JUDr. Miroslav Antl

  • BPP
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 0,9. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

16.06.2017 15:31:13 - kolumbus

Před měsícem jsem vám položil dotaz

Dobrý den, chtěl jsem to nechat být, ale když vás tu teď vidím, nedalo mi to. Proč se nechcete vyjadřovat k milosti Kájínka a činnosti ústavního soudu? Myslel jsem, že je to vaše parketa, že právu rozumíte. Vznesl jsem na vás dotaz, ale byl cenzurován. Ptám se proč? Víte podle mě je v případu řada pochybností, a když odpovědní (myslím odborníci) mlčí, pochybnosti se zvyšují. Podle vás je v pořádku, že když u nás je někomu vyměřen nějaký trest a pak doživotí, tak se mu tresty sečtou? Možná jste se jako odborník k případu už vyjádřil, ale nevím kde. Opravdu by mě zajímal váš názor. Vzhledem k tomu, jak jste se postavil k vlastním omylům, jste podle mě čestný chlap. Co si o celém případu Kájínek myslíte? Má dnes Kájínek šanci se očistit? Podle mě ne, protože by to rozložilo fungování soudu a co teprve odškodné, které by stát musel vyplatit. Děkuji

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

30.07.2017 19:40:25 - JUDr. Miroslav Antl
 Omlouvám se za „nereakci“, ale skutečně jsem se nechtěl k odsouzenému Jiřímu Kajínkovi vůbec vyjadřovat. Jsem již 38 let trestním právníkem a dlouhodobě trestní právo přednáším, takže i mí studenti vědí, že podle § 2 odst. 2 trestního řádu platí presumpce neviny až do pravomocného odsouzení (§ 2, odst. 2 TŘ: „Dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen.“). Presumpci neviny zaručuje i Ústava ČR, konkrétně článek 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, kdy „Každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena.“ Presumpce neviny se promítá i do další zásady trestního řízení, latinsky zvané "in dubio pro reo", neboli v pochybnostech ve prospěch. V praxi to znamená, že neprokázaná vina, má stejnou váhu jako prokázaná nevina. Má-li tedy soud pochybnosti o vině obžalovaného a tyto pochybnosti nelze žádnými dalšími důkazy odstranit, musí vydat rozhodnutí pro obžalovaného příznivější, a to případně i zprošťující rozsudek, byť by i některé důkazy nasvědčovaly tomu, že se trestného činu mohl dopustit.   

Po pravomocném odsouzení je už tedy odsouzený považován za vinného, byť by to média (a v tomto případě sám prezident ČR) jakkoliv zpochybňovala. Pravomocné odsouzení mohou „narušit“ pouze úspěšné mimořádné opravné prostředky, když po zrušení pravomocného rozsudku (po stížnosti pro porušení zákona či nařízené obnově řízení) by opět platila presumpce neviny – a o případu by se rozhodovalo znovu před soudem. Milost prezidenta nemůže tyto mimořádné opravné prostředky nahradit. Ostatně i po zpochybňování soudních rozhodnutí prezident republiky podmínil svou milost sedmiletou zkušební dobou, tedy nejdelší možnou lhůtou pro případy podmíněného propuštění odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody, stanovenou trestním řádem (viz § 89 odst. 1 TŘ).

Osobně se mohu vyjadřovat pouze k trestním věcem, které jsem sám žaloval coby státní zástupce, protože tyto věci dobře znám, neb jsem na nich vždy pracoval od samého začátku. U trestních kauz, u nichž jsem ani nečetl trestní spis, musím (zejména coby trestní právník) věřit správnosti pravomocného soudního rozhodnutí. Připomínám, že odsouzený Jiří Kajínek opakovaně využil všech mimořádných opravných prostředků, které mu trestní řád poskytl – krom dovolání, jež podat (prostřednictvím advokáta) ani nemohl, neb v době rozhodování o odvolání tento mimořádný opravný prostředek neexistoval (od roku 2002 lze podat dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé). O jeho mimořádných opravných prostředcích opakovaně rozhodovaly soudy všech stupňů, tj. stížnosti pro porušení zákona podanými tehdejšími ministry spravedlnosti (2001, 2006) zamítl vždy Nejvyšší soud ČR, bezúspěšnými návrhy na povolení obnovy řízení se opakovaně zabýval krajský soud a v navazujícím „stížnostním“ řízení vždy Vrchní soud v Praze (2004, 2011). Ústavní stížnosti byly zatím podány dokonce čtyři (2 x v roce 2001, 2007, 2011), Ústavní soud ČR tyto stížnosti vždy odmítl, resp. zamítl… Jeho vinu tedy žádný ze soudů v rámci všech možných řízení nikdy nezpochybnil. Činili tak vždy pouze politici, média - a logicky i jeho obhájci. Nechci komentovat rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana, neb udílení milostí je jeho výsostně právo, o svém dalším životě rozhodne Jiří Kajínek sám, o jeho minulosti, respektive o posledním odsouzení, případně soud v rámci avizovaném řízení o návrhu na obnovu řízení.