Ing. Antonín Seďa

  • SOCDEM
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 0,08. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

10.11.2020 10:24:15 - laco

Demokracie - vláda lidu či vláda peněz?

Ľuboš Blaha prohlásil, že se v lednu novým prezidentem USA stane demokrat Joe Biden, jehož slovenský poslanec označil za „prostitutku boháčů“. Půjčil si přitom slova samotného Bidena, který si údajně takřka před padesáti lety stěžoval, že bez boháčů za zády se člověk jen těžko dostane do americké politiky, a pokud už někdo chce jejich peníze, musí se chovat jako jejich prostitutka. Podle Blahy tím sám Biden vlastně přiznal, že americká demokracie není žádnou demokracií, nýbrž oligarchií, ve které hrají prim boháči. I u nás jsme svědky toho, že člověk bez finančních prostředků, ať již svých (Babiš) či ze stranických kas, nemá šanci se v politice, natož ve vrcholové politice, prosadit. Jsme na tom v té demokracii (vláda lidu - peněz) stejně jako v té Americe?

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

10.11.2020 14:56:23 - Ing. Antonín Seďa
 Předně demokracie je vůáda lidu a jak v USA, tak v České republice rozhodují o svých zastupitelích občané - voliči. V tomto punktu nelze mluvit o nějaké nadvládě peněz či o "prostitutce boháčů". Přesto k tomu, aby jednotlivý kandidát či politická strana, tak potřebuje oslovit a zejména přesvědčit občany-voliče, aby je zvolily. A tady bez ohledu na volební systémy, zda poměrné či většinové, narážíme na moc peněz. V USA je to o to horší, že představují obrovsku zemi 50 států, takže těch finančnch prostředků je třeba daleko více než při volbách v naší zemi. Z tohoto pohledu je na tom ČR lépe než jsou na tom USA.
Proto,aby existovalo transpaentní financování politických stran existují rozličné zákony a regulace. Zároveň, aby se omezila moc peněz na českou politiku, existují limity pro sponzoring jednotivých kampaní a existují transparentní účty kandidujících politických subjektů. Přes všechna tato omezení však nelze mluvit o férovém poliickém boji. Za prvé proto, že tu máme podnikatelské politické subjekty, jako je ANO 2011 a i SPD, jejichž zakladatelé a sponzoři jsou zároveňpředsedy a prakticky řídí autoritářsky chody svých politických stran. Za druhé, existují značné rozdíly v tom, jak jsou jednotlivé politické strany "podporovány" podnikateli a firmami. Stačí se podívat na roční vyčíslení finncování politických stran a hnutí a všem musí být jasné, čí zájmy dané politické strany hájí. A tady je jádro pudla. Občan=-voliči by měli před každou volbou přemýšlet čí zájmy hájí ta která politiká strana a hnutí a neměli by se nechyt zmást a ošálit drahou a účelově populisticky vedenou předvolební kapaní. Příkladem mohou být senátní volby, kdy řada voličů volí pravicově zaměřené kandidáty, kteří hájí zájmy byznysu a ne občanů. Nebo, což je ještě horší, mnoho občanů nejde k volbám s tím, že je vlastně jedno, kdo bude zvolen. Opět velká chyba, která se právě projeví v tom, že vytvořené vládní, krajské či obecní koalice hájí zájmy nikoliv veřejné, ale osobní či firemní.Takže abch to srhnul. Ano, peníze hrají a budou hrát velkou roli v jakýchkoliv volbách, a to právě z důvodu PR marketingu s cílem ovlivnit občany k volbě toho kterého kandidáta či politického subjektu. Nicméně záladní odpovědnost za zvolení svých zákonných zástupců mají občané-voliči. Tohle je třeba mít na paměti.