“Mezi hlavní priority nyní patří nastavení struktury obrů středního vzdělávání tak, aby odpovídala na jedné straně potřebám trhu práce a společenskému, technologickému a ekonomickému vývoji společnosti, na straně druhé zájmu uchazečů. Vzhledem k tomu, že stoupá poptávka po všeobecně vzdělávacích oborech, chceme podporovat kraje v tom, aby poměr všeobecně vzdělávacích oborů a odborných oborů mohl být až 50/50," říká ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek.
Dlouhodobý záměr počítá s inovací oborové soustavy středního vzdělávání založené na vyváženém podílu všeobecně vzdělávacích oborů (gymnázia a lycea, tj. včetně oborů všeobecného vzdělávání podporujících určitou profilaci) a odborných oborů a na úsilí o lepší provázanost obojího na systémy podporující další profesní dráhu absolventů. Zároveň má dojít ke zkvalitnění praktického vyučování v odborných školách, a to prohloubením spolupráce se zaměstnavateli o tzv. prvky duálního systému. To předpokládá další posílení partnerství zaměstnavatelů a středních odborných škol.
Dalším tématem, které řeší Dlouhodobý záměr a které nadále patří mezi nejpalčivější problémy školství v ČR, je nerovnost v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání. Výsledky nedávného mezinárodního šetření PISA 2022 ukázaly, že v České republice stále závisí úspěch žáků do značné míry na jejich rodinném zázemí, a je proto třeba pokračovat v opatřeních a aktivitách zaměřených na žáky, kteří takovou podporu nemají (více k výsledkům šetření ZDE).
V neposlední řadě se Dlouhodobý záměr zabývá přípravou pedagogů a leaderů škol. Kvalita pregraduální přípravy a kvalita fakult připravujících učitele má pro vzdělávání na všech stupních škol zásadní význam. S tím souvisí i reforma přípravy učitelů a učitelek v ČR – bude zaveden kompetenční profil absolventa učitelství, který přinese i pravidla hodnocení jeho práce. Pedagogická praxe se více propojí se školním prostředím, budoucí učitelé se budou moci více inspirovat příklady dobré praxe ze zahraničí. MŠMT vypracuje inovovanou koncepci pregraduální přípravy pedagogických pracovníků na léta 2025 až 2028, která se následně promítne do opatření na úrovni vysokých škol.
Stejně jako předcházející, určuje i tento předložený Dlouhodobý záměr rámec pro dlouhodobé záměry krajů a obecně sjednocuje přístup státu a jednotlivých krajů zejména v oblasti nastavení parametrů vzdělávací soustavy a vzdělávacích cílů České republiky.
Vláda by měla Dlouhodobý záměr přijmout na svém jednání ještě před Vánoci. Ministerstvo následně jeho znění zveřejní na svých webových stránkách. Publikace pak bude k dispozici během ledna 2024.
Konference Strategie 2030+ probíhala ONLINE na ZDE.