Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych tedy pokračoval, nicméně myslím si, že moje předřečnice paní Kateřina Valachová vaším prostřednictvím, pane předsedající, tady hovořila o tom, že by bylo dobré, kdybychom návrh novely zákona o pedagogických pracovnících skutečně věcně projednali ještě jednou. Nejsem si jistý, zda nejde o pověstné házení hrachu na stěnu a ne mluvení do otevřených, ale obávám se zavřených dveří. Nicméně povinností každého, kdo je přesvědčen, že může něco málo udělat pro nápravu toho, co se jeví, a nejenom jeví, ale ve skutečnosti i je minimálně nedokonalé, tak to učinit musí.
Před malou chvílí skončila tisková konference. Měla velmi reprezentativní zastoupení mimo jiné zástupců odborových svazů, Českomoravské odborového svazu pracovníků ve školství, Pedagogické komory, Asociace děkanů pedagogických fakult a dalších významných odborníků v oblasti vzdělávání budoucích učitelů.
Všichni se shodli na tom, nebo všichni jsme se shodli na tom, že navrhovaná novela zákona o pedagogických pracovnících je pro mnohé z nás jen obtížně pochopitelná. Nevíme, co vede, konkrétně Ministerstvo školství a Piráty k tomu, že tuto novelu tlačí jako buldozer před sebou. V situaci, kdy v podstatě stávající legislativní normy naprosto v klidu a v pohodě umožňují realizovat to, co tato novela chce v podstatě, řekněme, napravit.
Paní kolegyně Valachová zde mluvila o faktických číslech. Nebudu opakovat ta čísla znovu. Jenom použiji jedno přirovnání, které dnes zaznělo na tiskové konferenci. Mohli jste si povšimnout, že těch nekvalifikovaných pedagogických pracovníků, kteří působí v našem školství, je poměrně velmi skromné procento. Těch neaprobovaných je rovněž velmi nízké procento. Jak paní kolegyně Valachová řekla, jsou rozptýleni mezi regiony. Čili nejde o celostátní problém, jde o regionální problém. A to přirovnání znělo: My na problémy, které jsou vázány na malé úseky, použijeme kobercový nálet, jako bychom chtěli bombardovat celý svět. Já bych možná přirovnal novelu zákona o pedagogických pracovnících jakési super bombě, která má napravit to, co se dá napravit, možná lékařským skalpelem, popřípadě nějakým nástrojem, schopného údržbáře.
Že to není zase jenom názor můj, ale je to názor odborné veřejnosti, dovolte, abych vás seznámil s reakcí pedagogických fakult, a to s reakcí, která byla zaslána Poslanecké sněmovně. Vážené paní poslankyně, vážený pane poslanče, dovoluji si na vás ještě jednou obrátit jménem děkanů pedagogických fakult České republiky s několika postřehy týkající se novely zákona o pedagogických pracovnících, kterou dnes projednáváte ve druhém čtení. Je asi pochopitelné, že nám problematika výchovy budoucích pedagogů leží na srdci, a proto sledujeme s jistým napětím znění i cestu této novely. Jsme si vědomi, že její návrh reaguje především na nedostatek kvalifikovaných učitelů na základních a středních školách, který by se v souvislosti s demografickým vývojem ročníků vstupujících na druhý stupeň základních škol a na střední školy a stárnoucí populací učitelů, tam měl nadále prohlubovat. Bohužel z fakult, připravující učitele, neodchází v současnosti tolik absolventů, aby byly dostatečně pokryty požadavky praxe.
Oceňujeme snahu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy tuto záležitost řešit. Nedomníváme se, že předložená novela k vyřešení této situace nějak výrazně přispěje. Naopak se obáváme, že důsledky novely mohou být negativní. Deklarovaným záměrem novely je především umožnit do škol vstup odborníkům, kteří neprošli standardní učitelskou přípravou. Upozorňujeme na to, že i současná verze zákona umožňuje vstup odborníkům, kteří neprošli standardním učitelským studiem. Učitel druhého stupně základní školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně základní školy nebo střední školy.
