odklad

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

velice děkuji za Váš dotaz a těší mě Váš zájem o tuto problematiku, která zajisté rezonuje veřejným prostorem, zejména mezi rodiči budoucích školaček a školáků. Jako bývalá místostarostka jsem tento problém vnímala již před delší dobou.

Je neoddiskutovatelným faktem, že odklad vzdělávání je specifikem České republiky, kdy u nás má odklad přibližně 20 % dětí a například na Slovensku 5 – 7 %. Ve Francii jsou odklady dokonce zakázány. Dle výzkumů neslouží odklady původnímu záměru, kterým bylo změřit se na děti, které odklad nejvíce potřebují. Na problematiku odkladů je třeba dívat se komplexně, protože každý odklad má dopad i na další úrovně vzdělávacího systému.

Nejčastějšími důvody pro odklady jsou například nedostatky v komunikaci, jako logopedické vady, sociální dovednosti a celková nezralost. Dalším z důvodů mohou být i obavy rodičů ze zápisů do základních škol, které mají mnohdy formu „přijímacího řízení“. Vzhledem k tomu, že rozhodovací pravomoci jsou v rukou rodičů, měly by školy usilovat o to, aby rodiče přesvědčily, že jsou na děti připraveny. Toho by se mohlo dosáhnout například lepší spoluprací mezi školami, školkami, rodinami a dalšími relevantními institucemi.

K zrušení odkladů je však třeba přistupovat citlivě, protože by mohlo mít negativní dopady na děti, které odklady skutečně potřebují. Proto by se měla spíše hledat cesta ke zlepšení systému a hledat způsoby, jak nadužívání efektivně eliminovat, aniž by to mělo negativní dopady na děti, které odklad potřebují.

Jsem přesvědčena, že odklady mají ve vzdělávacím systému své místo, ale je důležité, aby je využívaly děti, které je skutečně potřebují. Touto problematikou se zabývají odborné instituce a setkávám se s ní i na seminářích a konferencích v Senátu.