Změna nastavení českých veřejných financí
Dobrý den, četl jsem o slabších výsledcích ekonomiky, které se čekají mimo jiné v důsledku úspor. Jak velkou váhu mají úspory mezi ostatními faktory, především provázaností s odstatními ekonomikami? Skutečně úspory znamenají hůř než líp?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
09.05.2011 10:43:55 - Ministerstvo financí
Dobrý den, je jasné, že pokud vlivem vládních úspor „nalijete“ do ekonomiky méně peněz, tak se to krátkodobě negativně projeví na hrubém domácím produktu. Jenže nezapomeňme, že nelze „pumpovat“ tyto peníze do ekonomiky donekonečna, protože tak činíme na dluh, který neustále roste. České veřejné financí jsou od dob sociálnědemokratických vlád nastaveny tím způsobem, že máme neustálý strukturální schodek (tj. i v době slušného růstu ekonomiky jsme se zadlužovali, místo toho, abychom dluh snižovali). Naším cílem je nyní toto špatné nastavení změnit a nelze to udělat jinak, než úsporami či zvyšováním daní. Existuje celá řada studií, které zdůvodňují, proč je stabilizace veřejných financí prostřednictvím snižování výdajů lepší a méně bolestnější cestou, než zvyšování daní. Jinými slovy, krátkodobě se úspory projeví negativně, dlouhodobě však umožní stabilizovat veřejné finance a zmírní úrokové výdaje z veřejného dluhu, které vytlačují jiné, potřebné veřejné výdaje. Z poslední doby známe příklady ekonomik, které se nestále zadlužovaly (protože okamžité úspory by krátkodobě bolely), až jim nikdo nechtěl půjčovat. Museli pak přistoupit k mnohem razantnějším škrtům, propouštění, snižování důchodů, rušení škol, nemocnic atd. Do této situace se dostat nechceme. Pokud bychom chtěli použít analogii, je lepší jít k zubaři hned s malým kazem, než jej nechat růst do té doby, že pak pomůže už pouze chirurgický zákrok v celkové anestezii.
S pozdravem
Jakub Haas
