Úroveň vzdělání se těžko měří podle statistik
Pane senátore, mohu se zeptat, jakým způsobem se snažíte zkvalitňovat vzdělaní napříč světem. V poslední době se upozorňuje na to, že i u nás míra vzdělanosti klesá, děti například nezvládají základní orientaci v textu.. Co si o tom myslíte? Děkuji
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Rexi, omlouvám se za pozdní odpověď, ale mám většinou problém s přihlášením.
A jak je to s tou vzdělaností našich žáků a studentů dle mého názoru? V 90. letech jsme se nechali zmást procentuálním počtem středoškoláků a vysokoškoláků u nás - v porovnání s ostatními zeměmi. U nás má základní vzdělání žák absolvující devět let základní školy. Což je v pořádku. Pak je nutno rozlišovat střední vzdělání (dvou a tříleté učební obory) od středoškolského (čtyřleté učební obory a střední školy, kde se studium zakončuje maturitou). V jiných zemích, např.ve Francii lze na steřdní školu jít již po osmém ročníku. Pokud se žák nerozhodne, chodí do školy ještě další dva roky - pořád je to úroveň naší, řekněme prodloužené devítiletky - ale po deseti letech je tento žák v mezinárodní statistice vykazován jako se středním vzděláním, i když žádný obor nevystudoval. Podobně je tomu i u vysokoškolského studia, kde jinde stačilo, aby se student přihlásil na tzv. nástavbu a hned je vykazován jako vysokoškolák. U nás byl diplomovaný specialista (DiS) vykazován jako středoškolák, jinde jako vysokoškolák. Pak jsme nemohli dosáhnout takových procent jako v zahraničí. přistoupilo se tedy k "nápravě", rozvolnily se osnovy, na přijímací zkoušky na SŠ a VŠ nebyly kladeny odpovídající nároky a jsme tam, kde jsme. Například našezdravotní sestry byly po čtyřletém absolvování střední zdravotnické školy vzdělanostně na vyšší úrovni, než zdravotní sestry na západě. Tam je studium stavělo na úroveň ošetřovatelek. A ptáte se, co pro to dělám? V podvýboru pro základní vzdělání se snažím prosazovat takové názory, které by při úpravě rámcových vzdělávacích programů motivovaly žáky i učitele k vyšší kvalitě vzdělání. Žáci se mají snažit získat určité penzum vědomostí potřebné pro jejich budoucí profesní profilaci (např. povinné přijímací zkoušky). Učitelé by pak měli být motivováni hlavně finančně (další sebevzdělávání učitelů, kariérní řád). Není přece možné, aby absolvent pedagogické fakulty ukončil ve 23 letech studium a pak až do důchodu s tím vystačil. Stejně tak je problematické, když v jedné třídě sedí 35 žáků a v jiné jen 15. Mnohé je o financování školství - a to je záležitost vlády, resp. Poslanecké sněmovny při schvalování státního rozpočtu. Jak asi víte, v Senátu se rozpočet neprojednává. Zákododárnými iniciativami jsme upravili tzv. státní maturitu. Toto všechno je "běh na dlouhou trať ". Pokud však vzdělávání bude dál vládou finančně podceňováno, jsou zákony málo.
S pozdravem a poděkováním za zájem Mir. Nenutil
