Řízení společnosti
Děkuji za všechny Vaše předchozí odpovědi a mám pro Vás další otázku. Co byste si myslel o řízení společnosti s pomocí informačního systému, který by v reálném čase evidoval schopnosti a potřeby i jejich trendy (a další proměnné) a na základě toho doporučoval co kdo kde má dělat? Takový způsob řízení společnosti by spojoval centrální plánování a flexibilitu. Bál byste se toho a nebo byste se Vám to zamlouvalo? Myslíte si, že stroj by na celospolečenské úrovni díky své schopnosti rychle zpracovávat velké množství dat a díky své objektivitě a morální nezkorumpovatelnosti dokázal rozhodovat lépe než lidé? Nebo je to nebezpečné? Chce KSČM tímto směrem v budoucnu jít?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Žijeme v informační éře, právě zde běží vývoj snad nejrychleji - takže otázka není zda využívat informatiku ale jak, v jakém typu řízení společnosti. Informační systémy se v řízení přeci používají minimálně poslední čtyři destíky let. To že dnes celé systémy počítačů nahrazují papírovou byrokracii není odpovědí na vztah kalkulace a trhu, na to co je správné a co nikoliv. Neřeší zda v systému řízení využít spíše prvky příkazní ekonomiky a nebo spíše spontaneity vztahů nabídky a poptávky Strategické stejně jako běžné řízeníse dnes bez informatiky neobejde, ale jde o to jaki funkci má informatika mít - nahradí člověka a trh jako místo kde dochází k ekonomickým interakcím?
Kalkulace (určování informací ex ante) je běžná uvnitř firem - to nikdo nerozporuje, protože se má za to že chyby v rozhodování firmy koriguje trh a vlastnická odpovědnost. Co je předmětem ideových sporů je kalkulace na celospolečenské úrovni, tedy zda lze řídit celou společnost (výhledově globální ekonomiku) jako jednu firmu. Selhání trhu, stejně jako selhání vlád ukazuje že nexistuje čisté řešení, pouze tržní a nebo pouze plánovité. Nechat to pouze na informačním systému je něco jako průnik naivní víry v všemocnost techniky a ambicí technokratů, kteří by rádi vyňali řízení ekonomiky z veřejného rozhodování
Už v 60. letech na počátcích rozvoje kybernetiky se objevil v politické ekonomii směr, který věřil, že ekonomické vztahy lze nasimulovat v počítači a tak problémy trhu i byrokracie, objektivity a morálky se spojí a vyřeší v počítači. Matematici a kyberentici věřili že to vyřeší zjevné selhávání pirncipu plánovitosti v zemích reálného socialismu. Tehdy samozřejmě počítače nebyly tak rozvinuté jako dnes, řešilo se to jen na akademické úrovni. Dens různé vize kybersocailsmu vypadají reálněji, ale pořád jd eo to zda chceme dirgistický či participativní model a jaké místo v něm bude mít trh.
Úvahy jak svěřit řízení strojům má proto podle mne jedno velké ALE. Předppokládá že nějaké "racio ex machina" může bez chyb anticipovat objektivní a morální ekonomické hodnoty, určovat kde, kdo a co má potřebovat. jenže simulace bude vždy jen simulace. Chybou byrokratického plánování nebylo že probíhalo nepružně s pomocí pera a inkoustu ale že se odehrávalo nad člověkem a ne s ním. Nedoporučovalo ale dirigovalo - a vytvářelo i sepcielní podmínky pro partikulární zájmy těch, kteří rozhodvali.
Počítač je prostě jen nástroj, i když má podobu autmatického a učícího se systému na síti, naše potřeby i morálku za nás nevyřeší. Proto si nemyslím že kybernetické plánování nahradí trh, pouze činí administrativní složku rozhodování efektivnější a rychlejší. I když se ekonomické rtansakce přesunou na síť je rozdíl mezi realitou a simulací. To se týká zejména cenotvorby jako základní tržní infromace - sebedokonalejší imput/ output matice mohou jenom ceny stochasticky modelovat. A to nemluvím o riziku zneužití virtuálního hospodaření, které by takový megamodel umožnoval
