13.07.2010 15:37:00
Návrat k chudobě
Vláda skutečných dlužníků chce vyždímat vrstvy odkázané na průměrné a nižší příjmy.
S jistou rezervou jsem tehdy tazateli odpověděl, že formující se kolice zatím ani v náznacích nenabízí žádné moderní, demokratické, natož sociálně spravedlivé a ekonomicky efektivní východisko z ekonomické a dluhové krize, do které pravice a sociální demokracie republiku v posledních letech přivedly.
Dnes mohu být ve svém hodnocení jednoznačnější. Z toho, co prosakuje a co strany koalice zveřejnily, je zřejmé, že dluhy, které prudce narostly zejména za vlády M. Topolánka, P. Nečase, M. Kalouska a K. Schwarzenberga, mají zaplatit ze své životní úrovně rodiny s dětmi, nemocní, důchodci, sociálně slabí. Poklesem mezd by dluhovou díru měli zalepit také veřejní zaměstnanci. A není to dluh malý. Za dobu 18 let trvání České republiky plus poslední dva roky republiky federální narostl do neuvěřitelné výše a v červnu letošního roku dosáhl jednoho bilionu dvě stě čtyřiceti šesti miliard korun.
Nedávná vláda ODS, lidovců a zelených vedená M. Topolánkem ještě stačila zasadit příjmům státního rozpočtu poslední úder. Prosadila vysoké daňové úlevy pro příjmově nejsilnější vrstvy a snížila odvody nejbohatších do veřejného zdravotního a sociálního pojištění. Teď Topolánkovi pohrobci v čele s Petrem Nečasem sestavují program nové vlády, za viníka svých dluhů označují občana a při hledání prostředků k umoření dluhu, který způsobili, navrhují staronový program drancování peněženek nejslabších. Přitom vědí, že zdroje a prostředky k řešení dluhové služby státu mohou být s větší mírou efektivnosti nalezeny jinde.
V posledních dvaceti letech pravicové, ale, bohužel, i sociální demokracií vedené vlády a jejich kmotři pod heslem privatizace nechali rozkrást, vytunelovat, daňově zmizet, ale také rozdat vyvoleným a levně vyprodat majetek státu a obcí v hodnotě přesahující bilion korun českých. Současně uvedené vlády vedly republiku tak, že nadělaly další více než bilion korun dluhů. Jestliže proto dnes politická reprezentace těchto pachatelů požaduje po deseti milionech českých občanů, aby kmotrovské podnikání a drancování státního majetku i státního rozpočtu zaplatili z daní, pojistného a dávek, jde o vrchol cynismu, ale také o projev ekonomické negramotnosti.
Pokus pravicové koalice, skutečných dlužníků, vyždímat další prostředky z vrstev odkázaných na průměrné a nižších příjmy, není jen nemravný. Z pohledu moderní ekonomiky jde o primitivní a neefektivní zásah, který směřuje k omezení kupní síly těch, kdo svou masovou spotřebou udržují ekonomiku v chodu. A tak i v České republice je podle odborníků stále více dětí, o které se jejich rodiče nedokážou finančně postarat.
Do čela vlády se nyní staví člověk, který hájí omezení porodného jen na příspěvek pro chudší matky a jen pro první dítě. Radí, že prý on, sám vybaven poslaneckým a ministerským platem, dokázal ušetřit na vlastních dětech tím, že druhorozené a další využívalo kočárek a ošacení po prvorozeném a nelze vyloučit, že i papírové pleny ministerská rodina prala, či pere a z úsporných důvodů sušila, či suší. Nastupující ministr zahraničí má zas pro mladé matky radu, jak za půl roku ušetří, co jim vláda na porodném vezme. Koalice chudším také připomíná, že by měli být zdravější, návštěvu lékaře si rozmyslet a zkusit si nejdříve provést diagnózu a aplikovat první léčebný pokus samostatně doma.
K čemu podle prvních programových návrhů směřuje vláda staronových figur s kmotry v zádech doplněná nově o dříve neukojené elity? Stále méně lze pochybovat o tom, že cílem té vlády je dokončit rozdělení české společnosti na majetné, střední vrstvy a chudé. Kdo si to může dovolit, koupí si lepšího lékaře, právníka, lepší školu nebo výnosnější studijní obor. Kdo má vliv, známosti a peníze, zajistí si vyšší životní úroveň, lepší zaměstnání, funkci, zakázky. Rezervy podle návodu P. Nečase tu stále ještě jsou. V západní Evropě je procento chudých stále vyšší než v Česku. Čeští chudí a část těch, kdo se považují za střední vrstvy a stále ještě myslí »rozmařile po socialisticku«, by měli pochopit, že splacení dluhů Topolánka a Kalouska žádá zásadnější oběti. Používání neobnošených šatů pro sebe i pro své děti je luxusem. Nutno přejít od pití balené vody k používání vody z vodovodního kohoutku a zvážit, zda rodina potřebuje auto. Lze přejít na levnější potraviny, lacinější způsoby trávení dovolené nebo nahradit dovolenou přivýdělkem na brigádě. A mladé matky by se konečně mohly a měly vzdát porodného a dětských přídavků, když se budou držet »knížecích« rad Karla Schwarzenberga.
Když chudí ve staré dobré Anglii znají své místo v životě, v davech vítajících panovnici, - své popelnice, dobročinné spolky poskytující teplou polévku, obnošené šatstvo, proč by to nešlo i uprostřed Evropy? Pokora a úsporný životní styl chudých, uctivost a střídmost středních vrstev, které vzhlížejí k vrchnosti obdařené pochybnými majetky, tituly a známostmi. K tomu se »díky« programu kolice zřejmě bude moci dopracovat i český plebs zatížený dosud veteší socialistických předsudků o rovnosti lidských práv a šancí, o sociální spravedlnosti a demokratické správě věcí veřejných.
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
