Sté výročí atentátu na rakouského následníka trůnu Ferdinanda d´Este a následného rozpoutání první světové války dnes v mnoha médiích připomíná pohádkové vyprávění o věcech okrajových, zástupných a o tom, co nikdy nebylo. Tak Česká televize dokonce sdělila divákům, že Rakousko-Uhersko bylo před vypuknutím války »demokratickým státem«.
Zapomněla přitom vysvětlit, jak došlo k tomu, že o rozpoutání válečných jatek rozhodoval císař a s ním spojené mocenské klany, které se občanů hnaných na válečná pole na nic neptaly. Jeden z »českých« deníků zas v popisu sarajevského atentátu označil Gavrila Principa, který Ferdinanda d´Este a Žofii Chotkovou smrtelně postřelil, za teroristu.
Lidi znalé historie nutně napadne ne nepřípadné srovnání. Byl atak srbských nacionalistů na představitele okupační moci, rakouského následníka trůnu, aktem teroru, nebo projevem národněosvobozeneckého odporu? Češi znalí dějin mohou srovnávat. Atentát na Reinharda Heydricha, provedený Gabčíkem a Kubišem, je právem považován za hrdinský čin, akt odporu proti nacistické okupaci. A mladý Gavrilo Princip ve svém odporu proti okupaci Bosny a Hercegoviny Rakousko-Uherskem měl obdobné pohnutky.
V »českých« denících je dnes možné se setkat i s žurnalistickými hříčkami o tom, že atentát na Ferdinanda nebyl záminkou, ale skutečnou příčinou války a vysvětlením čtyř let masového vraždění Srbů a všech dalších národů, které impéria vehnala na pole první světové války. Najdou se i »žurnalisté«, kteří drze a bezostyšně tvrdí, že Rakousko-Uhersko bylo při rozpoutání války a vyvražďování Srbů »v právu«.
Proč v médiích navzdory solidní badatelské práci mnoha historiků tak zoufale často chybí kvalifikované kritické hodnocení příčin, průběhu a důsledků světové války? Té války, která si vyžádala hekatomby lidských obětí a zmrzačila fyzicky i duševně desítky milionů lidí? Ferdinand d´Este jako reprezentant okupační velmoci se dá v současné propagandě a reklamě, a to i ve veřejnoprávních médiích, dobře zužitkovat. Spekuluje se o jeho mírumilovnosti, ba i o tom, že by se Slované v Rakousku-Uhersku mohli od něj dočkat rovnoprávnosti s Maďary a snad prý i s Němci.
To, že první světová válka byla produktem a důsledkem kapitalismu a jeho impérií, se ve většině českých médií nedovíme. Tím méně se dočkáme toho, aby nám média připomněla, že motivy, které vedly tehdejší impéria k »lidsky opotřebovávací«, vyhlazovací válce, jsou v politice velmocí aktuální i dnes.
Co jiného než řetězec nekončících záminek vede Spojené státy ke stále novému podněcování a organizaci válek a okupací, které mají tak lidsky strašlivé důsledky. Velmocenské politice, a bohužel i většině služebných »českých« médií, se i dnes hodí vydávat záminky válek za příčiny. Hodí se, podobně jako kdysi, odvádět pozornost od podstatného. Od toho, že jsou to ekonomické a mocenské cíle, co vede velmoci a pakty k agresivním válkám, okupacím a k budování protektorátů.
Nesmírně nákladné masové vraždění vojáků a bojovníků protivníka, fyzická a ekonomická likvidace konkurentů i statisíců a milionů zcela nevinných nezúčastněných civilistů je užívaným modelem prosazování velmocenských zájmů dodnes. Proto se tak mnoho v médiích mluví a píše o figurce Ferdinanda d´Este, o nešťastné hraběnce Chotkové a tak málo o odpovědnosti těch, kdo masová jatka první světové války politicky i ekonomicky připravili a po čtyři roky s cynickou lhostejností k umírání milionů a strádání stamilionů uskutečňovali.
Miroslav GREBENÍČEK, poslanec (KSČM)
Publikováno v deníku Haló noviny dne 3.7.2014
