doc. PhDr. Miroslav Grebeníček, CSc.

  • KSČM
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 3,84. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

11.03.2010 19:10:00

Kdo útočí na práva zaměstnanců

Kdo útočí na práva zaměstnanců

Spor o zaměstnanecké benefity, česky řečeno o práva a nároky zaměstnanců, nezačal až nyní.

Média se sice tváří překvapeně a pravicoví politici a někteří žurnalisté už zase upírají zaměstnancům právo na stávku. Ten spor se však vede už celých dvacet let.

Po dvě desetiletí pravice a spolu s ní leckdy i sociální demokraté salámovou metodou novel zákonů omezují a likvidují práva zaměstnanců. Velmi často jsou zaměstnancům rušeny a upírány i profesní a historicky získané civilizační standardy a nároky.

Prvotním vůdcem a symbolickým ztělesněním asociálních přístupů a porušování občanské rovnosti se od počátku stal Václav Havel. Když se dral k moci, nepravdivě sliboval zaměstnancům a jejich rodinám, že nový režim je existenčně neohrozí, ale že jim naopak sociální jistoty a práva zvýší. Současně zaručoval, že on sám se nebude domáhat výsad majetkových a že například rovný přístup občanů a jejich dětí ke zdravotní péči bude samozřejmostí bez výjimek.

Na osobě V. Havla, který v nejvyšší státní funkci restituoval, zajistil si extrémní výsady a využil nadstandardní výhody, lze exemplárně dokázat, že ve skutečnosti došlo k pravému opaku. Zatímco dolním deseti milionům, příjmově průměrným a sociálně slabým rodinám už po dvě desetiletí pravice utahuje šrouby a ořezává dosavadní standard sociálních a zaměstnaneckých práv, v případě vyvolených sta tisíc rodin probíhá proces zcela opačný. Vrstvě vyvolených tak životní úroveň raketovým tempem roste. Spolu s tím rostou všemožné daňové i nedaňové výhody a výsady takzvaných elit. Dnes už je zřejmé, že ani před zákonem, ani v přístupu ke vzdělání a zdravotní péči nemusí být občané rovni, protože mnohé lze koupit jen za peníze a získat jen cestou politické a jiné korupce.

Veřejnost opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že většina novodobých zbohatlíků a papalášů nenabyla ani svých majetků, ani svého postavení poctivým způsobem. Občané vnímají, že i o míře přístupu k základním lidským právům se rozhoduje podle klíče majetku, peněz a společenského postavení. V této situaci před nástupem do ekonomické krize vláda Mirka Topolánka, tedy ODS, lidovců a zelených, prudce snížila daně příjmově nejsilnějším skupinám a omezila jejich platby do veřejného sociálního a zdravotního pojištění. Současně omezovali sociální nároky příjmově průměrných a sociálně slabých.

Typické pro pravicovou koalici bylo i to, že snížila výdaje na školství, zatížila nemocné, zejména důchodce a rodiny s dětmi, pokutami za čerpání zdravotní péče a za léky. Růst spotřebních daní a snahy zmrazit a snížit mzdy těch »dole« ostře kontrastovaly s růstem manažerských platů, nedaněných příjmů a takzvaných »služebních výhod« pro elity.

Trnem v oku jsou pravici, která drancuje veřejné prostředky cestou manažerských platů, zlatých padáků, provizí a dividend, už i zaměstnanecké stravenky a příspěvky na obědy, příspěvky na rekreaci, ale i režijní jízdenky zaměstnanců v dopravě. Reprezentanti ODS nadávají zaměstnancům, kteří hájí svá práva, do vyděračů. Razicí štít exlidovce M. Kalouska Karel Schwarzenberg, který se po roce 1989 domohl na českých občanech restituce mnohamiliardových feudálních benefitů pocházejících prapůvodem převážně z feudální kořisti a bezplatné práce poddaných, dnes jako vůdce TOP 09, zálohy ODS, obviňuje zaměstnance z neskromnosti.

Co je cílem pravice? Zglajchšaltovat železničáře a všechny dopraváky, stejně jako odboráře, učitele, na uniformní zaměstnance, kteří se vzdají stravenek, režijek, profesních tradic a historicky vzniklých práv. Odlidštěný, izolovaný zaměstnanec, který není v odborech a který bez nároku na cokoli před zaměstnavatelem drží ústa a krok. To je vysněný cíl těch »nahoře«, těch, kdo se rozmýšlejí, na které riviéře, na kterém rautu, dostizích by spolu se svými charitativně sponzorovanými manželkami a přítelkyněmi utratili veřejné i neveřejné peníze a jiné benefity, kterými oplývají. Když zglajchšaltují a zpacifikují zaměstnance, budou si moci dopřát toho všeho mnohem, mnohem víc. Stále je zde ovšem normativní příkaz lidské a občanské rovnosti, který umožňuje každému slušnému občanovi připojit se k onomu známému: »My nejsme lůza, my jsme lid.«

Miroslav Grebeníček, poslanec KSČM
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama