nízké platy

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

Platy ústavních činitelů a soudců se řídí se zákonem č. 236/1995 Sb. o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu v platném znění a zákona č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon). Oba zákony byly schváleny demokraticky zvolenou poslaneckou sněmovnou v roce 1995 a 2002. Zákonem č. 309/2002 Sb., byla nastavena relace k průměrné nominální měsíční mzdě fyzických osob v nepodnikatelské sféře podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok (tj na údaj „Průměrná hrubá měsíční mzda – fyzické osoby“ a nikoli na údaj „Průměrná hrubá měsíční mzda – přepočtené počty“). Na tomto způsobu výpočtu platové základny se shodly jak resorty práce a sociálních věcí a tak spravedlnosti včetně Českého statistického úřadu. „(3) Platová základna činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 2,75 násobek a pro soudce 3násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením“. Tímto zákonným opatřením bylo zajištěno vytvoření stabilní vazby mezi platy osob v režimu zákona č. 236/1995 Sb. (dále jen „ ústavní činitelé“) a vývojem platů skutečně poskytovaných za práci v nepodnikatelské sféře tak, aby platy ústavních činitelů sledovaly jejich vývoj daný možnostmi veřejných zdrojů a vůlí představitelů státní moci na jejich vynakládání k danému účelu.

Problematikou platů soudců se několikrát zabýval Ústavní soud a nikdy nezpochybnil zákonnost výpočtu platové základny ve vyhlašovaných sděleních MPSV

Pro úplnost – poslancem jsem se stal v roce 2013. Můj současný plat beru jako přirozenou a odpovídající součást mé současné práce, o jeho výši jsem nerozhodoval, v tomto smyslu se tedy ani necítím být ve střetu zájmů. Stejným způsobem jsem svou odměnu za práci chápal i ve všech svých předchozích zaměstnáních. Čím kdo zdůvodňuje zvyšování platů je mi v podstatě jedno, a to, jak tuto okolnost uvádíte ve své otázce, se mi jeví jako zcela liché – v mém chápání to není „pojištění“ proti svodům korupčního jednání – bez ohledu na plat je člověk buď poctivý, nebo nepoctivý.

Zvyšování platů, jak již bylo uvedeno, je ošetřeno zákonem, to je celé.

Pokud jde o to, kdo má málo….nenajdete člověka, který by řekl, že má dost, že má víc než potřebuje, všichni mají v podstatě málo a všichni vnímají, že někdo jiný má víc. Nejsme rovnostářská společnost, naštěstí, a proč mají například konkrétně policisté málo – možná proto, že resort neumí hospodárně nakládat s přidělenými prostředky, neumí šetřit, třeba vidí priority jinde, třeba platí zbytečně vysoké výsluhy vybrané skupině policistů…nevím (tuším, ale s jistotou nevím). Doporučuji se dotázat přímo ministra vnitra. Stejně by bylo možno se ptát na to, proč mají hasiči málo.

Obecně samozřejmě vnímám nesystémovou nerovnost v platech jednotlivých obranných a bezpečnostních složek (policisté, hasiči, záchranáři, celníci, vězeňská služba, vojáci a další státní zaměstnanci) a tato problematika bude jistě předmětem intenzivní diskuse, která se bude, doufám, zabývat i nedostatečnou výší platů státních zaměstnanců – odborníků na kybernetickou bezpečnost a obranu.

S pozdravem