tajné hlasování
Dobrý den, považuji vás za demokraty (Piráty) a ptám se, přijde vám správné, že poslanci o něčem hlasují tajně? Proč? Mají se zodpovídat voličům, ale jak mají voliči vědět, kdo jak hlasoval, když je volba tajná? Pokusíte se navrhnout změnu?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
09.03.2018 17:02:25 - Tomáš Vymazal
Dobrý den,za demokraty nás považujete velice správně. Touhu po úplné dohledatelnosti jednotlivých hlasování volených zástupců s vámi zcela jistě sdílíme, ale u tzv. osobnostních hlasování (tedy typicky voleb lidí do funkcí nebo odvolávání lidí z funkcí) jsme i my došli k tomu, že dochází ke střetu transparentní politiky se snahou znemožnit diskriminaci lidí na základě jejich volby v těchto osobnostních hlasováních.
Historicky můžeme pozorovat, že v předrevolučním Československu bylo běžné, že takováto osobnostní hlasování byla veřejná, protože se tak vládnoucí skupině straníků nebo volených zástupců dařilo snáze udržovat jednotu. Hlasovali jste proti předsedovi? Příště už si vás smečka nikam nezvolila, nebo vás ideálně uplně zlikvidovali. Kdyby existovala tajná volba, nevěděli by, kdo je tím "zrádcem" a nemohli by proti němu zasáhnout.
Po revoluci byl pak tento stav "napraven" zavedením tajného hlasování ve všech osobnostních otázkách. V případě zastupitelstva obce začalo být bežné, že se starosta volí tajně. V případě parlamentu se pak začali tajně volit předsedové výborů a komisí. Nikde to není nařízeno. I dnes je zcela legální se dohodnout na veřejné volbě a například předsedu komise volit veřejně. Pravdou je, že k tomu většinou dochází jen v těch případech, kde se na danou pozici najde jen jeden kandidát. Typicky je argumentem časová úspora.
Najdete spoustu příkladů, kde se volení zástupci stejně pokusí svoje hlasování v tajné volbě nejakým způsobem odtajnit, aby tím neco prokázali. A já bych dokonce řekl, že těch případů, kdy stojím o zveřejnění svého hlasu, je podstatně víc než těch, kdy bych svůj hlas chtěl utajit. Přesto však naprosto chápu, že jsou případy, kdy by některý volený zástupce ve veřejné volbě radeji hlasoval pro svého nekompetentního stranického kolegu, než aby si svým čestným hlasováním v neprospěch svého kolegy na další čtyři roky vyrobil nepřítele uvnitř vlastní partaje. Troufám si tedy tvrdit, že tajné hlasování v osobnostních otázkách produkuje výsledky, které jsou blíže skutečné vůli volených zástupců, ačkoliv zároveň produkuje daleko méně čitelnou situaci pro občany.
Jak bylo vidět u volby předsedy komise pro kontrolu GIBS, poslanci, kteří Zdeňka Ondráčka volit nechtěli, napřed odmítli odevzdat hlasovací lístky, aby tímto způsobem mohli prokázat, že jejich hlasy ho tam nedostali. A když v další volbě nemohli udělat to samé, protože na stejném hlasovacím lístku chtěli zakroužkovat jméno stranického kolegy, pročež lístek museli odevzdat, tak alespoň okamžítě vyvolali schůzi k odvolání Zdeňka Ondráčka, u které by sice samotné hlasování o odvolání bylo také tajné, ale hlasování o pořadu schůze by bylo veřejné, a právě v tomto hlasování by se opravdové rozložení hlasů ukázalo zcela veřejně.
Asi už vám z toho jde hlava kolem. Zakončím to tedy tím, že jsem přesvědčen o tom, že tajné hlasování umožní opravdu skrýt vůli volených zástupců před zraky občanů jen tehdy, pokud na tomto skrytí spolupracují všechny hlasující subjekty. Jinak se to vždy nějak provalí. Ostatně u hlasování o předsedovi GIBS bylo od začátku jasné, kdo Zdeňka Ondráčka určitě nevolil, a při schůzi k jeho odvolání se jen potvrdilo, kdo Zdeňka Ondráčka do dané funkce doopravdy zvolil.
Je to podivný mechanismus, ale pro ochranu jednotlivých rebelujících poslanců dává smysl. Proto jej rozhodně nehodlám zakazovat, ačkoliv se pokládám za demokrata do morku kosti. Neváhejte mi na to sdělit svůj názor, třeba mi něco nedochází.
Tomáš Vymazal
