Jedním z problémů, které brání vyhlášení národního parku (NP) Křivoklátsko je podle Miloše Petery malé pochopení ze strany dotčených obcí a jejich obyvatel. „Závěry z anket, které se mezi občany uskutečnily, jsou nejednoznačné. Vyplývá z nich přes veškeré naše úsilí jen malá informovanost místních lidí o tom, co jim vyhlášení národního parku přinese a do jaké míry je naopak omezí. My se domníváme, že klady, především v otázce ochrany přírody, ale i v ekonomické oblasti, jednoznačně převažují. Zvýšený turistický ruch, regulovaný podle pravidel pohybu v jednotlivých zónách, přinese užitek místním podnikatelům, aniž by ohrožoval cenné lokality. Obce v novém NP si navíc budou moci „sáhnout“ na dotace z příslušných dotačních titulů Evropské unie. Vyhlášení NP na rozloze o cca 90 procent větší, než kolik nyní činí plocha stávajících chráněných území, zamezí nežádoucím aktivitám, které by mohly přírodu na Křivoklátsku poškodit, či dokonce nevratně zničit. Na druhou stranu ale podle našeho návrhu by do I. zóny spadalo jen 30 procent plochy nového NP, přičemž do této zóny logicky připadnou už dnes přísně chráněná území. Tudíž dopad na běžný život obyvatel Křivoklátska nebude nijak dramatický,“ domnívá se hejtman Středočeského kraje.

Podle hejtman Miloše Petery by k propagaci myšlenky vyhlášení nového národního parku Křivoklátsku mohla pomoci zejména osvěta. „Domnívám se, že zlepšení informovanosti obyvatel dotčených obcí by výrazně pomohlo naklonit veřejné mínění ve prospěch zřízení NP především u osob nerozhodnutých, váhajících, kterých je mezi respondenty ankety většina. Myslím si, že právě v této oblasti by nám ministerstvo životního prostředí mohlo pomoci, a to prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny. Chtěl bych Vás požádat, abyste se z titulu své funkce zasadil o to, aby pracovníci Agentury vyvolali jednání se starosty dotčených obcí ve smyslu žádoucí osvěty. Kraj se těchto jednání velmi rád rovněž zúčastní,“ uvedl závěrem v dopise ministru Brabcovi hejtman Miloš Petera.