Odepření výpovědi svědek + pokuta

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

 Odepření výpovědi svědek + pokuta

 Obecně musím připomenout, že každý svědek musí být vždy před výslechem výslovně poučen o svých právech, včetně svého oprávnění odepřít výpověď tehdy, jestliže by svou výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým (§§ 100 a 101 TŘ). Musí jako svědek vypovídat pravdu (a nic nezamlčet) o tom, co mu je známo o inkriminovaném deliktu, o pachateli a o okolnostech důležitých pro trestní řízení. Součástí poučení jsou i konkrétní informace o trestních následcích v případě porušení těchto svědeckých povinností.

K jednotlivým dotazům stručně uvádím:

 Ad 1a) Křivé svědectví - svědek ví, že by lhal a tím si přivodil trestní stíhání.

 Přečin, resp. zločin, křivé svědecké výpovědi (dle § 346 TrZ) je tzv. dolózním trestným činem - a musí tedy být prokázán úmyslná lež či zamlčení podstatné okolnosti. 

Ad 1b) Křivé svědectví - svědek by uvedl pravdu ze svého pohledu, ale bojí se, že soud by v omylu nebo na politickou objednávku určil za pravdu něco jiného a on by byl stíhán.

 Stejně musí vypovídat pravdu – a pokud bude prokázáno, že lhal či zamlčel …, měl by být trestně stíhán. Vámi uváděná obava mu neumožňuje vyhnout se zákonné svědecké povinnosti.

Ad 2) Nadržování - svědek nechce udat kamaráda. Bojí se, že by mohl být stíhán za nadržování, kdyby soud usoudil, že něco zamlčel.

 Podívejte se do komentáře k trestnímu zákoníku do příslušných ustanovení, pojednávajících o trestných činech, resp. přečinech, nadržování, nepřekažení trestného činu a neoznámení trestného činu – tam najdete odpovědi na vaše spekulativní otázky.

Ad 3) Pomluva či křivé obvinění - svědek se bojí, že by mohl být stíhán za pomluvu či křivé obvinění, a to i v případě, že by řekl pravdu. Soud by mohl určit v omylu či na politickou objednávku za pravdu něco jiného.

 Skutkové podstaty křivého obvinění (dle § 345 TrZ), pomluvy (dle § 184 TrZ) i poškození cizích práv (dle § 181 TrZ) vyžadují úmyslnou formu zavinění, takže úmysl musí být prokazován v samostatném trestním řízení. Pokud tedy svědek vypoví pravdu (jak je povinen), bylo by složité mu prokázat opak, natož vědomou či dokonce úmyslnou lež.

4) A dále, zda lze svědkovi ukládat opakovaně pokuty na jednom soudním jednání, tzn. třeba během 5 minut třeba 20 pokut v hodnotě 50000Kč, celkem milion korun?

 Tohle je jediný váš dotaz, který je relevantní a zaslouží si podrobnější odpovědi, takže:

Podle usnesení Ústavního soudu IV.ÚS 666/19 ze dne 21. 5. 2019 nelze považovat ukládání opakovaných pořádkových pokut za šikanózní. Podle § 66 odst. 1 trestního řádu platí, že "Kdo přes předchozí napomenutí ruší řízení nebo kdo se k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu chová urážlivě nebo kdo bez dostatečné omluvy neuposlechne příkazu nebo nevyhoví výzvě, které mu byly dány podle tohoto zákona, může být předsedou senátu a v přípravném řízení státním zástupcem nebo policejním orgánem potrestán pořádkovou pokutou do 50 000 Kč." Možnost opakovaného ukládání pokut v trestním řízení byla dovozena judikaturně [srov. např. nález ze dne 9. 12. 2010 sp. zn. II. ÚS 2369/08 (N 244/59 SbNU 489), podobně též viz Šámal, Pavel a kol.: Trestní řád. Komentář; 7. vydání, Praha, C. H. Beck, 2013 str. 717]. Taková možnost dle Ústavního soudu odpovídá smyslu institutu pořádkové pokuty, neboť opakované deliktní chování, narušující řádný průběh trestního řízení (např. opakované urážky soudců), může být opakovaně postiženo, obvykle prostředkem se stále citelnějším dopadem (vyšší pokutou). Ani z trestního řádu samotného, ani z rozhodovací praxe přitom nevyplývá, že by se uvedená hranice 50 000 Kč měla týkat celkového postihu v souhrnu všech uložených pokut. Z tohoto pravidla nicméně soudní praxe dovodila občasné výjimky, kupříkladu při ukládání pořádkové pokuty za odmítnutí podrobení se odběru krve na zjištění alkoholu lze pořádkovou pokutu uložit toliko jednou (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13. 10. 1981 sp. zn. 6 Tz 26/81).

5) Umožnil byste vy osobně odepřít výpověď svědkovi z libovolného důvodu?

 Ne, nikdy. V minulosti jsem byl coby dozorový státní zástupce často osobně přítomen při výsleších nejdůležitějších svědků v nejzávažnějších kriminálních případech, resp. „hrdelních zločinech“ – a osobně jsem dbal na to, aby nedošlo k porušení trestního řádu, tedy ani k vámi uváděnému případu.

Podrobnější informace, týkající se problematiky, která vás velmi zajímá, najdete v trestních kodexech, tedy v trestním zákoníku a v trestním řádu. Závěrem ještě poznamenávám, že podle formulace vašich dotazů máte zřejmě vy či někdo z vašeho okolí problém, o němž byste se, pokud nehodláte respektovat zákony, měl poradit s advokátem…