Pokud jde o bezpečnost a mír v Evropě, ale i ve světě, většina českých parlamentních stran hraje s občany České republiky nečistou hru. Kdo poslouchá hysterické výkřiky ministra obrany Martina Stropnického (ANO), ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) nebo lidoveckého zbrojnoše Ivana Gabala, skoro by jim uvěřil, že je nutné bezmála začít kopat zákopy.

Papaláši vládní koalice ČSSD, ANO a lidovců, ale i nečasovští pohrobci ODS a Kalouskova parta TOP 09 nám s podporou mnoha jednostranně laděných médií, včetně takzvaných veřejnoprávních, drze nalhávají, že prý Severoatlantický pakt a s ním i Česká republika musí čelit vojenské hrozbě a vojenskému posilování Ruska. Tvrdá čísla o výdajích na zbrojení a spolu s nimi přímá expanze NATO na východ Evropy ale jasně prokazují něco zcela jiného.

Podle údajů švédského Ústavu pro výzkum míru (SIPRI) v loňském roce vydaly jen samotné Spojené státy na svou armádu a vojenské základny všude po světě 611 miliard dolarů. Západní Evropa pak vydala 237 miliard vojenských výdajů a střední Evropa 21 miliard. Pro konkrétní představu, čtyři nejsilnější evropští členové NATO vydali – Francie 55,7; Velká Británie 48,3; Německo 41 a Itálie 28 miliard dolarů. V součtu 173 miliard.
Ruská federace, která má být údajně pro NATO hrozbou, vydala loni podle SIPRI na vojenské účely 69,2 miliardy dolarů. Jen samotné Spojené státy tedy vydávají na vojenské účely devětkrát více než Rusko a čtyři vojensky nejsilnější evropští členové NATO takřka třikrát víc.

Fakta jsou dostatečně výmluvná. Nikoli Rusko buduje své základny ve střední a západní Evropě a expanduje na západ, Jsou to Spojené státy a jejich ochotní z NATO včetně českých lokajů, kdo expandovali na jih na Balkán a nyní na východ, k hranicím Ruska. Nebylo to Rusko, ale Spojené státy, NATO a Evropská unie, kdo podněcoval a podporoval převraty na Ukrajině a eskalaci konfliktu až do podoby občanské války.
Nebezpečím pro Evropu a svět, měřeno objemem vojenských výdajů a počtem agresí, základen a expanzí, dnes rozhodně není Ruská federace. Nebezpečím prvního řádu je militaristická politika a vojenská expanze členských států NATO v čele se Spojenými státy, které řadu konfliktů, a to i v Evropě, vyvolávají, provokují a přiživují.
Při zatahování republiky do NATO slibovali mír, bezpečnost a levnější, protože společnou obranu. A výsledek? Agrese, okupace, provokace a převraty. Na pořadu dne je zase znovu vydírání evropských států, aby vydávaly na zbrojení a armády, na „fedrpuše a halapartny“ tolik, kolik si militaristé z Washingtonu a centrály NATO přejí. A ti nikdy nebudou spokojeni.

Jsem přesvědčen, že v zájmu České republiky a Evropy není a nemůže být harašení zbraněmi, horečné zbrojení a expanze NATO. Ano, potřebujeme kvalitní armádu k obraně republiky. Nepotřebujeme ale kapesní expediční sbory do Asie a kamkoli se Spojeným státům zlíbí. Tu kvalitní armádu, kterou bychom potřebovali, dnes nemáme. Odpovědnost za to nesou zejména sociální a občanští demokraté a s nimi i poťouchlí lidovci, kteří v uplynulých bezmála třech desetiletích střídavě nebo společně Armádu České republiky okupovali svými nekvalifikovanými ministry, zbavovali ji akceschopnosti, nechali sžírat korupcí a promrhali desítky miliard. Zaměřovali se namísto na budování obrany republiky především na lokajské posluhování v cizích službách na Balkáně, v Afghánistánu a Iráku.

Východiskem z této situace, prvním krokem by mohla a měla být demokratická diskuse o účinných a efektivních opatřeních k posílení obranyschopnosti republiky, k obnově bojeschopnosti naší armády. A ruku v ruce s tím i diskuse se závěry o tom, jak účinně čelit pokusům Spojených států a některých dalších členů paktu NATO, kteří namísto mírové spolupráce a mírového řešení bezpečnosti v Evropě prosazují expanzi, horečné zbrojení a zatahují Evropu do nebezpečných konfliktů.
       

Miroslav Grebeníček

publikováno v deníku Haló noviny dne 9. října 2017