Této cesty nepochybně využívá již významná část nově kvalifikovaných učitelů základní škol, například z veřejně dostupných dat z roku 2015/2016 vyplývá, že ze 7 105 tehdy nově kvalifikovaných učitelů základních škol, bylo 3 568, to jest 50,2 % absolventů pedagogických fakult, 1 149, tedy 16,2 % absolventů dalších fakult vzdělávající učitele a 2 388, to jest 33,6 % absolventů doplňujícího pedagogického studia v rámci celoživotního vzdělávání. Návrh novely podmínku umožňující vstup odborníkům, kteří neprošli standardní učitelskou přípravou, mění takto. Citace: "Učitel druhého stupně základní školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně základní školy nebo střední školy. Novela tedy rozšiřuje možnost kvalifikace k učitelské profesi i pro absolventy magisterských studijních programů, jejichž zaměření studia neodpovídá charakteru vyučovaného předmětu."
Já bych tady tuto větu ještě jednou zopakoval z toho důvodu, protože považuji ji za jeden ze tří důvodů, klíčových důvodů, proč dnes hovoříme o tom, že tato novela není dobrá. Novela rozšiřuje možnost kvalifikace k učitelské profesi i pro absolventy magisterských studijních programů, jejichž zaměření studia neodpovídá charakteru vyučovaného předmětu. Dále se ve stanovisku pedagogických fakult píše: Nemáme námitky proti tomu, aby do škol vstupovali odborníci, kteří dobře znají vyučovanou oblast a doplní si pedagogické kompetence. Ale máme obavy z předložené novely, které pramení z toho, že do škol bude umožněn vstup i absolventům magisterských programů, které nemají s vyučovaným předmětem nic společného.
Dalším, velmi často zmiňovaným atributem novely, je posílení postavení ředitele školy s tím, že zabezpečí, že řediteli ubude administrativa. Domníváme se, že tento fakt je přeceňován. Administrativní zátěž školy spočívá v potřebě dokládat, že škola na volné místo učitele aktivně hledá učitele, který již splňuje předpoklad odborné kvalifikace. Už jen fakt, že ředitel má pravomoc uznat kvalifikaci učitele za splněný, na dobu nejdéle tří let, pokládáme za velmi problematický, protože zpochybňuje všechny předchozí snahy, které byly v uplynulých letech v systému přípravy budoucích učitelů ze strany politických reprezentací učiněny. Varujeme ale i před přehnaným optimismem, že administrativní zátěž ředitelů skutečně výrazně poklesne.
Nebude situace nakonec obdobná dnešní? Nebude chtít ředitel raději spoléhat na prověřeného nekvalifikovaného učitele, např. i studenta učitelského programu, který nemá za sebou magisterské studium před absolventem magisterského studijního programu, jehož studium a zaměření neodpovídá charakteru vyučovaného oboru? Nebyl by takový učitel nakonec vhodnější? Nedostane se tak ředitel do jisté pasti, kdy bude muset preferovat absolventa magisterského studia, který s vyučovaným předmětem nemá nic společného před absolventem bakalářského nebo středoškolského studia, jehož charakter je mnohem bližší potřebám školy, ale nemůže mu jeho kvalifikaci uznat?
Novela podle našeho názoru otevírá možnost, aby do škol mohli vstupovat i lidé bez odborného vzdělání v předmětech, které by měl vyučovat, a bez jakékoli pedagogické kompetence, což považujeme za nebezpečný precedens. Prosíme proto, aby při projednávání této novely především pečlivě zvážili důsledky, které z ní reálně vyplývají a které tak mohou výrazně ovlivnit vzdělávání budoucích generací.
Vážené kolegyně a kolegové, povšiml jsem si, že u některých, a bohužel řekl bych i u významných představitelů, kteří by měli brát stanovisko pedagogických fakult vážně, jejich stanovisko vyvolávalo úsměv na rtech. Je mi to líto, protože kdo jiný než představitelé pedagogických fakult se mohou skutečně věcně a odborně vyjádřit k problému, který případná novela zákona o pedagogických pracovnících může způsobit.
