Dobrý den - k valorizaci důchodů mám dotaz - proč jsou valorizovány procentuálně, tedy z vyššího základu vyšší valorizace?
Plkání tzv. pravice (ods a top) o "zásluhovosti" je prostě jen plkání v případě. kdy za naprosto stejný pracovní výkon je velmi rozdílná výše mezd podle místa výkonu práce - typicky Praha kontra jiné části republiky. Z tohoto vyššího platu je následně vyšší důchod a na základě procentuelní valorizace i následná opakovaná vyšší valorizace - tak se může postupně stát, že ti, kdo pracovali stejnou dobu v naprosto stejné profesi budou mít posléze několikatisícový rozdíl ve výši důchodu. A jediná tzv. "zásluha", kterou si to zasloužili? Bydliště třeba v Praze. Připadá mi to absurdní - v rodině mám příjemce těch "vyšších" důchodů, ale i oni v tomto se mnou souhlasí.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
03.08.2017 12:38:27 - Andrej Babiš
Dobrý den, situace, kterou popisujte, je ryze teoretická. Není pravděpodobné, že by existovali dva lidé, kteří by měli zcela stejné osudy, celý život procházeli stejnými profesemi u stejných zaměstnavatelů, vykonávali stejné práce ve stejnou dobu, podávali naprosto stejné výkony a výše jejich příjmů se lišila pouze díky místu, kde žijí. Kromě mnoha jiných okolností, je zapotřebí vzít v úvahu, že výše platu je výsledek vyjednávání, zákonem je stanovena pouze spodní hranice.S důchody a jejich výší je to o dost složitější. Pokusím se o co nejstručnější vysvětlení. Nárok na důchod vznikne tomu, kdo dosáhne zákonem stanoveného věku a zároveň prokáže zákonem požadovanou dobu pojištění, tedy dobu, po kterou odváděl pojistné nebo, která je započítána jako doba náhradní. Samotná výše důchodu pak závisí na výši odvodů a době, po kterou jsou placeny.Neplatí to ale zcela. Náš systém je totiž velmi solidární. Lidé, kteří odváděli pojistné z částek nad určitou hranici, dostanou nižší důchod, než by odpovídal jejich odvodům. Částky se totiž započtou pouze určitým procentem. Ve výsledku to pak znamená, že tomu, kdo odváděl pojistné z nižšího vyměřovacího základu, poklesne v důchodu příjem méně než tomu, kdo odváděl hodně. Pojistné z nižšího vyměřovacího základu se tak zhodnotí mnohem více než z vyššího. To je proti logice pojistného, že ? Náš systém má totiž spíše charakter sociálního zabezpečení než pojištění.Přesto potřebujeme, aby lidé s vysokými příjmy žili a pracovali a tedy odváděli příjmy u nás. Jestliže je pro ně méně výhodný výpočet důchodu, nelze je trestat ještě systémem valorizací. Nebylo by to možné ani z hlediska právního, mezi celoživotními odvody a výší důchodu musí být jistá úměra.Samotný důchod se pak skládá ze dvou složek - ze základní výměry a z tzv.procentní výměry. Základní výměra je pro každého stejná a je při valorizacích průběžně upravována tak, aby činila 9 % aktuální průměrné mzdy. Tato část valorizace je tedy pro všechny nominálně stejná, v roce 2018 bude podle předběžných odhadů činit 110 Kč. Pro všechny důchodce stejný je i základ procentní - zásluhové části důchodu, je to 770 Kč, které při vyměřování důchodu dostane také každý. Tato částka je valorizována stejně jako celá procentní - zásluhová výměra poměrně, tedy čím vyšší výměra, tím vyšší nominální částka.Základní výměra a oněch 770 Kč dosáhnou v roce 2018 podle předběžných odhadů 3430 Kč a převýší tak částku životního minima jednotlivce.Mám představu o tom, jak by měl důchodový systém vypadat v budoucnosti a právě tuto částku společnou všem bych rád navýšil.Chtěl bych, aby snížení příjmu po odchodu do důchodu bylo co nejnižší, a aby každý věděl, jaký důchod ho čeká a mohl tomu přizpůsobit svou životní strategii a třeba se i přestěhovat.AB
