Ing. Karel Zvára, Ph.D.

  • SNČR
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -1,85. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

06.04.2011 9:53:27 - johana

Prostý důsledek střetu ekonomických zájmů jednotlivých zájmových skupin

Pane Zváro, co říkáte člen strany Svobodných na současnou situaci v koalici? Myslím, že to tak máme jako jediní v Evropě,johana

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

12.04.2011 11:14:53 - Ing. Karel Zvára, Ph.D.
  Normal 0 21 false false false CS X-NONE X-NONE MicrosoftInternetExplorer4 V důsledku rovného volebního práva a možnosti zákonně přerozdělovat daňové výnosy mohou politické strany slibovat voličům jejich zvýhodnění na úkor jiných. "Plnoštíhlý stát", který sám zajišťuje nejen přerozdělování, ale také velké množství služeb a provádění regulací prostřednictvím úřadů, pracuje s obrovskými finančními prostředky. S prostředky hospodaří úředníci, kteří ke zdrojům nemají osobní vztah. Hospodaří s cizím majetkem a jak známo "z cizího krev neteče". Pomocí regulací navíc stát i obce mohou zvýhodňovat jedny na úkor druhých i jinak než přerozdělováním, například stanovením technických požadavků nebo daňovou politikou.

Současný stát tak trpí třemi druhy korupce:
1. Podplácení voličů slibováním přerozdělování ať již přímého (sociální dávky, důchody, ...) tak nepřímého (zajišťování služeb, regulace cen a podobně). Zákonodárci tak prostřednictvím zákona náklady na tuto korupce přenášejí na třetí osoby. ("korumpování voličů")
2. Neefektivní vydávání prostředků na úrovni státu, krajů i obcí vede nejen ke zbytečnému plýtvání ("z cizího krev neteče", "když podpořím kamarádův projekt, budeme se mít oba lépe"). To umožňuje politickým špičkám zajišťovat loajalitu vlastních politiků i prostých členů stran pracujících ve státních orgánech nebo na úrovni krajů a obcí. ("korumpování podporovatelů")
3. Regulování činností, stanovování technických požadavků na výrobky a rozdíly ve zdaňování (např. úlevy pro určité obory) pokřivují trh, když netržním způsobem narušují konkurenční prostředí mezi jednotlivými výrobci. Zvýhodnění na oplátku mohou stranám a jejich představitelům poskytovat výhody, nejviditelněji ve formě sponzorského daru. ("korumpování tržních subjektů").

Užívám slovo "korumpování" proto, že nejde o prostý obchod. Náklady korupce hradí daňový poplatník a to zcela nedobrovolně. Pokud by náklady související s činnostmi uvedenými shora ve třech bodech hradili sami politikové či jejich politické strany, nešlo by o korupci, ale o prostý obchod.

Současnou situaci považuji za prostý důsledek střetu ekonomických zájmů jednotlivých zájmových skupin kolem politických stran vládní koalice. Zřejmý je tak například střed mezi ODS a TOP09 ve vztahu k aféře ProMOPro a dost možná k dřívějším výdajům na Ministerstvu obrany - tedy bod 2 a 3. Střet ve Věcech veřejných je dlouhodobou záležitostí a byl bych překvapen kdyby nesouvisel s uplatněním vlivu právě podle bodu 2 a 3 (viz výše).

Nemyslím si, že jsme v takové situaci jediní v Evropě. Podobné problémy má například Itálie (soud se Silvio Berlusconim), Portugalsko (neschopnost prosadit úsporná opatření - kolize s bodem 1 a možná dalšími), podobně Řecko. Principy podle bodů 2 a 3 jsou již delší dobu (masově posledních 10 let) uplatňovány i v Bruselu v souvislosti s růstem moci Evropské komise a poradních orgánů.

Konstatuji, že jde o přirozené jevy související s možností volených orgánů (zákonodárce) i nevolených orgánů (Evropská komise) uplatňovat moc, kterou jí nikdo dobrovolně nesvěřil. Dokonce ani volení poslanci nemohli získat mandát k odebírání majetku jednotlivcům (daně) pod hrozbou násilí (uvěznění), když takové oprávnění nemá žádný jednotlivec (budeme-li předpokládat, že nikomu "není dáno" právo loupit). Rovné volební právo a vzdálenost místa výběru od utrácení veřejných prostředků považuji za hlavní důvody pro současnou situaci. Koneckonců, pokud by každá obec stanovovala a vybírala vlastní daně, jistě by její občané (poplatníci) měli daleko větší zájem na úspornosti jejího hospodaření. V současné situaci je příjem obce na obyvatelích téměř úplně nezávislý.

Cílem svobodných je výrazné zeštíhlení státu, výrazné omezení přerozdělování a přesunutí pravomocí a odpovědnosti zpět co nejblíž jednotlivým dotčeným subjektům (především daňovým poplatníkům v případě výběru daní).

S pozdravem,

Karel Zvára
předseda komise pro rozpočtovou a daňovou politiku
Strana svobodných občanů