Je to možné. Já si nepletu fakultu a komoru, pane ministře. Pokud tady vidíte, tak to je stanovisko pedagogických fakult a asociace - ne. Já jsem četl tuto asociaci. Pokud jde o komoru, tu budu číst teď. Neříkal jsem, že jste se tomu smál.
Chtěl bych říci, že toto stanovisko dneska na tiskové konferenci potvrdili zástupci pedagogických fakult, hovořili o rizicích, která jsou s tímto s touto novelou spojena, a současně jsou přesvědčeni, že by bylo dobré nevylít z vaničky s tím čerstvě narozeným dítětem, které se skrývá v některých pozměňovacích návrzích, i dobré tedy myšlenky, a dát tam jenom pryč to, co není v pořádku. Není toho mnoho, a dá se to napravit velmi rozumně, pokud by se návrh tohoto zákona vrátil do prvního čtení. Myslím, že ten návrh tady zazněl v předcházející debatě, a možná ještě zazní.
Nejde jenom o stanovisko pedagogických fakult. Své k novele zákona vyjádřila i Pedagogická komora, která sdružuje ne nevýznamný počet členů, kteří zásadně nesouhlasí se změnami, které jsou součástí tohoto vládního návrhu zákona, a vyzývají, žádají nás poslance, abychom příslušnou novelu odmítli již v rámci prvního čtení, abychom ji vrátili vládě a Ministerstvu školství k přepracování. No, v prvním čtení zamítnuta nebyla, dostala se do druhého čtení, a dnes je zjevně možná předmětem nějaké výměny něčeho za něco, aby prošla i tímto druhým čtením a dostala se tak co nejdříve do čtení třetího a byla co nejdříve schválena. I přes odpor odborníků. Nevím, zda by stejným způsobem bylo možné postupovat i v jiných případech, např. u lékařů, řidičů apod.
Z hlediska jakéhosi průzkumu se ukazuje, a to je průzkum, který dělala Pedagogická komora, že většina dotázaných, téměř 91 % nechce, aby žáky učili lidé bez pedagogického vzdělání. Jsou přesvědčeni o tom, že by to mělo negativní dopady na kvalitu výuky, na což mj. upozornila i Česká školní inspekce, a naopak by bylo dobré, aby se zvyšovala míra aprobovanosti výuky apod. Myslím si, že nikomu z nás, kdo dnes kritizujeme tuto novelu, by nevadilo, kdyby se dotýkala středních odborných škol, učilišť apod. Ale z neznámých důvodů se do novely dostalo i to, že tito nekvalifikovaní, neaprobovaní učitelé budou moci učit na druhém stupni základních škol. To není, prosím, řešení problému nedostatku pedagogických pracovníků. To není problém řešení nedostatku učitelů na druhém stupni základních škol.
Nejde nám o to, abychom zabránili vstupu odborníků na školy, aby učili děti. Ale jde nám o to, aby nemohli vstupovat na druhý stupeň základních škol. Přece tam se tvoří základ vzdělání, a tady by měli opravdu učit kvalifikovaní, a pokud je to jenom trochu možné, aprobovaní učitelé. Já už jsem upozorňoval na to, jaký je základní rozdíl mezi kvalifikovaným a aprobovaným učitelem.
Vážené kolegyně a kolegové, zcela určitě je mezi vámi nejméně jeden poslanec a poslankyně, který se setkal ve svém životě se skvělým odborníkem. A tento odborník měl učit. Přestože jste s ním mohli vést skutečně skvělou debatu odbornou, jako učitel se neosvědčil. Já sám jsem se s několika skvělými odborníky setkal. Ale bohužel rozhodně bych je nezařadil mezi skvělé učitele. A oni sami připouštěli, že to učení je trošku složitější věc, že to není jenom postavit se před žáky ve třídě, ale je to schopnost zpracovat pětačtyřicetiminutovou vyučovací hodinu tak, abyste do ní vtěsnali vše, co je nezbytné, abyste splnili svůj pedagogický cíl, abyste předali to, co odborně máte v hlavě, ale abyste to předali tak, aby to žák, žáci byli schopni pochopit.
