členství v NATO
Je váš postoj po 15-ti letech k členství v NATO stejný?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Na to, na co se mne ptáte, je po patnácti letech vojenských agresí a okupačních akcí organizovaných Spojenými státy a podporovaných a spoluprováděných paktem NATO nebo jeho jednotlivými zeměmi a takzvanou koalicí ochotných dost jednoznačná odpověď. Před patnácti lety, 24. března, jen pár dní po vstupu České republiky do NATO, zahájily Spojené státy s dalšími členskými zeměmi NATO bombardování Bělehradu pod záminkou ochrany albánské menšiny v srbském Kosovu. Mnozí možná už zapomněli a média to povětšinou nechtějí připomínat, ale odpovědnost za uskutečnění té agrese a porušení mezinárodního práva převzala i někdejší vláda ČSSD vedená Milošem Zemanem, když s ní vyslovila souhlas a nabídla vzdušný prostor republiky pro přelety sil NATO. Tehdy dokonce v rozporu se stanoviskem papeže ten útok podpořili i čeští katoličtí preláti. Průběh i výsledek útoku NATO na Jugoslávii je dobře známý. Bombardovaly se, a to je možné kvalifikovat jako válečné zločiny a porušení ženevských konvencí, i vyloženě civilní cíle. V Bělehradě dokonce jedno ze sídel prezidenta, centrum jugoslávské televize, čínské velvyslanectví, po celé zemi mosty, elektrárny, nevojenské podniky, zasaženy byly i civilní vlaky, nemocnice. Kosovo bylo okupováno vojsky NATO, která umožnila Albáncům, podobně jako již dříve Chorvatům v Srbské Krajině, provést etnické čistky, vyhánění Srbů a dalších národností. Ta okupace umožnila Spojeným státům vybudovat na obsazeném území vojenskou základnu a byla završena odtržením Kosova od Srbska. Od té doby se Severoatlantická aliance namočila skoro do všeho, co zavání hrubým porušováním mezinárodního práva. Ať už šlo o nevyprovokovaný útok Spojených států na Irák, kdy obětí toho útoku a následné okupace se uvádí ve statisících a počty uprchlíků ze země v milionech. Válku ve zničeném Afghánistánu vedou Spojené státy s podporou NATO už 12 let. Zprvu proti Talibanu, který Spojené státy nejdříve samy s pomocí Pákistánu vycvičily a vyzbrojily, a postupně proti kmenovým milicím a domácímu hnutí odporu, které chce okupanty dostat ze země. Stojí za to připomenout, že po ovládnutí Afghánistánu vojsky USA a NATO se produkce a export drog ze země zvýšily podle některých údajů OSN až sedminásobně. V roce 2011 došlo na bombardování Libye a snahu USA a jejich spojenců z NATO zabít Muamara Kaddáfího. Po Libyi přišly na řadu zájmy Spojených států spojené s konfliktem v Sýrii, dodávky zbraní a prostředků přes členskou zemi aliance Turecko. Jak to dnes vypadá v zemích, které se staly terčem zájmu Spojených států a péče NATO a jeho členských zemí, je zřejmé. Svět i Evropa by měly dost starostí s řešením problémů i bez NATO. Nebýt tohoto účelového paktu, který se neohlíží na mezinárodní právo, měly by některé velmoci, ale zejména Spojené státy, daleko větší problém s preferencí válečných a silových aktivit před diplomatickým a mírovým řešením problémů současného světa. Nebo snad v důsledku agresí a okupací vedených Spojenými státy a jejich spojenci v NATO je dnes svět bezpečnější a válkou postižené, okupované a zničené země jsou dnes na tom lépe? Troufám si tvrdit, že NATO je dneska překážkou nestranného a důsledného uplatňování mezinárodního práva a racionálního řešení mezinárodních sporů i vnitřních problémů řady zemí.