Vlna výprodeje české půdy nehrozí
Dobré ráno, letos nám prý končí výjimka na zkupování české půdy cizinci. Zůstane vůbec nějaká půda v českých rukou? Budou mít třeba malí čeští zemědělci přednost před Němci nebo Holanďany?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
17.01.2011 15:17:35 - Ing. Ivan Fuksa
Dobrý den,nejen v souvislosti se změnou devizového zákona, který bylo třeba uvést do souladu s primárním právem EU, ministr Fuksa zadal vypracovat analýzu, která popíše rozlohu zemědělské půdy, na níž zemědělci hospodaří. V této souvislosti a podle principu, že státní zemědělskou půdu chce ministr do budoucna uchránit pro zemědělce a zemědělskou činnost, navrhl i úpravu zákona o prodeji státní půdy.
Nutnost novelizovat zákon o prodeji půdy nevzniká jen v souvislosti s novelou devizového zákona, respektive s končícím obdobím, v němž nemohli občané státu EU nabývat nemovitosti na území ČR. Novelizaci si také vyžádala potřeba vyvolaná postupem privatizace státní půdy, která je v závěrečné fázi, judikatura soudů, respektive výklad ustanovení zákona, a nutnost upravit pravidla prodeje v souvislosti s vývojem v agrárním sektoru.
V souvislosti s novelou devizového zákona, je nezbytně nutné vypořádat nároky restituentů a to úpravou pravidel předností pro tyto osoby, kde stát musí dostát svým závazkům v souvislosti s ukončením činnosti Pozemkového fondu a jeho transformací.
Dále vzniká diskuse mezi odbornou zemědělskou veřejností nad regulací trhu s půdou, respektive nad zatížením takto prodané půdy předkupním právem státu.
V neposlední řadě je potřeba upravit technické parametry zákona, například sjednocení podmínky hospodaření subjektů na minimální výměře 10 hektarů ( fyzických a právnických osob), úpravu výběru kaucí a jejich výše atd. Tyto změny jsou vyvolány judikaturou soudů.
Hlavním smyslem navrhované úpravy zákona o prodeji půdy by mělo být především zabezpečení prodeje zemědělských pozemků ve vlastnictví státu subjektům, které na této půdě už hospodaří, a to minimálně po dobu 36 měsíců. Zároveň by se měly sjednotit podmínky pro zemědělské podnikatele v otázce minimální výměry pro provozování zemědělské činnosti na 10 hektarů, a to jak pro fyzické osoby provozující zemědělskou výrobu, tak i obchodní společnosti. V současné době tuto podmínku musí splňovat pouze fyzické osoby, které jsou tím pádem oproti členům obchodních společností či družstev znevýhodněny.
Vše uvedené by mělo platit za podmínky, že budou z prodeje vyloučeni vlastníci zemědělské půdy, kteří na ní aktivně nehospodaří (zákon 95/1999, §7, písmeno d).
Pozemkový fond má ve své správě celkem 262 334 hektarů půdy. Z toho je 48 308 hektarů blokováno na tzv. církevní restituce, 20 388 hektarů tvoří státní rezervy a 46 010 hektarů půdy je vyloučeno z převodu podle zákona o prodeji státní půdy.
Už ve stávajícím zákoně o prodeji půdy je ustanoveno předkupní právo, kterým jsou garantovány nároky státu.
§ 10 (zákon 95/1999 – o prodeji půdy)
Zástavní a předkupní právo
(1) K zajištění dosud nezaplacené kupní ceny zemědělského pozemku anebo její části vzniká státu převodem pozemku zástavní právo.
(2) K pozemku převáděnému podle tohoto zákona má stát předkupní právo jako právo věcné; 27) to platí i pro případ jiného zcizení než prodejem. V případě uvažovaného zcizení je nabyvatel povinen státu nabídnout pozemek ke koupi za cenu, za kterou jej získal od Pozemkového fondu. Předkupní právo státu nevzniká u převodu zemědělských pozemků podle § 5 odst. 1 a 6 a u převodu na oprávněné osoby podle § 6 , 7 a 8 .
(3) Pozemek, na nějž je státem uplatněno předkupní nebo zástavní právo podle odstavců 1 a 2 , nesmí nabyvatel učinit předmětem dalšího zástavního práva.
(4) Pozemkový fond ohlásí vznik nebo zánik zástavního a vznik předkupního práva jako práva věcného příslušnému katastrálnímu úřadu.
(5) Předkupní právo, které podle tohoto zákona vznikne na pozemku zahrnutém později do pozemkových úprav, přejde na pozemek, který přejde podle schváleného návrhu pozemkových úprav do vlastnictví nabyvatele ( § 4 ).
(6) Nároky státu vyplývající ze zástavního práva a z předkupního práva uplatňuje Pozemkový fond.
Doplňující informace:
Zákaz prodeje si vyjednalo Česko při vstupu do Evropské unie s tím, že výjimka skončí v květnu 2011.
Již od května 2009 mohou cizinci v Česku kupovat nemovitosti určené k bydlení. Česká republika si před vstupem do Evropské unie vyjednala na prodej nemovitostí určených k bydlení pětileté a zemědělské půdy sedmileté přechodné období. V případě bydlení se již ovšem ustanovení devizového zákona nevyužívá, protože v tomto případě je smlouva o přistoupení k EU nadřazenou právní normou.
Kromě v ČR sídlících firem zahraničních majitelů mohou dle výjimky zemědělskou půdu v Česku nakupovat také občané EU, kteří zde nejméně tři roky žijí a hospodaří.
Takhle to řekl pan ministr pro Euro:
„Vlna výprodeje české půdy nehrozí,“ je přesvědčen ministr zemědělství Ivan Fuksa. Přesto připravuje legislativní pojistku proti tomu, aby státní půda končila v rukou zahraničních majitelů. „Jde hlavně o to, aby vlastníci, kteří získali pozemky od státu, je neprodávali dál. Tedy aby stát využil svého předkupního práva a půdu za prodejní „přátelskou‘ cenu koupil zpět,“ vysvětluje Fuksa. Stát zemědělské parcely prodává za nízké ceny a na třicetileté splátky. Žádný termín, dokdy Fuksa příslušnou novelu přinese vládě, není. „Určitě to bude letos,“ ujišťuje. Trh se přitom otevře za necelých pět měsíců. Možnost přednostně získat půdu nazpátek má Pozemkový fond zakotvenou i v platném zákoně.