Umění pedagogiky, umění předat druhému znalosti, dovednosti a kompetence, to není jenom mít odborné znalosti, ale je to i mimořádná schopnost, někdy vrozená, někdy přirozeně získaná, ale také vybudovaná a vypracovaná během studia na pedagogických fakultách. Kritika pedagogických fakult za to, že ne vždy dokonal připravují budoucí učitele, není úplně dobře cílená. Ano, mají své rezervy, ale to zejména z toho důvodu, že tak jak bylo strukturováno studium na pedagogických fakultách na tříleté studium bakalářské, kde převážně studenti získávají odborné znalosti, a dvouleté na magisterské navazující, tak se samozřejmě výrazně snížil prostor pro tu pedagogickou přípravu budoucích učitelů. Výrazně se omezil počet hodin, které žáci, studenti tráví na praxích. V minulosti byla šance, že mohli projít všemi stupni a formami pedagogického působení, mohli si to vyzkoušet na základních školách, na středních školách, na odborných školách, na gymnáziu. V současnosti se to významně smrsklo jen na několik málo možných hodin, a i tady jsou velké rezervy.
Učitelé, kteří provázejí budoucího studenta, ta finanční odměna, která za to, že analyzují jejich učitelské pokusy, že jim případně radí, kde udělali chybu, co by mohli udělat lépe, kde by mohli například využít jiný postup, apod., tak jsou odměňováni tak směšně, že opravdu v tomto případě se dá hovořit o tom, že tito lidé to dělají jen proto, že své povolání milují, a že velmi rádi a s ochotou svůj volný čas často využijí proto, aby ho věnovali právě studentům učitelství.
Ale já jsem zatím také hovořil o tom, že je to rozděleno na tu odbornou část a na tu speciální pedagogickou, psychologickou. I ta psychologie je nesmírně důležitou součástí přípravy budoucího učitele. Máte před sebou nikoliv stroj, žádný předmět, který se dá otesat pomocí nástrojů, ale máte před sebou živého člověka, dítě. Často v té třídě máte třicet žáků, který každý má svůj životní příběh, má svou osobní zkušenost, ať už s problémy v životě, nebo jinými. A je třeba být na to připraven. Prostě nestačí mít jenom odbornost.
Vážené kolegyně a kolegové, předkládaná novela zákona, i toto minimum, tu odbornost škrtá. Já se ptám proč. Proboha proč, proč jsme tam nenechali to, co doposud platilo, co nikomu nevadilo? Bylo to sice předmětem kritiky, ale dokázali jsme se s tím srovnat. To znamená, že nechť učí odborník, nechť učí magistr, ale ať má k tomu oboru vystudován svůj obor, to znamená alespoň příbuzný. A ne, že se opravdu může stát, že dějepis bude učit technik inženýr. Možná nadšenec pro obor, ale není vystudován. Takových situací, o kterých je tu řeč, může nastat celá řada. Kvalifikované učitele s pedagogickým vzděláním nahradí nekvalifikovaní pracovníci bez pedagogického vzdělání a výsledkem bude další dopad na kvalitu českého školství.
Co je předmětem kritiky novely za druhé, vedle tady té problematiky kvalifikovanosti, pak je adaptační období. To je problém, na který rovněž Pedagogická komora a odborníci upozorňují. Pro uvádějící učitele to bude znamenat navíc další práci, za kterou ale neobdrží žádný nárokový příplatek, jak bylo původně navrhováno v roce 2017. Mělo jít buď o příplatek ve výši 3 tisíce korun hrubého měsíčně nebo o zkrácení míry přímé pedagogické činnosti, aby mohl uvádějící učitel navštěvovat výuku začínajícího učitele.
Nároky na uvádějícího učitele budou enormní. Pokud nebude uvádět kvalifikované absolventy studia učitelství z pedagogických fakult, případně jiných fakult, které toto studium poskytují, ale bude uvádět nekvalifikované pracovníky bez znalostí z oblasti pedagogiky, psychologie, speciální pedagogiky, didaktiky aprobačních předmětů a bez jakékoliv praxe ve školství, s jejichž masivnějším přílivem počítá novela, tak to bude opravdu náročná práce. Někteří pedagogové - a tady říkám opravdu svou práci mají rádi - hovoří o tom, že svůj volný čas raději věnují těm, kteří opravdu ocení jejich připomínky a náměty, než těm, které budou možné muset ještě opravovat v jejich odborném přehledu.
