Hlasování o vládě v parlamentu
Dobrý den, mám na Vás otázku kterou jsem převzal z PL, ale zajímal by mne Váš názor. Nehledě na to, že je to "věc" o které by se měla zavést diskuze v parlamentu. Tak teda: "V jednom z emailů od pro mě zcela neznámého člověka byla položena akademická otázka: zda je na místě, aby se hlasování účastnil i ten, o jehož osudu se hlasuje. Pokud nevíte, o čem je řeč, jde o hlasování o důvěře koaliční vládě". A ještě mám jednu takovou spíše osobní otázku. Jste s p Filipem kámoši, nebo jste jen čistě spolustraničtí kolegové. Děkuji za odpovědi, Tomáš-Prachatice.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Je politicky korektní, když u hlasování poslanec uvede případný střet zájmů - je to dobré i pro občany. Ovšem hlasování přeedchází poltickád ebata a to jak v poltických klubech, tak i k veřejnosti. Takže by bylo chybou, kdyby vyloučením psoalnců z hlasvání bychom vlastně měnili poltickou mapu ve sněmovně. Takže právo mnistrů jsou-li poslani nelze omezovat. Jiná věc je uzákonit aby ministři nebyli poslanci. V některých zemích to tak je, u nás nikoliv.
Jinou otázkou je že přeběhlictví poltickou mapu mění stejně, A také je fakt, že je velkou otázkou zda volič vládních stran měl na mysli tento způsob vládnutí. Klesající preference vládních stran mluví o jiném. Tohle si ale musí vyhodnotit ten který poslanec - je to otázka politická (možná i věc svědomí). Rozhodně to není věc platné hlasovací procedury a omezování práva hlasovat.
P.S. politik může mít spousty známých - lidí, kteří se navzájem znají a tato znalost jim usnadňuje komunikaci (může být i názorově dost jinde) či dokonce spolupráci. Kámoš vnímám já jako něco co překračuje určité hranice formálnosti, s těmi lidimi se mohu bavít i mimopracovně (i když je asi nevyhledáváte pořád). Po bezmála dvou desítkách let spolupráce s V. Filipem už snad není v kategorii pouhý známý. Nejvyší stupeň vztahu dvou lidí je asi přátelství. Tam lze mluvit o lidské náklonnosti, tito lidé si hluboce rozumí, vracíte se k nim i po letech - můžete se jim svěřit s kdečím. Tohle je doslova vzácnost a na to nestačí jen nějaká praktická blízkost. Pokud jde o přátele, jsem opatrný a upřímně, hledám je mimo jakékoliv politické či jiné pragmatické souvislosti. Někdy je nepotkákáte ani za celý život. Ale to už je asi o jiném.
