Tříhodinové jednání hejtmanů s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem a řešení aktuální situace ve zdravotnictví bylo stěžejním bodem zasedání Rady Asociace krajů ČR v Brně 14. 1. 2011. Hlavním výsledkem byl slib ministra zdravotnictví, že do konce ledna poskytne hejtmanům směrodatné údaje o výsledcích jednání s lékaři a také o kapacitách fakultních nemocnic a jiných státních lůžkových zařízení, které bude možno poskytnout na pomoc krajům k akutní péči o pacienty, ohrožené výpadkem poskytovaných zdravotních služeb v krajských nemocnicích po odchodu značného množství lékařů.
„Navrhli jsme panu ministrovi řadu možných řešení, včetně změny finančních toků uvnitř systému zdravotnictví během roku tak, aby, až bude jednat s lékařskými odboráři, dokázal jim nabídnout určité řešení alespoň v druhé polovině letošního roku. Pro kraje je klíčové, že ministr přislíbil součinnost fakultních nemocnic. Upozornili jsme však pana ministra, že se to týká pouze části území ČR, protože v řadě krajů fakultní a jiné státní nemocnice nejsou. Tam bude ministerstvo muset hledat ve spolupráci s kraji jiný recept,“ řekl po jednání předseda Rady Asociace krajů Michal Hašek. Dodal, že hejtmani dělají již delší čas takové kroky, aby byli na krizový okamžik po prvním březnu připraveni. „Doufám, že dnešní jednání bylo impulsem, aby na tom bylo stejně i ministerstvo zdravotnictví,“ řekl Hašek a zdůraznil, že povinností ministerstva je jednat tak aby byla odvrácena hrozba hromadného odchodu lékařů. „Věříme, že se ministr s lékaři dohodne a krizi zabrání,“ dodal.
„V opačném případě by totiž mohla být od prvního března zásadně snížena dostupnost akutní péče, kterou občanům mimo jiné garantuje Ústava ČR. Povinností a odpovědností jakéhokoli ministra zdravotnictví, bez ohledu na politické složení vlády, je toto zabezpečit,“ uzavřel předseda Rady Asociace krajů, podle kterého hejtmani dostali od ministra také příslib, že bude jednat se zdravotními pojišťovnami, aby po prvním březnu v případě omezení některých typů akutní péče v krajských nemocnicích nedošlo k snížení záloh na úhradu zdravotní péče a případnému nevratnému přesměrování finančních toků, které by se rovnalo divoké restrukturalizaci veřejných nemocnic.
„Dohodli jsme se na tom, že budeme dále spolupracovat. Je zapotřebí, abychom si nadále předávali informace v oficiálním režimu. Stojíme před situací, která vyžaduje operativní manažerské řešení. Dosáhli jsme dohody, že na tom budeme spolupracovat,“ komentoval jednání ministr Heger. Slíbil, že se bude snažit přesvědčit lékaře, že jednoduchá a rychlá řešení nejsou vždy účinná a možná, například ta finanční. Zvýšení toku financí do zdravotnictví ze státního rozpočtu však odmítl s poukazem na to, že peníze se musí ušetřit pouze uvnitř systému. „Sehnat deset miliard do zdravotnictví dnes možné není. Budu se snažit je přesvědčit, že reformní kroky, které máme naplánované, jsou výrazné a razantní. Například úhradové standardy, otevřená diskuse o tom, že ne veškerou péči je možné každému zaplatit, a že se z ní musí vybrat ta nejdůležitější. Musí se určit ta, která bude dostupná pro všechny a ostatní připlácená. To jsou kroky, které jsou po padesáti letech průlomové,“ řekl ministr. Ocenil, že jednání s hejtmany posunulo dosavadní postup ministerstva hodně dopředu. „Dostali jsme jasný impuls, abychom s lékaři jednali oficiální cestou. My jsme to dodnes dělali značně neformálně a jednali jsme často, ale ne s jasnými závěry,“ dodal na vysvětlenou.
Předseda zdravotní komise Asociace krajů Jiří Běhounek, hejtman kraje Vysočina, který je výpověďmi lékařů nejvíce ohrožen, potvrdil své pověření pokračovat v případných dalších jednáních, protože poskytovatelé péče se mají sejít 18. ledna. Zdůraznil, že hejtmani předložili ministru zdravotnictví řadu námětů, mimo jiné v lékové politice a v otázce vybavení přístroji.
Středočeský hejtman David Rath zdůraznil, že jedním z přetrvávajících problémů, ovlivňujících situaci v krajských nemocnicích, je fakt, že krajské nemocnice jsou dlouhodobě poškozovány zdravotními pojišťovnami, které jim za stejné výkony u stejných diagnóz platí z rozhodnutí ministerstva zdravotnictví výrazně méně než státním nemocnicím. „Dostávají podstatně méně peněz než ostatní segmenty. Přitom jde o páteřní síť českého zdravotnictví, která zajišťuje akutní péči,“ dodal David Rath.
Hejtman a ministr podepsali dohodu o koncepci jihomoravského zdravotnictví
Dohodu o principech spolupráce mezi Jihomoravským krajem a Ministerstvem zdravotnictví ČR na přípravě koncepce lůžkových zařízení v Jihomoravském kraji dnes podepsali hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek a ministr zdravotnictví Leoš Heger.
„Je v ní jednak analytická část, jednak dohoda o tom, jaká data z pohledu krajských i fakultních nemocnic budeme analyzovat a využívat při koncepci lůžkových zařízení v kraji, která by měla vzniknout zhruba do dvou měsíců. Jde o to, že nelze pracovat na koncepci pouze z pohledu krajských nemocnic v kraji, kde většina lůžkového fondu patří státu. Ministr zdravotnictví dal tomuto projektu svým podpisem zelenou. Garantoval, že stát má vážný zájem se s krajem na budoucí podobě jihomoravského veřejného zdravotnictví dohodnout,“ komentoval to hejtman Michal Hašek.
Poradní sbor hejtmana Jihomoravského kraje připravuje novou koncepci lůžkové zdravotnické péče v kraji již řadu měsíců. Z jeho pondělního zasedání zazněl jasný požadavek, aby ministr zpřístupnil této pracovní skupině data, jež se týkají státních zdravotnických zařízení, tvořících dvě třetiny lůžkového fondu v kraji. A také aby přislíbil, že se případné redukce lůžkového fondu nebudou týkat pouze nemocnic, jejichž zřizovatelem je kraj.
