Mizí unipolární svět USA?
Profesor Ivo Budil: „Tragické selhání americké politiky na Blízkém východě definitivně zbavilo Spojené státy americké postavení jediné globální mocnosti. Byla to symbolická analogie suezské krize, která v roce 1956 obdobně vyřadila z nejvyšší politické hry Velkou Británii a Francii. Státy jako Brazílie, Indie, Jižní Afrika nebo Turecko se v důležitých mezinárodních otázkách často staví na stranu Číny, která se již z hlediska hrubého domácího produktu přepočteného na paritu kupní síly stala největší ekonomikou světa. Nastal zvláštní paradox, že Čína, v níž nadále alespoň formálně vládne komunistická strana, je schopna v mezinárodním prostoru jednat často pragmatičtěji a realističtěji než Spojené státy americké a Evropská unie, jejichž agenda je prostupována duchem politické korektnosti, genderismu, neomarxismu a levicově liberální ideologie.“ Jak Vy hodnotíte názor prof. Budila na současnou geopolitickou situaci ve světě?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
27.03.2018 12:46:55 - Ing. Antonín Seďa
Pn profesor má pravdu v tom, že za poslední období ztratily USA svoji hegemonii. Problémem ovšem není pouze ekonomický růst Číny či dalších zemí, ale vlastní destabilizace řady regionů. Vezměme si příklad Turecka a jeho úsilí v Sýrii. Nejprve boj proti ISIL, ale poté si vyřizuje své účty s Kurdy, kteří ještě nedávno bojovali proti stejnému nepříteli. Jak se má jednoznačně zachovat USA, pro které je demokracie svatá, ale tady s demokracií tahají za kratší konec provazu. Podobně je na tom Evropská unie, která na rozdíl od diktátorů či autoritářských režimů používá demokratické metody, které ovšem jsou málo účinné a hlavně pomalé. Přesto si nemyslím, že by Čína či RF mohla v blízké budoucnosti nahradit pozici USA ve světě, a to z pohledu ekonomického a zejména politického. Já vidím cestu k zachování míru ve světě užší spolupráci mezi EU, USA a Kanadou, možná, i dalšími světovými hráči. Základem spolupráce je demokracie a snaha o demokratická řešení současných problémů světa. Právě pro autoritářské režimy je tato spolupráce hrozbou a proto se všemožně snaží ovlivňovat hybridními prostředky politické a společenské nálady v USA či v evropských zemích. RF svojí anexí Krymu, podporou ukrajinských separatistů, šířením dezinformací apod. se snaží nalomit jednotu EU. Stačí se podívat k nám domů, abychom viděli konkrétní rozpory v naší společnosti. To se to pak ovlivňuje nejen veřejné mínění, ale i volby. Podobně Čína je expanzivní společností, a to nejen v rámci Evropy, ale i Afriky či Latinské Ameriky. Jako sociální demokrat odsuzuji jakoukoliv agresi či nedemokratické metody. Na straně druhé vím, že zlu se nedá donekonečna ustupovat. A někdy je třeba zasáhnout dříve, nežli později. Ano, geopolitická situace se mění a zejména se rozkládá geopolitická rovnováha světa. Proto jsem bytostně přesvědčen, že naše členství v EU a v NATO je nejdůležitějším nástrojem naší bezpečnosti. A ti, kteří takto neuvažují, ohrožují naší bezpečnost, naši demokracii i naši nezávislost.