Dalším problémem je, že začínající učitel, kterému bude muset být oficiálně přidělen uvádějící učitel, nebude z hlediska nařízení vlády o Katalogu prací ve veřejných službách a správě považován za samostatně pracujícího zaměstnance. Bude tudíž muset být ředitelem školy po dobu dvou let zařazen do nižší platové třídy. Jedenáctá platová třída místo dvanácté, viz Metodický výklad k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd podle katalogu prací Ministerstva školství. Na rozdíl od současné praxe, kdy může ředitel školy i začínajícího učitele základní a střední školy zařadit do dvanácté platové třídy například ihned po uplynutí tříměsíční zkušební doby.
Z výpočtu, který vychází ze schváleného znění příslušného nařízení vlády na rok 2020, upozorňují zástupci Pedagogické komory, že vychází, že povinným zařazením do nižší platové třídy přijde začínají učitel až o 7 920 korun hrubého. V případě učitelek mateřských škol to bude osmá platová třída místo deváté platové třídy. Dle schváleného nařízení vlády půjde v roce 2020 o rozdíl 5 900 korun hrubého, což za dobu dvou let činí minus - prosím poslouchejte - 141 600 korun u začínající učitelky mateřské školy. To je stanovisko Pedagogické komory, které bylo zasláno poslancům a poslankyním výboru pro vědu a vzdělání. A bohužel se to do podoby novely zákona nepromítlo.
Třetí problém, který novela přináší, je samozřejmě akreditace v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, kdy návrh novely zákona o pedagogických pracovnících přidává novou administrativní zátěž ředitelům škol, ale byrokracii pro úředníky Ministerstva školství se naopak pokouší snížit. Opět ovšem zcela nevhodným způsobem, kdy se navrhuje, aby vzdělávací akce pořádané v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků nově nebyly vůbec akreditovány s výjimkou kvalifikačního studia.
Systém, kdy Ministerstvo školství akredituje jednak vzdělávací instituci, která vzdělávací akce pořádá a zároveň akredituje, i každou jednotlivou vzdělávací akci samostatně, je rozhodně administrativně náročný. Není ovšem cestou neakreditovat nic. Jednak je ze strany Ministerstva školství přímo vyžadováno v rámci evropských programů - jako je například aktuální v příslušných operačních programech - absolvování výhradně vzdělávacích akcí, které jsou akreditovány Ministerstvem školství. Tak kde se tedy potom budou učitelé vzdělávat?
Jednak jsou akreditované vzdělávací akce osvobozeny od placení DPH. Pokud by byl vládní návrh novely zákona o pedagogických pracovnících schválen v té podobě, jak je nám předkládán, znamenalo by to v konečném důsledku zdražení kurzů pro učitele a školy o DPH. A prosím pěkně prostředky, které školy dnes mají, takzvané ONIVy, tak už několik let nebyly navyšovány. A v podstatě dnes jsou velmi často spotřebovány právě v souvislosti s hospitalizací nebo dalšími souvislostmi spojenými například s nemocenskou učitelů. Ty prostředky potom chybí na další potřebné věci.
Rozumím tomu, že mnozí z vás se podivují nad tím, že nám stojí za to, zde trávit tolik času za řečnickým pultíkem kvůli zákonu o pedagogických pracovnících. Já jsem oceňoval své kolegy lékaře, kteří bojovali velmi srdnatě za principy a zásady spojené s jejich profesí a jejich kvalifikací. Nejsem nadán takovým řečnickým uměním, jako mí kolegové lékaři, kteří dokázali rozesmát auditorium Poslanecké sněmovny. Ale nemyslím si, že debata o novele zákona o pedagogických pracovnících je debatou, která by měla vyvolávat úsměv na tváři.
