou dávkou, to tady bylo také zmíněno. Chci upozornit, že ty změny, které někdy vypadají jako veletoč na hrazdě, jsou dány také tím, a je to jedna z věcí, kterou jsme také doposud neznali, že výrobce mění svůj souhrn údajů o léčivém přípravku, tzv. SPC, protože se učí žít s tím svým produktem. Bylo to tak například u vakcíny Pfizer/BioNTech, která původně měla 21 dní striktně, pak dala striktně 28 dní. V současné době je doporučení 21 dní. Podle klinických studií opravdu je tam poměrně široký rozptyl až do hodnot kolem 42 dnů. Ta doporučení, která se nyní objevují a vychází z britské zkušenosti, posunout tu druhou vakcínu, vycházejí opět z dobré vůle a dobré víry v to, že tím, že posuneme druhou dávku, v dané době budeme moci naočkovat větší část zranitelné populace. V ČR nicméně s ohledem na dodávky a takto jsem byl informován centrálním řídícím týmem a kolegy, kteří se tím zabývají, jsou dodávky takové, že i když bychom nyní zastavením dávky a prodloužením na maximum toho možného mohli oočkovat asi o 180 000 lidí v průběhu příštích tří dnů, tak v průběhu konce příštího měsíce bychom naopak stovkám tisícům lidí museli odepřít první dávku, protože by chyběla, protože bychom museli přeočkovávat tou dávkou druhou. Je pravda, že by to byl jakýsi časový posun, který někteří považují za tak významný, že má cenu o něm uvažovat. Zdá se ale, že tato logistická operace by s sebou přinesla více rizik než potenciálních přínosů, proto jsme se k tomu zatím nerozhodli. Zatím takto nepostupujeme a je pravda, že vakcinologická společnost ve svém doporučení tuto možnost nicméně uvádí. Je to ale opravdu věc, kde na jedné straně je zase jenom přístup odborný, se kterým bych se také ztotožnil, na druhé straně je přístup logistický, který musí uvažovat o celém komplexu toho očkovacího schématu v ČR, a tak, jak řekla paní senátorka, zohlednit i ty lidi, kteří budou očkováni v blízké budoucnosti. Zatím si myslím, že jsem se dotkl všech vašich bodů. Ještě jednou vám děkuji za podporu, i za ty dotazy.