Bohužel jsem přesvědčen, že je tu víceméně už shoda na tom - ať si řeknou, co chtějí, ať uvedou argumenty, jaké chtějí, ať se postaví proti novele třeba Jan Amos Komenský, kdyby mohl vstát, my si stejně prosadíme, co chceme. Toto není boj opozice, koalice, nebo nějaká koaliční roztržka. To je skutečně věcný problém, který je obsažen v novele zákona o pedagogických pracovnících. Je viditelný, je popisovaný, je definovaný, a stále, a stále, jakoby jste hrách na stěnu házeli.
Nemyslím si, že vás přesvědčí případně další příklad, co tato novela může způsobit.
Česká republika a v minulosti i Československo vybudovalo jednu z nejlepších forem přípravy učitelů pro žáky vyžadující specializovanou péči, takzvaní speciální pedagogové, ale my se můžeme díky této novele setkat s tím, že vlastně žáky, naše děti, které budou vyžadovat takovýto specializovaný přístup, nakonec bude učit učitel bez kvalifikace, ale budeme mít odškrtnuto, můžeme být při statistikách tak nějak spokojeni.
Já už jsem o tom hovořil při prvním čtení, kolegyně a kolegové, my vůbec se chováme k investicím, které jdou z veřejných prostředků na vysokoškolskou přípravu, a teď už ne jenom učitelů a budoucích učitelů, ale řady profesí, velmi, řekl bych, laxně. Zůstanu u učitelství. Ano, pedagogické fakulty připouštějí, že počty studentů, které opouštějí fakulty, nestačí k tomu, abychom zaplnili všechna ta volná místa zejména v některých krajích, kde je opravdový nedostatek kvalifikovaných aprobovaných učitelů. Ale přesto brány pedagogických fakult opouštějí absolventi pedagogických fakult, učitelé s diplomem, kvalifikací i aprobací, ale ejhle, nejdou do školství, jdou kamkoliv jinam, kde jim buď nabídnou lepší benefity, vyšší platy, anebo prostě zmizí někde jinde. Koho to zajímá? Kdo řeší tento problém? No, já mám velmi dobrý sluch, který mi ani covid, protože ten ničí pouze čich a chuť, nebyl nijak postižen, což je nevýhoda pro sedící tady po mé pravici. Ale jak byla velkorysá moje předřečnice paní Kateřina Valachová, tak já velkorysý nebudu, protože ta poznámka byla něco o ČSSD, takže já si myslím, že otřít si boty o sociální demokracii na téma školství asi pro mé oponenty nebude tak obtížné, nicméně myslím si, že by bylo dobré, abychom se vzájemně neotírali, protože každý máme svého kostlivce. Ale pojďme dál a neodbíhejme od podstaty sdělení.
Já se ptám, koho zajímá, kolik absolventů pedagogických fakult s aprobací nenastoupí do škol? A proč tam nenastupují? A co bychom mohli udělat pro to, aby tomu tak nebylo?
Já se v tuto chvíli obracím na pana ministra, prostřednictvím pana předsedajícího, i když prý nemusíme. Pane ministře, nemyslím si, že v tuto chvíli je novela zákona o pedagogických pracovnících, tak jak je předložena, nezbytně nutná, aby byla schválena tak rychle a v této podobě. Já si myslím, že pro nás pro všechny, i pro pedagogickou veřejnost a zejména pro naše budoucí žáky by bylo dobré, kdybychom se na ni ještě mohli znovu podívat, dostat z ní to, co se tam dostalo z nepochopitelných, možná pro někoho pochopitelných důvodů. Je tu řešení, buď zamítnout celý ten návrh zákona, ale to si myslím, že by bylo škoda. Je tam spousta dobrých věcí. Ale myslím si, že jsou i cesty, jak na tomto zákonu ještě zapracovat a myslím si, že se ty návrhy tady ještě objeví, a bylo by dobré, kdybychom nedali tentokrát najevo onu moc zákonodárnou v podobě, že to protlačíme, ať se děje, co se děje a za každou cenu.
Prosím vás, opravdu zvažte ne dnes, řekněme, to moje vystoupení, ale zvažte ty argumenty odborné veřejnosti. Děkuji.
